30/10/2024
Korsika a její kaštany
Hlavní plodinou zde už od patnáctého století byly kaštanovníky. Kolem jedlých kaštanů se v podstatě točilo vše. Měly zásadní vliv na ekonomiku, každodenní život, jídlo a určovaly i ráz krajiny. Mnoho vesnic vděčí za svůj původ a dřívější bohatství právě kaštanovým lesům. Proč tu však lidé kaštanovníky tak nadšeně vysazovali? Z prostého důvodu. Převážně horský terén ostrova úplně nepřeje zemědělství, a proto zde lidem často kručelo v břiše. Dokonce ani hladomor tu nebýval neobvyklým jevem. Bylo proto potřeba zajistit místním obyvatelům potravinovou samostatnost.
Kaštanovník se ukázal jako ideální volba a doslova zde spasil svět. Pomohlo k tomu i nařízení janovského guvernéra z roku 1584, který vyhlásil, že všichni farmáři a vlastníci půdy na Korsice musí ročně zasadit čtyři stromy: kaštanovník, olivovník, fíkovník a moruši. Kaštany se vždy sklízely během října a listopadu, aby se pak usušily a umlely na slavnou kaštanovou mouku. Ta se používala a používá do koláčů, pečiva, chleba, nugátu, ale též do likérů, medu a piva, o čemž svědčí místní značka Pietra. Kaštanový chléb vydrží čerstvý až dva týdny. Kaštany uživily celou rodinu, používaly se jako platidlo a z kaštanového dřeva se vyráběl nábytek či sudy. Bohužel stromový poklad, díky kterému je Korsika tak specifická, ohrožují nenechaví nájezdníci. Jsou jimi samotářské vosičky žlabatky, jejichž larvy žijí v kaštanových listech. To je důvod, proč dnes kilo kaštanové mouky stojí neuvěřitelných dvacet pět eur.