OKI Tour

25/06/2024

Rodina z Ostravska je v Japonsku už podruhé. Napoprvé se jim Okinawa do programu nevešla, ale tentokrát už to byla jasná volba. Dokonce tady celou svoji dovolenou začínají a stráví zde necelý týden předtím, než se přesunou na hlavní japonské ostrovy.
Přiletěli v neděli a hned další den využili našich služeb, aby se ponořili do kultu Okinawy co nejvíc. Společný den jsme si všichni užili do sytosti a program byl následující:

* říční trek deštným pralesem a koupání pod vodopádem Tataki 🌿🦋
* vyhlídková kavárna Sky Terrace 🍰📸
* procházka vesnicí Ogimi, kde žije nejvíc stoletých lidí na počet obyvatel na světě 🛖⏳
* oběd v tradiční vesnici Ufuya 🍜🐍
* šnorchlování a relax na pláži Tokei na ostrově Kouri 🏝🤿
* večeře v lokální restauraci typu izakaya 🍣🍶

Do následujících dnů přejeme ostravákům spoustu pohody a skvělých zážitků. A jak je naším dobrým zvykem, rádi jim budeme po celý zbytek dovolené dál k dispozici ohledně jejich případných dalších dotazů 🗝💬✌️

14/06/2024

GOYA CHANPURU

Někdy se říká, že góju lidé buď milují nebo nenávidí. Důvodem je její výrazná hořkost, díky níž dostala přezdívku hořký meloun. Dobrým způsobem, jak hořkost snížit, je namočit plátky goyi na hodinu do slané vody a poté je v hadříku vymačkat. Goya tím trochu ztrácí hořkost, barva však zůstává.
Goya chanpuru je velmi typické okinawské jídlo. Na pánvi se restuje goya s okinawským ostrovním tofu, vejcem a luštěninovými výhonky. K tomu se často přídávájí i plátky vepřového masa nebo kousky lančmítu. Dobrou a chuťově vyváženou goya chanpuru dostanete na Okinawě v každé restauraci typu izakaya. Zatím se mě nestalo, že by mě tady nechutnala. Podstatná je samozřejmě její čerstvost. O něco víc proto ještě chutná, když si jí vypěstujete sami na zahrádce, ve skleníku nebo na balkóně.
Na Okinawě v subtropickém pásmu je nejvhodnějším obdobím pro sadbu konec února a březen. Když má sazenice pět lístků, je dobré ji zastřihnout, aby se rozvětvila a zesílila. To samé opakovat u desátého lístku. Goya roste rychle a první malé okurčičky se objeví zhruba po měsíci od prvního zastříhnutí.
Mladá a sytě zelená goya je vhodná právě do chanpuru, naší rodinnou specialitou je i nakládaná gója (výborná do domácí tatarky). Když je goya starší a světlejší, můžete ji přidat do zdravého salátu anebo být kreativnější a naplnit ji mletým masem jako papriku nebo z ní udělat tempuru. Necháte-li goyu dozrát úplně, zežloutne a spadne. Žlutá goya je výborná ve smoothie a semínka, která mezitím zčervenala, buď sníte jako hořké oříšky anebo je necháte usušit a znovu zasadíte.
Ať už goyu milujete nebo ne, bez ohledu na chuťové preference nelze popřít úžasné zdravotní přínosy této okinawské klasiky. Kromě toho, že je bohatá na řadu vitamínů a minerálů, goya se také od nepaměti používá jako lék na řadu zdravotních problémů. Snižuje hladinu cukru v krvi, stimuluje trávení, má pozitivní vliv na pokožku, detoxikuje… Tradiční medicíny jihovýchodní Asie ji dlouho používají pro svůj chladivý a čistící účinek na organismus, což je dobré zejména pro játra, žlučník, léčí ledvinové kameny a snižuje zadržování vody.
Okinawa se celosvětově proslavila jako jedna z oblastí s největším počtem stoletých lidí a tento hořký meloun, jako výrazná a nezaměnitelná součást okinawské stravy, je určitě jedním z tajemství zdejší dlouhověkosti 💪🤸‍♀️

06/06/2024

SHIMA DOFU

Japonské tofu se obecně liší podle oblasti a způsobu výroby. Vyrábí se ze sójového mléka, ze kterého se vymačkává voda přes bavlněnou látku. Shima dofu je druh tofu z Okinawy a v překladu znamená ‚ostrovní tofu’. Jeho chuť a receptura je jiná než u ostatních variant. Tofu v pevninském Japonsku se vyrábí vymačkáním vody až poté, co se sójové mléko uvaří. Na Okinawě je to přesně naopak. Vymačkáním vody z ještě syrového mléka má shima dofu třikrát vyšší obsah bílkovin než tofu vyrobené na pevnině. Má také méně kalorií a zároveň vyšší nutriční hodnotu.
Cihly shima dofu jsou také mnohem větší a těžší. Dalším výrazným rozdílem je, že tofu na pevnině se prodává vychlazené v lednicích, zatímco to okinawské se tradičně prodává horké. Supermarkety na Okinawě dokonce zveřejňují časový plán, kdy horké shima dofu dorazí. Výrobci ho dodávají do obchodů čerstvé z pravidla každé čtyři hodiny.
Většina hospodyněk na Okinawě má svého oblíbeného výrobce shima dofu, protože chuť každého z nich je trochu jiná. Moje žena nejraději nakupuje přímo ve výrobně, kterou máme jen pár minut chůze od našeho domu. Hodně jsme si oblíbili také nedalekou restauraci Yoshimoto Shokudo, kde si vyrábí své vlastní shima dofu a dávají ho jako přílohu k okinawské sobě.
Možností jak ochutnat ostrovní tofu je ale mnohem víc. Jeho trochu slaná chuť zvýrazní třeba různé saláty nebo polévky. Čerstvé horké shima dofu je i skvělý startér (politý sójovou omáčkou, posypaný sušeným tuňákem a jarní cibulkou) anebo dezert (politý sladkou sezamovou nebo arašídovou omáčkou). Samostatnou kapitolou je potom shima dofu jako součást typického zdejšího pokrmu Goya chanpuru, takže o tom až příště.
Okinawské ostrovní tofu je zkrátka něco, co by člověk při návštěvě Okinawy rozhodně neměl vynechat 👌🥢

21/04/2024

SATA ANDAGI

Okinawská minulost je úzce propojená s Čínou a čínský styl se na Okinawě dodnes odráží například i ve sladkostech. Říká se, že sata andagi byl dovezen z Číny v 16.století do tehdejšího království Rjůkjů (dnešní Okinawa) jako produkt vhodný pro oslavy a suvenýry. Samotný název sata andagi už ale pochází z okinawského nářečí, kde „Sata“ znamená cukr, „Anda“ olej a „Agi“ smažit. Hlavními složkami této křupavé smažené koblihy jsou cukr, vejce a mouka. Během smažení se jedna strana koblihy nařízne, což jí dodává výrazný vzhled, který připomíná rozkvetlý tulipán.
Klasické sata andagi bez příchutě jsou k dostání v obchodech, pekárnách a na stáncích po celé Okinawě. Ve specializovaných prodejnách je potom můžete ochutnat i s příchutí cukrové třtiny, batátů, juzu, matcha, dýně, manga, banánu a dalších. Jednu takovou prodejnu najdete i na silničním odpočívadle Kyoda nedaleko stejnojmenného výjezdu z dálnice na severu hlavního ostrova. Koblížky tam smaží přímo před vámi, koupíte je ještě teplé a jsou vyhlášené po celém ostrově. My jsme dokonce přesvědčení, že tam dělají ty úplně nejlepší sata andagi z celé prefektury 🍪☕

04/04/2024

UMIBUDÓ

Je to mořská řasa a v překladu doslova znamená “mořské hrozny”, které skutečně i připomíná. V prefektuře Okinawa se nachází zhruba dvacet farem, kde se pěstování mořských hroznů věnují. Jedna z farem je i v itomanské oblasti Maezato, nedaleko od nás.
Ve velkých kádích tam uvidíte dobře vzrostlé umibudó, jak se pohupuje a pluje v mořské vodě. Vodu farma čerpá z hloubky 18 metrů, aby vytvořila prostředí podobné oceánu. Rovnováha slanosti, teploty vody, slunce a živin je pro pěstování umibuda velmi důležitá. V létě trvá doba kultivace zhruba 30 dní, v zimě potom 50-60 dní. Když je řasa asi 8 cm dlouhá, je připravena ke sklizni. Ta probíhá ručně a na další tři dny je potom ještě uskladněna v malých kádích s tekoucí vodou kvůli vytvrzení bobulí. Dobré umibudó je průsvitné, zářivě zelené a bobule jsou pevné a sladké. Má výraznou texturu a neodolatelnou osvěžující mořskou vůni.
Návštěva farmy v Maezatu, seznámení se s produkty akvakultury na Okinawě, sklizeň a ochutnávka “zeleného kaviáru” v té nejlepší kvalitě je samozřejmě pevným bodem v našich programech. Ve slušné kvalitě se dá ale sehnat i na rybích trzích nebo v supermarketech.
O umibudó je také málo známo, že se skladuje při pokojové teplotě. Jinými slovy, mořské hrozny nemají rády chlad a tak je rozhodně nedávejte do lednice. Nejlépe uděláte, když je sníte samotné hned, hodíte do salátů nebo třeba přidáte do ručně rolovaného suši. V restauracích na Okinawě potom doporučujeme specialitu zvanou umibudo donburi, což je rýže ve velké misce, obložená sašimi, zeleninou a mořskými hrozny 👌

24/03/2024

OKINAWSKÁ SOBA

Zajímají vás perly okinawské kuchyně? Chcete se dozvědět, co za dobrůtky symbolizuje zdejší prostředí a jaké by jste při návštěvě Okinawy rozhodně neměli vynechat? Šima dofu, sata andagi, goja čampuru, umibudó, okinawa soba. Těchto pět pokrmů jsme vybrali, abychom je vám přestavili právě tak, jak je známe my. Miniseriál o okinawském jídle právě začíná.
A startujeme ikonou z největších - okinawskými nudlemi soba.
Je to jedno z jídel, na které se pokaždé po návratu na Okinawu těšíme nejvíc. Po dlouhém letu zahřeje v žaludku i na srdci.
Je to vlastně polévka a je kombinací vepřového vývaru a vývaru dashi, ve kterém je ponořena směs jemného dušeného vepřového bůčku, plátků rybího koláče a červeného nakládaného zázvoru. Dalšími variantami masa potom můžou být dušená vepřová žebírka (Soki soba) anebo pomalu dušené prasečí kopýtka (Tebiči soba). Samotné nudle soba jsou vyrobeny z mouky, vody a vajec a liší se od obvyklých tmavých pohankových soba nudlí v pevninském Japonsku.
Rovnováha mezi vývarem, masem a pikantním nakládaným zázvorem je dokonalá. Pak už jen stačí přidat nakrájenou jarní cibulku a vychutnat si velkou misku polévky, která vás vždy postaví na nohy.
Na Okinawě je nepřeberné množství podniků, kde si dáte opravdu dobrou Okinawskou sobu. V restauracích ve stylu tradičních kominek však chutná ještě o trošku lépe a doporučujeme ji objednat jako set, společně s miskou rýže, nakládanou bílou ředkví nebo salátem z mořských řas mozuku 🍜🍥🍚

16/02/2024

VAŘENÍ S PANÍ DOMÁCÍ

Po skončení loňské turistické sezony nastal u nás doma na Okinawě zasloužený čas odpočinku a rodinné pohody. Oslavili jsme Vánoce po Česku, Nový rok po Japonsku, podnikli několik výletů a hojně pracovali na komince. Aktivitou ale během těchto zdánlivě poklidných týdnů nakonec hýřila i OKI tour.
Postarala se o to rodina z Prahy, které se naskytla možnost strávit tříměsíční volno někde v zahraničí.
Vadim, Adéla a jejich tři děti se rozhodli pro Okinawu a pro Vadima, který se už od klukovských let věnuje karate, to byl splněný sen. V posledních letech se navíc začal intenzivně zajímat o další okinawská synonyma - Modré zóny, ikigai, dlouhověkost…
Když nás Vadim s Adélou vloni v říjnu poprvé kontaktovali, došlo nám, že během jejich pobytu na Okinawě chtějí být co nejblíž k zdejším lidem a využít tyto tři měsíce k opravdovému poznání a pochopení tohoto jedinečného ostrova. Našli si bydlení na venkově v typickém prostředí, pronajali si kola, Vadim začal navštěvovat jedno dojó pod vedením okinawských mistrů. A k tomu všemu čas od času využili i našich služeb, aby měli pobyt na ostrově ještě pestřejší.
To byla voda na náš mlýn, protože sami rádi představujeme Okinawu v původním balení a s autentickými zážitky. Zaměřili jsme se proto na sever ostrova, kde se nachází Národní park Jambaru s vesnicí Ogimi, ve které žije nejvíc stoletých lidí na počet obyvatel na světě. Důkladně jsme prozkoumali i jih. Tam to známe nejlépe a tak jsme mohli přidat i něco navíc.
Vše vygradovalo v den, kdy jsme rodinu pozvali k nám domů ke společnému vaření. To je mimochodem další z Vadimových koníčků. Začali jsme společným nákupem na místním farmářském trhu, rybím trhu a supermarketu i s popisem nakoupených ingrediencí. Následovala domácí příprava okinawského menu (startér, polévka, dva hlavní chody, sezónní salát) a nakonec samozřejmě samotná konzumace. “Vaření s paní domácí” je novinkou v naší nabídce pod taktovkou mojí ženy a bude k dispozici našim hostům v dřevěné komince hned poté, co skončí její renovace.

27/01/2024

ISE SHIMA

Byl to čtyřdenní výlet a snad i začátek nové rodinné tradice, kdy si v zimě trochu dopřejeme japonských onsenů a tradičních rjokanů. Někde, kde je málo lidí. Tam, kde to ještě neznáme. A tak jsme v polovině ledna, kdy už je po všech možných dnech volna a Japonci zpět v práci, zvedli na Okinawě kotvy a vyrazili.
Volba nakonec padla na Národní park Ise Shima v prefektuře Mie. Oblast je proslulá svými udon nudlemi, ústřicemi, krevetami či ostnatými humry. Je také kolébkou prvních technik pěstování perel na světě a v neposlední řadě se tam nachází šintoistická svatyně Ise Jingu. Ta je mezi Japonci považována za vůbec nejdůležitější ze všech svatyní v zemi. Mezi gigantickými starými stromy je tam uložen Amaterasu Omikami, největší ze všech “kami” (šintoistických božstev) a předchůdce císařské rodiny.
Největší zážitky nás ale nakonec stejně čekaly až na závěr dne. V zapadlých hospůdkách v městečku Shima, kde jsme bydleli a z turistů jsme tam byli snad úplně sami. Vzpomínky na skvělou místní kuchyni a přátelské lidi v nás zůstanou ještě dlouho. Takto nějak jsme si to představovali a už teď jsme zvědaví, kam za rok zase vyrazíme ✈️⛴️🚖🦐🍣🍜🍻⛩️🏮👘♨️🇯🇵

11/12/2023

DOVOLENÁ NA OKINAWĚ

Slávek, Juraj, Jana, Roman, Martina, Pavel a jeho syn Jakub se znají dlouhá léta. Řadu let společně i cestují a oblíbili si hlavně země Jižní Ameriky. Čas od času si rádi zaletí i někam jinam a s výběrem destinace jim dopomáhá jednoduchá metoda - letí tam, kam je nasměrují nejvýhodnější letenky. Díky letní akci čínských aerolinek China Eastern se tentokrát rozhodli pro Okinawu (let Budapešť-Šanghaj-Okinawa). Poté, co nakoupili letenky, zbývalo jediné. Oslovit nás, jako první specialisty na Okinawu v České republice. Termínově do sebe vše perfektně zapadlo a tak se mohli začít těšit na prozkoumávání, pro Evropany stále ještě trošku zapomenutého exotického souostroví. Druhá polovina listopadu je navíc na Okinawě jak stvořená pro návštěvu. Málo lidí, příjemné subtropické klima a teplé moře 🌴🌺☀️🍍🤿 Více ve videu…

06/11/2023

ŠIČI-GO-SAN

Cestujete-li po Japonsku v listopadu, velmi pravděpodobně potkáte v šintoistických svatyních malé naparáděné holčičky a kluky oblečené v kimonech. Důvodem je mezi Japonci oblíbená tradice Šičigosan, oslavující růst a zdraví sedmiletých (šiči) holčiček, pětiletých (go) kluků a tříletých (san) holčiček. Děti a jejich rodiče se ve svatyních modlí, mnich čte modlitby Šintó a nabízí požehnání. My jsme vyrazili do svatyně Naminoue v Naze s naší Ájou, která jako sedmiletá už na sobě poprvé měla standardní kimono i s pásem obi. Po obřadu dostala od mnicha ještě barevný papírový pytlík se sladkostmi. Říká se mu “čitose ame” a je zdobený želvami, jeřáby, borovicemi, sakurovými květy a dalšími symboly zdraví a dlouhověkosti ⛩️🏮🪭🌸

17/10/2023

PĚT NEJČASTĚJŠÍCH OTÁZEK

Na zájezdech se snažím klientům představit Japonsko ze všech možných úhlů pohledu. Při výkladu přitom nejsem úplně příznivcem chrlení všech možných i nemožných dat a letopočtů, kterých je stejně plný internet. Místo toho se raději podělím o zajímavosti z mého soukromí, osobní zkušenosti a perličky a postřehy z běžného života v Japonsku. Jinými slovy informacemi, které na Googlu jen tak neseženete. Lidé tohle milují, navíc v autentickém prostředí a tak jejich reakce na sebe nikdy nenechá dlouho čekat.
Tady je pět nejčastějších otázek “na tělo”, které od nich dostávám:
1) Jak doma mluvíš s dětmi?
2) Jak ti jde japonština?
3) Kde na sebe kupuješ boty a oblečení?
4) Jakou kuchyni doma vaříte?
5) Jak tě přijala japonská rodina?

Zajímají vás moje odpovědí? Tak jen ve stručnosti:
1) Se všemi od narození výhradně česky. Manželka japonsky. No a s manželkou spolu mluvíme anglicky. A tak doma máme trojjazyčnou domácnost, kde navíc všechny tři jazyky jsou si velmi vzdálené. Vznikají nám tam občas věty s výrazy všech těch tří řečí. Těm větám rozumíme jen my a je to docela legrace.

2) “Je to lepší” - to je pokaždé moje nejoblíbenější odpověď. Jednak je to pokaždé pravda a taky se tím vyhýbám přímému hodnocení. Vzhledem k tomu, že se s Mari známe z Austrálie, mluvíme spolu od prvního okamžiku anglicky. Těžko to teď budeme nějak měnit.. Svoji japonštinu tak “vylepšuji” hlavně v práci anebo třeba v Itomanu na ulici, když se potkám se sousedy.

3) V Česku, jezdím tam na nákupy každý rok. V Japonsku na sebe seženu tak maximálně kraťasy, tričko, ponožky nebo kšiltovku. Ale vzhledem ke své výšce jsem si už tak nějak celoživotně zvykl, že si většinou nemůžu koupit to, co se mi zrovna líbí.

4) Řekl bych z 80% japonskou, 10% italskou, 5% českou a 5% ostatní. Z české vařím nejraději guláš, bramboráky, sekanou, vývary, česnečku, fazolačku, segedin a peču kváskový chleba. Ten pak většinou sníme na posezení.

5) Naprosto skvěle, od první chvíle. Měl jsem ale asi docela kliku, ne každému se to takhle poštěstilo. Znám případy, kdy japonská rodina gajdžina (cizince) doma absolutně nepřijala a páry se pak musely třeba i odstěhovat z města. U mě toto nehrozilo. Hlavně tchán byl borec, moc mě mrzí, že už není mezi námi.

12/09/2023

Je to už nějaké to úterý, co jsem tady psal o Okinawě jako o součásti takzvaných Modrých zón. Tento projekt z dílny National Geographic poukazuje na pět míst na zeměkouli, kde se lidé dožívají nejvyššího věku. Proč tomu tak je?
Na Netflixu teď o tom běží nová čtyřdílná série “Dožít se 100: Tajemství modrých zón” a hned první epizoda se věnuje právě Okinawě. Tento zajímavý a věřím, že pro mnohé i inspirativní dokument rozhodně stojí za shlédnutí. A třeba z něj i trošku porozumíte tomu, proč to tam máme tak rádi 💓

Travel around the world with author Dan Buettner to discover five unique communities where people live extraordinarily long and vibrant lives.

21/08/2023

Sdílím příspěvek cestovky GO2, ve kterém jsem si jednu z vedlejších rolí zahrál i já 📹🎤
Je to jeden z mých nejoblíbenějších zájezdů, protože za dvanáct dní dokáže představit Japonsko v plné své kráse. Se všemi jeho dobrými i horšími vlastnostmi, chutěmi i vůněmi. Je to zájezd skvěle kombinující velká města a přírodu, tradici a moderno a nechá klienty nahlédnout i do každodenního života Japonců.

20/05/2023

VEČEŘE “LIKE A LOCAL"

Nejen návštěvami památek, atrakcí, tematických parků nebo přírodních krás je náš klient na Okinawě živ. Je pro nás důležité představit mu i běžný život. Třeba takový, jaký na ostrově žijeme my. Jednou z našich nejoblíbenějších praktik jak toho docílit bývá večerní piknik se západem slunce na plážové promenádě nedaleko našeho domu.
Večeřové menu připravila manželka s tchýní výhradně z lokálních produktů, ať už zakoupených na místním farmářském trhu nebo vypěstovaných na naší zahrádce. Třešničkou na dortu potom byly ryby, ráno vylovené naším kamarádem a zdejším uminču (rybářem) v itomanských vodách. A čím jsme tedy naše klienty pohostili?
1. Sashimi z tuňáka (skipjack)
- japonský styl
- carpaccio styl
2. Rybí polévka
3. Grilovaný snapper s cibulí, lilkem, rajčaty, česnekem a tymiánem
4. Goya čampuru - okinawská klasika (goją, čerstvé ostrovní tofu, vepřový bůček, vejce)
5. Papaya širi-širi (dušená nastrouhaná zelená papája s kousky opraženého masa)

13/05/2023

GOLF NA OKINAWĚ

Jste vášnivými golfisty a rádi objevujete nová hřiště nebo jste golf ještě nikdy nehráli a láká vás si ho vyzkoušet?
Okinawa je golfovým rájem se širokou škálou hřišť pro golfisty každého rozpočtu a úrovně dovedností. Hřiště jsou rozesety po celé prefektuře a většina z nich nabízí nádherné výhledy a pobřežní scenérie.
Golf lze na Okinawě hrát po celý rok a my jsme moc rádi, že si ho tady zahráli i naši klienti.

06/05/2023

PRŮVODCE

Navázání kamarádského vztahu s klienty je klíčem úspěchu každého zájezdu. A i když to potom nemusí nutně znamenat přátelství na celý život, na těch několik dnů či týdnů to rozhodně stojí za to.
Občas přiletí skupina, kde se všichni znají už léta letoucí. Tím je to pro průvodce o něco snadnější, protože legrace je od samého začátku a nemusí nic tmelit. Přesně s takovou skupinou teď v Japonsku trávím už více než dva týdny. Je jich osm, jsou z Ostravy a jsou fakt sehraní. Radost je pozorovat.
Zítra (7.5) si je všechny ještě na týden přivezu na Okinawu. Mít klienty u nás na Okinawě, to je pro mě i pro manželku pokaždé něco speciálního. Těšíme se na to a vynasnažíme se těmto čtyřem sympatickým manželským párům představit život na Okinawě tak, jak jen nejlépe umíme. 🤿🍢🌺🚣🪕🏖🛒🚗🍍🥂

26/04/2023

ZÁJEZDY S CK GO2

Jakmile v březnu v Japonsku naplno rozkvetly sakury, turismus se tam po dlouhé době rozjel zase na plné obrátky. Do vysokých otáček jsem se tím pádem rozproudil i já a po třech letech obnovil spolupráci s kolegy a kamarády z pražské cestovní kanceláře GO2. Jejich zájezdy jsou pro mě dnes už srdeční záležitostí a společně nám to zase klape jako za starých dobrých časů. Koukněte na několik momentek z Císařského zájezdu, který jejich klienty provádí Japonskem křížem krážem. Od pobřeží Tichého oceánu k Japonskému moři, od severního Honšú až po nejjižnější výběžky Kjúšú, Japonskými Alpami, nížinou Kantó, aktivními vulkány, posvátnými ostrůvky a samozřejmě nevynechává ani “must visit” destinace jakými jsou Kjóto, Nara, Hirošima nebo Tokio.
Více se o Císařském zájezdu a CK GO2 dozvíte zde: https://www.dovolena-japonsko-go2.cz/zajezdy-japonsko/zajezd-cisarsky-okruh-japonskem

01/03/2023

HIKO

Jeden místní rodák mě teď dost zásadní měrou pomáhá na komince. Měníme v podstatě celou jednu stranu domu, tu zdaleka nejpoškozenejší. Hiko to přijal jako výzvu, pustil se do toho a vede si skvěle. Denně spolu konzultujeme další kroky a nápady. Je to víceméně čirá improvizace a sedli jsme si i lidsky.
Takehiko Nakazato se narodil na Okinawě v šedesátých letech. V té době byla Okinawa pořád ještě pod americkou správou (1945-1972) a celé řadě původních obyvatel tohle období způsobilo obrovské změny v jejich životech. Situace se tehdy stala bezútěšnou i pro rodiče tehdy dvouletého Hika a jeho dalších tří starších sourozenců. A tak se rozhodli, stejně jako desetitisíce dalších ostrovanů, zemi opustit a začít nový život někde jinde. V plánu byla Brazílie, což tehdy byla nejžádanější destinace. Jenže když přišli do přístavu v Naze, dozvěděli se, že loď je už plná. Nezbývalo tedy nic jiného než skočit na loď kotvící hned vedle, tam ještě místečko bylo. A tak se malý Hiko s celou rodinou rázem ocitli na Saipanu, největším z Mariánských ostrovů v tichomoří.
Usadili se poměrně rychle. Děti tam začali chodit do školy a tatínek se časem uplatnil v místním cestovním ruchu. Později, po brzké smrti rodičů, se tehdy pětadvacetiletý Hiko rozhodl, že se vrátí tam, odkud pochází. Do Itomanu na Okinawě. Psal se rok 1988.
Hned v začátcích si našel dobrou práci v jedné instalatérské firmě a dojemné bylo i náhodné setkání s bratrancem a následně jeho vlastní babičkou, která od odplutí lodi z Okinawy úplně ztratila s rodinou kontakt. Hiko se potom o babičku, kterou předtím vlastně vůbec neznal, ještě dlouhá léta starał.
Dnes je Hikovi skoro šedesát. Stále žije v Itomanu, japonsky mluví stejně dobře jako anglicky a pořád se živí jako instalatér. Má neustále dobrou náladu, je vášnivým rybářem a také hrdým otcem osmi dcer.
Během renovace našeho dřevěného domečku se snažíme zachovat jeho kouzlo. Hodně věcí recyklujeme, abychom co nejméně narušili jeho spiritualitu. Nechceme, aby to byl jen dům o čtyřech rozích, ale aby to celé mělo nějaký příběh. Ten Hikův se do něj určitě promítne měrou vrchovatou.
A jak nám vlastně jde práce od ruky? O tom zase až příště. Jedna věc je ale jasná už teď - toho pána mě tady snad seslalo samo nebe 🙏🧱🗝

17/01/2023

SUMÓ

Sumo je japonský národní sport, jehož první zmínky zasahují až do období před naším letopočtem. Vzniklo z rituálního tance farmářů vykonávaného v modlitbě za dobrou úrodu a později, v raném středověku (od 7.století), sloužilo především jako ceremonie k pobavení šintoistických božstev. Dodnes se v sumo dodržuje mnoho tradic a rituálů s náboženským pozadím, jako je například symbolické čištění zápasnického ringu solí.
Japonsko je jedinou zemí na světě, kde se sumo cvičí profesionálně. Zápasníci vedou vysoce organizovaný způsob života, podrobně předepisovaný Sumo Asociací. Ta v novodobé historii sumo funguje od roku 1925, kdy začala pořádat dva hlavní turnaje ročně. V roce 1958 zvýšila počet turnajů na šest a délku každého z nich prodloužila z deseti na patnáct dní. Tento model platí i v současnosti a takzvané Grand Sumo turnaje každoročně probíhají v tokijské hale Ryōgoku Kokugikan (leden, květen, září), v Osace (březen), Nagoji (červenec) a Fukuoce (listopad).
Já jsem poprvé zašel na sumo minulý pátek v Tokiu a byl to mimořádný zážitek, který předčil moje očekávání. Zápasy, odehrávající se na vyvýšeném kruhu vyrobeným z hlíny a pokrytým vrstvou písku, následovaly v rychlém sledu. K tomu ty nezbytné rituály a hlavně celková atmosféra ikonické haly Kokugikan pro deset tisíc diváků, postavené v roce 1985.
Pravidla sumo jsou jednoduchá. Zápasník, který jako první opustí ring nebo se dotkne země jakoukoli částí těla kromě chodidel, prohrává. Souboj obvykle trvá jen několik sekund, ale občas třeba i minutu (viz.video dole v komentářích). Zápasník, který vyhraje nejvíce zápasů za 15 dní, vyhrává celý turnaj. V sumo nejsou žádná váhová omezení.

31/12/2022

21/12/2022

SEIFA UTAKI

Po Okinawě je roztroušena celá řada posvátných míst zvaných utaki, Seifa Utaki je ale vůbec tím nejposvátnějším z nich. Říká se, že je jedním ze sedmi utaki založených bohem Amakikiyo - stvořitelem ostrovů Ryukyu. V dobách království Ryukyu (1429-1879) Seifa Utaki sloužil jako centrální místo pro uctívání králů a královen a konaly se zde i různé národní slavnosti.
Bylo to poutní místo, které ale mělo jeden háček. Na rozdíl od většiny západních náboženství byly totiž vůdci víry na Okinawě pouze ženy. Šlo většinou o vesnické kněžky nebo šamanky, v řeči okinawanů známé jako noro. Hrály klíčovou roli ve spiritualitě Ryukyuanů a muži často neměli dovoleno do posvátných oblastí ani vstoupit.
V dnešní době už můžou dovnitř všichni a procházka mezi korálovými skalami kolem modlitebních míst, jenž jsou skryty za bujnou vegetací v návštěvnících často vyvolá zvláštní a silné pocity. To úplně nejvýznamnější místo se nachází za průchodem ve tvaru trojúhelníku, tvořeným dvěma obrovskými kameny, které se navzájem podpírají. Je z něj krásný výhled na oceán a na ostrov Kudaka, který je známý jako ostrov bohů.
Návštěva Seifa Utaki určitě stojí za to a je jednou z cest, jak lépe porozumět jedinečné kultuře Okinawy.

08/12/2022

NOVÝ SYSTÉM ODPADNÍCH VOD DOKONČEN

Jsou občas věci, které si během vlastní renovace domu sami prostě neuděláte a rádi je přenecháte profíkům. Vyřazení starého nefunkčního systému odpadních vod a zabudovaní zcela nového, včetně připojení do nové sítě městské kanalizace - to byla doposud největší akce, jakou od nás domeček pamatuje. A tak se kolem něj najednou proháněl bagr nebo čerpadlo s autodomíchávačkou. Teď je vše nachystáno na další fázi této pravděpodobně nejsložitější části celé renovace - výstavba nových stěn, které nahradí ty staré popraskané a vydrolené. Více ve videu… 🕺🧹

23/11/2022

Velká noc pro japonský fotbal po šokující výhře nad čtyřnásobnými mistry světa! Zdravím z místního sportbaru ;)

17/11/2022

MINAMI MORAVIA NO OBÁSAN #3

Se zpožděním se ještě vracím k víkendovému českému festivalu, kterého jsme byli součástí. Byly to výživné dva dny a musím se přiznat, že jsem čekal menší akci a méně lidí. Setkali jsme se tam se zajímavými lidmi, ať už šlo o Japonce, Čechy, Slováky nebo třeba Němce. Atmosféra festivalu byla skvělá a nic na tom nezměnila ani bouřka, která sobotní program v podstatě ukončila o hodinu dříve. My podobné akce vyhledáváme rádi, nicméně tentokrát to bylo jiné. Okusili jsme to i z opačné strany a nutno dodat, že nás to velmi bavilo. Lidé chodili, povídali si, občas si něco koupili. Byli jsme překvapení, kolik z nich Česko navštívilo nebo tam přímo žilo. A to stejné platilo i naopak. Když se návštěvníci dozvěděli, že jsme místní a dokonce přímo z Itomanu, jejich překvapení bylo dokonalé. Přišlo jich opravdu hodně a myslím, že se všichni bavili dobře, doprovodný program byl pestrý. Tak snad se akci podaří příští rok zopakovat, moc bychom si to přáli. 🙏

Czech Tourism Visit Czech Republic Česko-japonské kulturní centrum Honorární Konzulát České Republiky Tamaki 琉球ガラス村 / Ryukyu Glass Village

11/11/2022

MINAMI MORAVIA NO OBÁSAN #2

Jakmile jsme se dozvěděli, že budeme mít na českém festivalu v Itomanu svůj vlastní stánek, vyvstal před námi nelehký úkol. Museli jsme stánku vymyslet jméno a také sortiment, se kterým tam vyrukujeme. Stánek se nakonec bude jmenovat Babička z Jižní Moravy (v japonštině Minami Moravia no Obásan) a výběr nám usnadnila skutečná babička, která za námi na Okinawu z Jižní Moravy nedávno opravdu přiletěla. S nabízeným sortimentem potom měla hlavní slovo moje žena Mari, která letos strávila v Česku dlouhou dobu a zároveň dobře ví, jak to na festivalech v Japonsku chodí.
Účast na takové akci, to je pro nás docela nová zkušenost. Vzali jsme proto zavděk jakékoliv rady a doporučení. Ať už od manažerky festivalu, paní Yoshino Tamaki, anebo třeba od mojí sestry z Brna. Ta má v rukávu obvykle celou snůšku dobrých nápadů a nejinak tomu bylo i tentokrát.
Látkové nákupní tašky s modrotiskem. Tak to by mělo být hlavním lákadlem našeho stánku, hodně si od toho slibujeme. Modrotisk je tady stále oblíbenou barvířskou technikou a podle některých zdrojů prý přišel do České Republiky právě z Japonska. Jde nám tak o symbolické propojení obou zemí, podobné tomu z loňské Olympiády v Tokiu. Tam byli čeští olympionici oblečeni v kolekci ušité z modrotisku v Olešnici na Blanensku. Náš stánek nabídne “home made” tašky ve dvou velikostech - velké pro mámy a malé pro děti - a s různou délkou uch. Tašky ušily v Brně moje sestra s maminkou alias babičkou z Jižní Moravy.
Dalším domácím výrobkem budou vánoční perníčky. Ty vyrobila opět moje šikovná sestra a protože bychom k prodeji jídla na festivalu potřebovali speciální licenci, perníčky budou sloužit jen jako dekorace.
Zároveň budou připomínat blížící se Vánoce. Ty jsme samozřejmě také nemohli opomenout a tak si návštěvníci festivalu u nás mohou koupit i ozdoby ze slámy na vánoční stromek nebo do Betlému a chybět nebudou ani předměty s tématikou Josefa Lady. Na výběr bude i spousta večerníčkových omalovánek, pexesa, leporela, odznaky, samolepky, razítka, hlavolamy a tak dále.
Tak nám zítra držte palce, my se vám za to z festivalu o víkendu určitě ozveme 🎯