01/04/2024
Svatoivanská legenda o prvním českém světci
Kolem roku 880 do těchto míst přešel poustevník Ivan, podle legendy syn knížete Gostimysla, krále Obodritů. Žil celá léta jako poustevník, jemuž za obydlí sloužila tato jeskyně s pramenem křišťálově čisté vody. Ivana v jeskyni pokoušeli zlí duchové. Když se Ivan rozhodl jeskyni opustit, zjevil se mi svatý Jan Křtitel, který Ivanovi daroval kříž. Tímto křížem Ivan zlé pokušitele ze svém příbytku v jeskyni vyhnal.
Ke konci života zde Ivana objevil kníže Bořivoj, který si z hradu Tetína do zdejších lesů vyjel na lov se svojí družinou. Při lovu kníže postřelil Ivanovu ochočenou laň, která ho dovedla až k této jeskyni, kde skonala.
Poté, co se kníže seznámil s Ivanem, pozval ho na svůj hrad Tetín. Ivan však odmítl jeho nabídku k trvalému a pohodlnému životu na hradě a vrátil se zpět do skal. Zanedlouho na to zemřel a byl pohřben ve své jeskyni. Pravděpodobně ještě sám kníže Bořivoj nechal vystavět v jeskyni u Ivanova hrobu malou kapličku svatého Jana Křtitele, která byla od samého začátku navštěvována zdejším lidem i příchozími poutníky. Bylo to v počátcích křesťanství u nás. Již tehdy začala lidová úcta k tomuto pozoruhodnému muži, který je nyní, ač ne oficiálně, nazýván prvním českým světcem.
Existenci tohoto svatého muže z doby Bořivojovy nepřímo dokládá celé řada pozoruhodných okolností. Jednou z nich je antropologický výzkum ostatků, nalezených v Ivanově jeskyni v 16 století. Tento výzkum potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci lety a značnou část svého života prožil ve vlhku a chladu. Ivanův poustevnický život dále dokládá způsob skrovné, výhradně vegetariánské a málo výživné stravy.
Nezanedbatelná je i vřelá úcta českého lidu k tomuto světci, která sahá hluboko do minulosti našeho národa. Nejdůležitějším svědectvím Ivanovi existence jsou dochované texty starých legend.
Svatoivanská jeskyně je stále vyhledávaným poutním místem s vazbou na české zázravy a uzdravení.
Svatému Ivanu se podrobně věnuje kniha Jiřího Ševčíka „Album svatoivanské“.