Pěšky do Benátek

26/02/2017

Povídání o cestě přímo z místa startu. :-)

přednáška "pěšky do Benátek"

08/08/2016

Ahoj z Venezie!! 🇮🇹

Krátce po poledni jsme došli do Benátek.

Cesta trvala přesně 4 týdny. Uteklo nám to neskutečně rychle a po celou dobu jsme si to užívali na maximum!! :-)

Ušli jsme 859 kilometrů.
Celkově jsme nastoupali 12 940 výškových metrů.
Z 29 pršelo 23 dní.

Spali jsme u příbuzných, v penzioně, na ubytovně, na dětském táboře, na autobusové zastávce, v hotelu, v lesích, na dětském hřišti, ve stáji, na vinici a na poli.

Stravovali jsme se buď z vlastních zásob nebo v restauracích. Jídlo a vodu jsme taky dostávali od lidí, co jsme potkali nebo jsme jedli ovoce, co jsme si natrhali po cestě.

Nejvíc děkujeme rodičům a ségře za pomoc před a hlavně během cesty!!

Vám děkujeme za super podporu.

Těšíme se na další podobné cesty!! :-)

A teď už hurá domů

08/08/2016

Ahoj :-)

Přes víkend jsme se zase posunuli o velký kus dál. Bylo na nás extrémní horko a tak jsme vyráželi na cestu převážně až když slunko zapadlo a přes den jsme byli zalezlí buď někde v kavárně nebo jsme spali ve stínu pod stromem.

Cítíme se pořád velice dobře a být více času, tak bysme rádi pokračovali dál.

Benátky jsou opravdu, opravdu nedaleko a tak si užíváme každou poslední chvíli naší cesty.

05/08/2016

Ciao.

Včera jsme měli krásně celý den, ale se špatným přístupem k jídlu i pití. První město s občerstvením byl až právě náš cíl. Po dlouhé době jsme se ubytovali v hotelu. Na pohodlí jsme si zvykli opravdu rychle.

Ráno v krámku s pečivem jsme dostali zadarmo na cestu koblihy, včera zase banán. Tyhle dary od lidí potěší vždycky nejvíc.

Dnes v poledne, když přišel čas na jídlo, jsme zasedli pod strom a dali si něco na posilněnou. Přišla paní a dala se do řeči. Na naše english, please nereagovala a stále vyprávěla italsky. Kdo ví, možná nás varovala před boouřkou, co se sem hnala.

Ostatně každý, kdo se s námi chce dát do řeči, nevidí překážku v tom, že italsky nerozumíme. Prostě si pět nebo deset minut pro sebe vede monolog a my se jen usmíváme :-D

Právě sedíme vedle ve stodole, kam jsme se jen tak tak, stačili schovat. Venku to vypadá naprosto příšerně a lepšit se to pro dnešek nemá.

Možná si pro změnu dneska usteleme na balíkách slámy.

03/08/2016

Buongiorno!

Zdravíme z Itálie!

V pondělí jsme si dali odpočinkový den, čekal nás přechod hranic a s ním i nejnáročnější etapa. A bylo tomu tak.

Už od rána GPS ukázala vždy pravý opak toho, kde právě jsme a ztratili jsme signál. Pro někoho normální situace, ale pro dva zatím né moc zkušené horaly, co jsou sami v horách, žádná sranda. Čekal nás poslední přechod, naše trasa vedla přes soukromý pozemek a nedalo se na ni dostat. Tak jsme ji chtěli obejít. Věděli jsme, že budeme hodně stoupat a jaký je náš směr, tak jsme se vydali do kopce. Dopadlo to tak, že jsme vystoupali vedlejší kopec, k tomu jsme se klepali strachy, kdy zase potkáme nějakého býka, když nás na ně dole upozorňovali a na cestě nebyly ničí jiné stopy, než právě jejich. Naštěstí nahoře bylo jen stádo krav, ale to cinkání zvonků, které nás doprovázelo celou cestu vzhůru s tím, že nevíme, kdo tam na nás bude čekat, bylo v tu chvíli hodně nesnesitelné. Trvalo nám dlouho, než jsme se dostali na trasu, ale zvládli jsme to pomocí orientačního smyslu. :-D
Strašně těžko se ty pocity popisují. Nakonec samozřejmě přišla hrozná radost, když jsme dorazili na hranice.Večer jsme ulehli v chatě pro turisty.
Dneska už si užíváme italského sluníčka a hladoví míříme dál.

30/07/2016

Včera ráno jsme vyrazili už přímo do hor, cesta byla náročná, ale krásná. Zdržovalo nás neustálé zastavování, kvůli focení té nádhery kolem. Etapu jsme zakončili o pár km dřív, byli jsme bez jídla i pití několik hodin, tak jsme se večer ubytovali na horské chatě, s výhledem na Grossglockner. Ráno jsme vyrazili na cestu, kdy nás čekal celý den sestup do údolí. Po více než hodině chůze jsme došli k ceduli s nápisem pozor býci. Cesta to byla turistická a jediná, takže jsme šli. Po chvíli jsme se zastavili, uprostřed cesty stál býk. Mysleli jsme si, že projdeme jako kolem jiného zvířete, co potkáváme, ale při každém kroku dál šel i on blíž. Po pravé straně, kde by bylo jediné řešení projít, stáli další býci. Jak si nás všimli, tak sestupovali směrem k nám. Fíla, jako správný gentleman, mě uklidňoval slovy: Baru, ti býci nejdou na tvoje červené tričko, jak si asi myslíš, je zajímá pouze pohyblivý cíl. Takže nám nezbývalo nic jiného, než pomalu odcházet. V tu chvíli jsem si jen říkala, že kdyby bylo potřeba běžet, tak krosnu zahodím a běžím bez ní. Už tak se mi těžko dýchalo, natož s 12 kg navíc. Když jsme jim zmizeli z dohledu, chtěli jsme je obejít z druhé strany, což se nám vůbec nedařilo. Byl tam prudký sráz dolů a popadané stromy. Fíla chtěl opatrně kolem býka projít, ale když jsme se na cestu k nim vrátili, stálo jich tam už několik. Takže jsme celý kopec, který jsme scházeli do údolí, museli šlapat zase nahoru. Jiná možnost, než jít po silnici, nám nezabývala. Asi z nás řidiči neměli v serpentinách radost, ale v tu chvíli jsme to viděli jako menší zlo.

Večer nás moc potěšila návštěva strejdy a tety, když se vraceli z dovolené. :-)

Došli jsme do kempu, zaplatili si za stan a v tom začala bouřka. Paní byla tak hodná, že nás ihned poslala do krásné chatky, za cenu stanu, jen abysme v tom počasí nemuseli stavět.
Pořád a pořád nás překvapuje, jak na bezvadné lidi neustále narážíme.

28/07/2016

Včera večer jsme se kvůli dešti na chvíli schovali pod přístřešek jednoho penzionu. Přišel za námi majitel a dal se do řeči, chtěl nás odvést autem do našeho cíle, ale to jsme odmítli, tak nás alespoň pozval k němu do restaurace na večeři, než se přežene déšť. Chtěli jsme se odvděčit tím, že se ubytujeme. Měli plno, ale on stejně našel řešení a ubytoval nás v pokoji, kde bydlí jeho kamarád, jen je zrovna pryč. Nic za přespání nechtěl a ještě na nás ráno čekala snídaně. Neskutečný a jsme za to moc vděční. ☺

Máme za sebou 543 kilometrů.
Dneska kempujeme kousek pod Grossglocknerem a zítra už hurá vzhůru.

26/07/2016

Včera večer jsme přešli hranice do Německa, teď už jsme zpět v Rakousku a pro dnešek zdravíme z kempu.
Cesta je strašně příjemná, při pohledu na Alpy, tak se nám jde mnohem lépe. Každý den několikrát zmokneme, ale snažíme se to ingnorovat. :-)
Nabíjí nás i lidé, kteří nás neustále zastavují a dávají se do řeči. I vám děkujeme za podporu.

25/07/2016

Dneska je to 14 dní, co jsme na cestě, včera jsme překonali první polovinu cesty a máme v nohách 425 kilometrů. Počasí je teď pro nás tak nějak vyhovující.

Dostali jsme pár zajímavých otázek, tak se podělíme i tady.

Co jsme si zapomněli vzít: Neseme si příbor pouze pro jednoho, ale shodli jsme se, že je to lepší varianta, než si nést jen jeden zubní kartáček, ty máme dva

Co máme navíc: Zbytečně moc hygienických potřeb

Jak to zvládají naše těla: Filovi od prvního dne zarůstá nehet u palce a k tomu se přidal zánět, to nám v prvních dnech trochu dělalo starosti. Už nedělá. Samozřejmě se objevují puchýře, ale jinak se cítíme podezřele dobře

Jak to děláme s jídlem a pitím: Vody je v horkých dnech nedostatek a tak se spoléháme na vodu od místních. Jídlo si na více dnů nést nezvládáme, tak nám nezbývá nic jiného, než to občas prostě vydržet. Jsou místa, kde několik km není nic k sehnání.

Zdravíme ze Salzburgu, rodného města Mozarta.

23/07/2016

Jako každý večer na naší cestě, začalo pršet. Déšť už několik hodin neustává a přidává se bouřka.
Do dnešního cíle nám zbývá asi osm kilometrů. Schováváme se v kravíně na nějakém statku. Po chvíli rozmýšlení co a jak dál, se rozhodujeme, že zazvoníme a poprosíme o nocleh na jednu noc. Nikdo neotvírá a tak nám nezbývá nic jiného, než pokračovat. Asi o dva kilometry dále, kdy se počasí rychle zhoršuje, zkoušíme zvonit na jiný dům. Otevírá nám pán. Anglický neumí, ale chce vědět, odkud jsme. Směje se, že jsme z ČR, protože on je Polák a tak nám rozumí. Prosíme o radu, kde se dá někde v okolí na dnešní noc rychle ubytovat. Nic ho nenapadá, ale po chvíli bere klíče od auta a volá na nás, ať si nasedneme, že nás zaveze tři kilometry do města, kam jsme měli namířeno. Jedeme.
Ve městě je jediný penzion, ale má plno. Tak děkujeme za ochotu a chceme vystoupit z auta s tím, že přečkáme dnešní noc na nádraží. To se mu zdá absurdní a nabízí nám svoji garáž. Tak jedeme zpátky. Chvíli sedíme uvnitř v domě se sklenicí jablečného moštu. Pán nám nabízí přespání na pohovce, ale s díky odmítáme a jdeme si postavit stan do jakési stáje vedle garáže. Na gauči si přeci umí ustlat úplně každej.

Dobrou noc přejeme 😴

23/07/2016

I přes úmorné horko pokračujeme dál, přes den nám to moc dobře nešlape, tak všechno doháníme večer a v tu dobu začíná pravidelně pršet. 😃 Naštěstí se plánu na den zvládáme držet.

21/07/2016

Druhým dnem procházíme Rakouskem. Fila měl včera večer tolik sily, že mě přemluvil k pokračování cesty skoro až do noci k Linci. Je to tady složité s hledáním kempů a tak jsme na dnešek spali na autobusové zastávce. Lidi jsou tu strašně milí, skoro každý náš zastavuje a zajímá se, kam jdeme. :-)

19/07/2016

V pondělí večer jsme po osmi dnech cesty došli na hranice. Máme za sebou 256 kilometrů. Dneska jsme si dali den pauzy, pro takovou malou regeneraci a zítra brzy ráno budeme konečně přecházet do Rakouska.🇦🇹

17/07/2016

V pátek jsme nocovali v kempu v Malém Ratmýrově. Přes víkend jsme dohnali kilometry, co jsme ztratili během dnů, co pršelo. Dneska ráno jsme dorazili do Třeboně a pokračujeme k hranicím. Na tři dny s námi šel kamarád Honza, tak děkujeme, že jsi nás přes víkend doprovázel.

14/07/2016

Dnešek byl hodně náročný, už na nás padla únava a objevily se první bolístky. Ráno jsme se zdrželi v Jihlavě, nevím jak, ale vycházeli jsme z ní přes dvě hodiny, k tomu nepřetržitě pršelo a byla nám velká zima. Dnešní etapu jsme nezvládli dodržet, tak strašně doufáme, že se přes noc počasí zlepší, ať to doženeme. Ale nevzdáváme se. /B/

13/07/2016

Máme za sebou prvních 100 kilometrů👌Dneska spíme v Jihlavě. Neustále tady prší, tak doufáme, že se to bude lepšit. Jinak se nám ale jde moc pěkně, tak snad nám to nadšení zůstane co nejdéle.☺
A všem děkujeme za podporu!☺ /B/

13/07/2016

Na dnešní noc dost pršelo, tak jsme ještě museli využít ubytování pod strechou. Na pár dní se k nám připojuje kamarád, tak jdeme tři.☺ /F/

12/07/2016

Tak máme první den zdárně za sebou. Ušli jsme 33 km a přenocovali v Petrkove u příbuzných. Horko bylo nepříjemné a dneska ráno už jsme zmokli, takže si nevybereme :-) /B/

11/07/2016

Tak už jsme na cestě🚸/B/

10/07/2016

Konečně zabaleno!🇮🇹⛺ Moje krosna má 11,5kg, Fílova 12kg. A zítra můžeme vyrazit☺

09/07/2016

V pondělí, 11. července, začíná naše pouť do Benátek.

Trasa je dlouhá necelých 900 km a vrátit se chceme v první polovině srpna.

Vycházíme z Ostřešan a každý den máme v plánu ujít 30 až 40 km.