InspiRAWtionCZ

13/06/2017

https://instagram.com/p/BVIYhfZg6VQ/

20 Likes, 1 Comments - PROBIO 🌾 (.cz) on Instagram: “Naše firma dneškem slaví 25 let od založení 🌾. Tak jsme to dnes oslavili krapet netradičně dnem…”

02/11/2014

https://www.facebook.com/skates4kenya

Ozvala se mi slečna, která jela na inlinech z Ženevy do Kolšova, což dělá nějakých 1350km za dva týdny, což je podle mě parádní výkon!
Tak jí tu stránku olajkuj a kdo ví? Třeba v budoucnu podnikne nějakou ještě větší šílenost!

Cca 1.100 km of inline skating from Switzerland to CZ.
When? 1st August, 2014.
Cca 1.100 km na inlinech ze Švýcarska do ČR.
Kdy? 1. srpna, 2014

19/10/2014

A tady to máš! Krátký film z mé skoro tříměsíční cesty na kole po jihovýchodní Evropě. Nakonec to bylo ještě větší dobrodružství, než jsem původně očekával :-D

Kam až dojedu na kole je film o mé cestě po jihovýchodní Evropě. Z dovolené v Malajsii jsem se vrátil s tím, že chci dál cestovat a poznávat jiné země. Tento...

18/10/2014

Už zítra!!!

Toto je trailer na film Kam až dojedu na kole, což je film o mé cestě po jihovýchodní Evropě. Z dovolené v Malajsii jsem se vrátil s tím, že chci dál cestova...

06/09/2014

Z Edessy jsem dojel do Soluně, kde mě ubytovala Amyntasova ségra Kiki. Zašli jsme na vydatnout řeckou večeři a poté se přesunuli do nějakého klubu, kde jsme tak zapařili, že si Kiki udělala něco s kotníkem a sotva chodila. Ale i přesto to byl fajn večer! Díky za nej Kiki ;-)

05/09/2014

V Edesse mě ubytoval Amyntas z couchsurfingu. Spolu s kámošem Ferem mi ukázali město a nejvíc mě bavili obrovský vodopády, který byly součástí města. Díky chlapi!

19/08/2014

Cestou do Edessy jsem si trochu odpočinul na pampeliškách ;-)

07/08/2014

Další den ve Florině jsem se přestěhoval ke Couchsurferce Eri, která ve Florině dělá učitelku. Zašli jsme na oběd do restaurace a dali si grilované olihně a ještě jsme dostali nějaký desert. Bylo to drahý, ale výýýborný!

S plným břichem jsme vystoupali na kopec nad městem, kde byl velký kříž a tam jsme trochu blbli s foťákem. Když jsme sešli dolů do města, tak už se pomalu stmívalo. Eri uvařila kotel výborných špaget a já jsem se po dlouhé době najedl dosyta... možná ještě trošku víc :-D

Díky za supr den Eri!

03/08/2014

V Řecku byla mou první zastávkou Florina. Problém byl v tom, že jsem tam měl spát až další den a ještě jsem neměl číslo na couchsurferku, která mě měla ubytovat. Tak jsem se nějaké rodinky stojící u auta na kraji města zeptal, kde najdu internet. Řekli že někde v centru, který je pořád rovně.

Dostal jsem se do centra. Koukám doleva doprava, jestli neuvidím nějakou kavárnu a najednou vedle mě jede auto, z něj kouká hlava a říká mi: "To jsme zase my. Jeď za náma a my ti ukážeme, kde najdeš internet. Anebo nechceš vidět náš dům?"

Překvapeně jsem řekl: "Tak joo." A už jsem šlapal co to šlo, abych jim stačil. Doma mi hned ukázali, kde můžu spát, dali mi heslo k wifi, čaj a nakonec i večeři ke které jsem dostal i obsáhlý výklad z jakých hub je ta omáčka, protože Stavros byl vášnivým mykologem. Sranda byla, že atlas hub, který přinesl byl v češtině.

Tohle bylo poprvé co mě někdo na mé cestě ubytoval jen tak, bez nějakého předešlého domlouvání a bylo to moc příjemné a situace jako tahle mě motivují k tomu, abych byl také otevřenější a nápomocnější i lidem, které třeba vůbec neznám :-)

Děkuji Stavrosi a jeho rodinko za tak vřelé přivítání v Řecku!

02/08/2014

Do Bitoly v Makedonii jsem dojel někdy v poledne. Ubytování přes couchsurfing jsem tam však nenašel, tak jsem se rozhodl vyrazit do Řecka! ;)

01/08/2014

V potu tváře jsem zjistil, že hranice mezi Albánií a Makedonií jsou tvořeny dost vysokýma kopcema, do kterých se mýmu kolu moc nechtělo.

V Makedonském městě Struga jsem se dvou malých kluků zeptat, jestli neví, kde bych našel internet. Udělali gesto, abych je následoval a rozběhli se. Tak jsem za nimi šlapal a když mě dovedli k internetové kavárně, tak jsem jim dal aspoň sušenky za jejich ochotu.

Zjistil jsem, že v Makedonii mě cestou nikdo neubytuje. Musel bych si hodně zajet k jedinému dobrovolníkovi, takže snad až v Řecku. No nic, jde se spát. Vyjel jsem z města a našel super místo u vraku lodi. Doufám, že mě v noci nebudou otravovat duchové nějakých námořníků ;)

31/07/2014

Rozloučil jsem se s Jen a Luisem. Netrvalo to dlouho a začalo se mi po nich stýskat.

Když jsem našel tenhle bunkr, tak jsem se hned chtěl vyfotit na jeho vrcholu s těma krásnýma horama v pozadí. Má někdo nějaký nápad, jak jsem se zvládl vyfotit tak daleko od foťáku? :-)

30/07/2014

Cesta z Tirany až do Elbasanu byla dlouhá a náročná. Než jsem se dostal až do města, tak jsem totálně promokl.

Ubytoval mě Luis, který je z Ameriky a dělá v Elbasanu dobrovolníka. Připojila se k nám i Jen, která je ze stejné země, taky dělá dobrovolníka, ale bydlí trochu jinde.

Večer jsme zašli na večeři do restaurace. Bylo toho hodně, bylo to dobrý a ani to nebylo moc drahý. Ideální kombinace ;)

Byl jsem přemluven, abych zůstal i další den. Vůbec jsem neprotestoval, protože jsem byl pořádně utahaný a promočený. Prý tam s nimi jeden couchsurfer zůstal celý měsíc!

Další den mě Jen s Luisem provedli po městě, ochutnal jsem další albánské bašty. Dokonce jsme si i zahráli v internetové kavárně hry Age of Empires a counter strike.

Došlo i na ostříhání mého bůjného květáku. Luis to se strojkem fakt umí ;)

Zapomněl jsem na to, že Luis má super kocoura, který se jmenuje Norman a v noci mě hlídal, aby se mi dobře spalo.

S těma dvěma lidma bylo tolik srandy, že to vypadá, že mi budou fakt chybět až odjedu...

29/07/2014

V Tiraně mě měl ubytovat Agni. Když jsem přijel, tak byl ještě v práci, ale poslal pro mě svého kolegu s klíčema od bytu. V bytě nějaká starší ženská žehlila prádlo.

Nerozumněl jsem jí ani slovo, tak jsem radši šel ven se začínajícím couchsurferem Dorianem a jeho bratrancem Ronaldem. Kluci mi ukázali město a pořádně jsme pokecali.

Večer jsem se konečně setkal s Agnim, který je z India a v Tiraně pracuje pro nějakou IT společnost. Prý dřív ubytovával hodně couchsurferů, když bydlel na Ukrajině.

Když jsme šli spát, tak mi řekl, že v Indii je host bohem, a tak že prý musím spát v jeho posteli, zatímco on bude spát v obýváku na gauči. Tomu teda říkám couchsurfing. Bylo mi to trochu blbý, ale v té obrovské posteli se nakonec spalo suprově!

Díky Agni, Doriane a Ronaldo ;-)

10/07/2014

Dojel jsem do Albánie. Dlouho jsem nebyl na internetu, ale myslím, že dneska jsem měl naplánováno dojet až do hlavního města Tirana. Je to hodně daleko a tak jsem jedl a jedl, protože ta energie se bude hodit.

V Albánii je strašně živo. Ze všech stran za jízdy slyším: "Hello", "What´s your name?", "How old are you?"

Jeden Albánec za městem Lezhe na mě taky cosi pokřikl, tak jsem zastavil, protože jsem mu nerozumněl. Nerozumněl jsem mu ani když jsem zastavil, bo mluvil jen Albánsky a Italsky. Tak si přivolal na pomoc kamaráda z Kosova, který uměl Anglicky.

Chvíli jsme se vybavovali, odkud jedu, kam jedu, atd. Následovně mě kluci pozvali na džus do baru, kde pracuje týpek z kosova. Ten druhý dělal v ruční myčce aut, kterých je v Albánii strašně moc.

Poprosil jsem kluky, jestli v baru není wifi, abych zkontroloval, kam že se to v té Tiraně mám dopravit. Wifi nebyla, tak mi půjčili mobil. Projel jsem si emaily. Spousta odmítnutých žádostí na couchsurfingu. A hele! Někdo z Lezhe? Přečtu maila, zjistím že dneska jsem měl spát v Lezhe a ne někde v Tiraně dalších 60 km daleko.

Kluci mě fakt zachránili od toho, abych dojel do Tirany celý utahaný a přišel na to, že mě tam třeba nemá kdo ubytovat. Já jsem fakt ten největší klikař na světě.

Tak jsem jim moooc poděkoval a vydal se asi 3 kilometry zpátky do Lezhe, kde mě ubytovala milá Adela a její fajn rodinka :-) Taky mě pozvala na džus a na skromnou, ale chutnou večeři. Ach, ti lidi jsou tak úžasní! ;-)

Děkuji!!!

09/07/2014

Dost bylo Černé Hory, Albánie netrpělivě čeká!

08/07/2014

Nejhorší noc v mým životě!

To Skadarský jezero je mnohem větší než jsem si původně myslel. Jel jsem okolo něj několik hodin. Když začalo znova pršet, tak jsem se nastěhoval do opuštěnýho baráku u cesty. V každé zdi díra. Všude po zemi kozí bobky, ale aspoň tam nepršelo.

Došla mi voda, tak jsem dal všechny 3 flašky ven, abych měl aspoň něco na pití. Pomalu se začínalo stmívat a dešti se nějak nechtělo přestat, tak jsem natáhl šnůry a pověsil všechny mokrý věci a stan. Karimatku jsem dal na jediné místo, kde nebyly kozí bobky.

Oblíkl jsem si bundu. Do jedné kapsy jsem narval Fuji foťák, do druhé lumixe, do třetí nikona, pas, mobil a peněženku. Nedalo se moc převalovat, ale aspoň mi to nikdo neukradne.

V dáli pořád štěkali nějací psi, tak jsem nemohl usnout. Když se úplně setmělo, tak jsem zaslechl nějaké zvláštní zvuky... Jako by někdo chodil okolo. Mrazilo mě v zádech a já nevěděl co dělat. Zvuky se pořád opakovaly. Hlavou se mi honilo nesčetný množství myšlenek co by se mohlo stát. Celý bezmocný jsem se tmy zeptal: "Hello, is anybody there?", zkusil jsem to i česky: "Halóóó, je tu někdo?"

Odpověď žádná...

Pořádně jsem se do toho zvuku zaposlouchal. Bylo to jakoby někomu šustily kalhoty. Pořád pršelo, tak to šlo dost špatně slyšet, ale bylo to tam.

Začal jsem se dívat okolo a všiml jsem si, že ten pověšenej stan se ve větru hýbe a dělá zvuky jako by někdo chodil okolo. Uff.

I když jsem záhadu vyřešil, tak jsem byl celou noc posraný strachy, zdáli se mi celkem nepříjemný sny a nohy mi mrzli i když jsem je zabalil do mikiny, protože všechny ponožky byly mokrý.

Vždycky to cestování není úplně růžový, ale i tak to podle mě stojí za to! Když jsem přežil tuhle noc, tak už mě jen tak něco nerozhází! ;)

Jaká byla tvoje nejhorší noc?

07/07/2014

Omlouvám se za neplnění slibu, že každý den postnu nějakou fotku z výletu na kole, ale byl jsem teď zaneprázdněn tím nejlepším co může být - dobrodružstvím! Těšte se na fotky z Moldavska, Chorvatska a Itálie. Teď zpět k fotce:
Totálně promočenej jsem se konečně dostal ke Skadarskýmu jezeru v Černé hoře. Když jsem tam dojel, tak se rozestoupily mraky a na chvilku se mi i ukázala duha. Po všem tom utrpení to byl úplně magický moment :-)

21/06/2014

Měl jsem super nápad! Vykašlat se na pobřeží a jet ke Skadarskému jezeru v Černé Hoře. Po nekonečném množství kilometrů do kopce, promočený od deště, jsem si uvědomil, že ten nápad asi nebyl zas tak super. Jo a taky jsem konečně přišel na to, že ty bílé místa na mapě jsou velký stoupání.

Když jsem konečně začal jet z kopce, tak jsem se nejdřív smál radostí, ale když jsem zjistil, jak špatně brzdí mokrý brzdy na mokrým ráfku, tak mi trochu zmrzl úsměv na tváři. Když už jsem byl promočenej a prochladlej až na kost, tak jsem zastavil u nějakýho opuštěnýho barku u cesty.

Byly tam nějaké noviny z roku 2014, tak jsem byl trochu nervózní, jestli někdo nepřijde na návštěvu, ale nakonec jsem si řekl že to bude v klidu a rozdělal jsem oheň na podlaze, abych usušil mokré věci, kterých bylo víc než dost. Odvětrávání tam moc nefungovalo, tak jsem byl takovej trochu vyuzenej. Najednou z ničeho nic v ohni puklo a na všechny strany něco vystřelilo. Vůbec jsem nechápal co se děje. Když se to stalo podruhé, tak jsem přišel na to, že ty kachličky na zemi asi nejsou nejlepší podklad pro oheň.

Tak jsem oheň udusil a s mokrýma věcma smrdícíma kouřem, dírou ve spacáku a botě jsem pokračoval ke Skadarskýmu jezeru...

18/06/2014

Ještě nikdy v životě jsem se tak nenavztekal u stavění stanu. Trochu poprchávalo a foukal vítr, tak mi stan pořád někam ulítával. Když jsem chtěl zapíchnout kolík, tak jsem ho ohnul, protože tam byly samé kameny. Byl to fakt porod. Po asi dvacetiminutovém zápasu jsem si řekl, že by možná byl lepší nápad postavit ten stan v závětří a ono to celkem fungovalo :-D

17/06/2014

Jedna z Černé Hory, kvůli které jsem musel vyšplhat do strmýho kopce a přidržovat se nějakého kusu skály, abych nespadl. Ale o tom pro mě focení je... nevytáhnout foťák a nezmáčknout spoušť okamžitě, ale trochu zapřemýšlet, co by mohlo být něčím zajímavé a udělat pro to maximum :-)

16/06/2014

Zatím ani jednou nepršelo a to už jsem dost dlouho na cestě. Když jsem však dojel do Černé Hory, tak se druhý den zatáhly mraky a já pochopil, jak asi vznikl její název. O pár hodin později pršelo... a to pořádně! Ale já měl svým způsobem radost, že to je zase něco novýho a nepoznanýho. Mimochodem tohle je moje nejoblíbenější fotky z celé cesty :-)
a co ty? Jel/a jsi někdy v dešti?

13/06/2014

Dostal jsem se do Černé Hory! Ve městě Herceg Novi mě přes couchsurfing ubytoval pár z Ukrajiny. Pořád jsme se nepřestávali divit kolik slov je podobných jako v češtině. Jen co jsem dojel, tak jsem dostal výborný oběd, potom jsme šli posedět nad městem a večer Maksim griloval :-) Děkuji!

12/06/2014

Celej den jsem šlapal, až jsem se nakonec dostal až za Dubrovník, kde jsem se utábořil na útesu a doufal, že nebudu náměsíčný ;)

11/06/2014

Přijel jsem do Metkoviče na jihu Chorvatska a zavolal jsem Jadrance, která mě měla ubytovat přes couchsurfing. Dojela pro mě autem na začátek Metkoviče. Poté co jsme zjistili, že narvat kolo do auta by bylo moc komplikovaný, tak jsem do auta hodil jen nějakou tu bagáž a Jadranka se rozjela pomalu, abych ji stačil a zavedla mě až k nim domů. Hned jsem dostal výborné lasagne a domácí citronádu. Jéééžiš to byla dobrota. Její přítel něco dělal venku u míchačky, tak jsem chtěl pomoct, ale zatrhli mi to, že prý jsem návštěva...

Jadranka musela jet na nějaký pohovor, tak jsem sbalil foťák a šel něco vyfotit do města. Po dlouhém procházení jsem skončil u kostela, kde jsem začal. Byly tam nějací malý kluci, tak jsem se s nima dal do řeči. Jeden z nich uměl celkem slušně anglicky, tak se stal mým průvodcem. Ukazoval na různé směry a říkal mi co to je za budovu, nebo horu. Když mi toho ukázal tolik, že bych mohl nakreslit mapu okolí, tak začal ukazovat na různé lidi, kteří se scházeli do kostela a říkal, kdo to je a co dělá. Byl to fakt hustej týpek :-D

K večeru jsem se vrátil k Jadrance a její milé rodině. Čekala mě vydatná a výborná večeře. Pohostinost a přívětivost její rodiny mě fakt dojala a řekl jsem si, že chci být taky dárný a nápomocný i když toho člověka, kterému se chystám pomoci třeba vůbec neznám.

Děkuji za všechno užásní lidé! :-)

09/06/2014

Koncem Března jsem fakt nečekal, že si na jihu Chorvatska nakoupím místní jablka, pomeranče, grepy a k tomu ještě snad kilo sušených fíků!

08/06/2014

Když nenajdu ubytování přes couchsurfing, tak vyjedu někam za město, kde postavím stan. Když jsem však uprostřed města Makarská narazil na sad plný olivovníků, tak jsem neodolal a postavil stan pod nimi :-)

07/06/2014

Byla to makačka z kopce do kopce, ale stálo to za to! ;)

06/06/2014

Ve Splitu mě přes couchsurfing ubytoval Sylvain, který je původně z Francie a v Chorvatsku učí francouzštinu. Potkali jsme se, zavezli jsme kolo k němu domů, a šlo se na prohlídku města! Split byl fakt zajímavej. Všude kamenný oblouky a pilíře. Připadal jsem si jak někde v Římě (i když tam jsem nikdy nebyl). Později jsme se setkali s jeho kamarádama z různých koutů světa a sedli jsme na jídlo a pivko ;) Jídlo bylo drahý, ale výbornýýý!

Díky Sylvaine :-)

05/06/2014

Stanování kousek za Šibeníkem v Chorvatsku. Bylo to kousek pod parkovištěm a vydrápat se ráno zpátky nahoru i s kolem byl skoro nadliský úkol :-D