15/07/2016
Jak se blížím k domovu stále více jsem přesvědčen,že na takovou cestu musí mít člověk štestí.Zase jeden důkaz.
Včera jsme vyjeli z Voroněže a po 400km mezi lány obilí jsme dojeli na hranici.Totálně monotonní jízda,ale bez policistů.Jen nevím jestli z toho hrabe nám nebo traktoristovi co oral nekonečný lán pole,od jednoho neviditelného konce ke druhému.Asi za den to dal dvakrát tam a zpet a byla tma.Ta velikost veškerého prostoru je neuveřitelná,to musí človek videt.
Na hranici rosové v pohodě,za 15 minut jsme pryč ,říkame hurá jsme v doma ,Ukrajina bude pohoda.Jo ,pohoda to byla akorát nás stále asi 3hodiny,které jsme vyplnili debatou s dvema šedesátníkama z Itálie,kterí jeli přesně to co já ,akorát na Bajkal jeli na motorkách,Mongolsko raději jihem,severu se báli a z Pamíru to vzali přes kazoš hned na Volgograd.V Rusku byla občas nějaká zatáčka,na Ukrajině jen r5-10km rovina ,trochu zatočit a pak zase rovina.Na předměstí Kijeva dorážíme okolo 20:30,první motel odmítáme a pokračujeme vice do města,další tři jsou obsazené ,tak jedeme ke čtvrtemu,zabočíme do boční uličky a najednou nemáme žlutáska.Vracíme se a žlutásek nechce nastartovat.Nic se nedeje máme kabely.Bohužel ani kabely se mu nelíbí,rozvití se přístrojovka a to je vše,starter jen cvakne a nic.5idič žlutáska je zkušený elektrikář,ale oprava po tmě je nad jeho síly.Jedu na jeden motel ,co prý muže mít volno a rezervuji pokoj,zaplatím a vracím se pro kamarády.Poprve jsem se ten večer naštval.Zkoušel jsem u domků naproti získat pomoc,chteli jsme motorku zatlačit za bránu a ráno ji opravit.Paní se ptá co chceme,říkám že potrebuji pomoc,,jen se otočí a zajde do domu.No jo ,jsme zpátky ve svetě penez,neochoty,opaku chudých lidí v Mongolsku,nebo na Pamíru..Kolemdoucí slyší že chceme pomoc,tak mně ukazuje hlídané parkoviště,kde motorku odtahujeme na popruhua anecháváme přes noc.Kluci nasedají na velké BMW a hliníkovým kufrem jedeme na hotel.Je 22:45.Celý den bez jídla a tak rychle do supermarketu pro jidlo.Bereme grilované kuře a pivo.Ochranka nás ale upozornuje,že pivo po 23 se nesmí prodávat,je 23:03,jazyk na vestě a na pivo smutně koukáme přes sklo chladáku.Před obchodem jsou dva chlapci a po otázce kde se tu dá koupit pivo ,mě počkaji ,já nasednu na motorku a jedu za nimi mezi paneláky.Před obchodem je hoooodně rušno,fronta jak za komančů na banány,kupuji dve petky 1,5l .Moji průvodci ,jak v čekání ve frontě zjistili co jsem projel,odmítají ,abych pivo platil a chteji jestli mužou se mnou na hotel a společně si dát pivko.nedá se nic dělat ,nemužu je odmítnou a tak za 10minut sedíme v apartmanové kuchynce a popíjíme jednu petku.Jsou s nami jen 20 minut a pak odcházejí.Jeden nás ještě informuje,a ukazuje v navigaci ,kde je dobrý autoelektrikář,že nám zitra určitě pomuže.Ztrestáme druhou petku piva,řidič žlkutásku nemá náladu,hledí do prostoru,je bez nálady.To druhý bavorák našel lehce erotický kanál a ne a ne ho dostat do postele.Já vykomunikuji pomoc z domova.Pokud by motorka nešla opravit,přijela by nejaká naše firemní dodávka pro motorku.V Kijevě je sice BMW ,ale nepředpokládáme že by v pátek motorku opravili a dodávkou by byla do nedele doma.Vše je domluveno,řidič připraven,uvidíme co bude ráno.
Ráno jedeme pro motorku a u hotelu dáváme baterku z velkého BMW a žlutásek okamžite chytá.Super,ukol zní sehnat baterku,jjedme k elektrikářovi.Je v areálu garáží a plechových skladů.U jedné garáže,je nastartovaný choper,mladík nechápe co to je baterija,ale akumulátor to panimaje.Zaveze nás před obchod s baterkami ,kde mají uplně stejnou baterku za 900kč.KUpujeme,montujeme,startujeme,odvolávame odtahovku.
Prostě to je dobrodružství,které nikdo nenaplánuje.Několik štastných náhod pomohlo,že se stalo to co se stalo.A to jsem psal ,že není o čem reportovat,že je to nuda.
Na tomto zájezdu nuda byla maximálně pár hodin,pořád se neco děje.