Je třeba předně říci, že mluvíme o Vranovsku, jako oblasti s místopisným středem v městečku Vranov nad Dyjí, tedy o jihozápadní části Jihomoravského kraje. Topologicky je toto území charakterizováno sestupem Českomoravské vysočiny směrem k jihovýchodu a to také určuje mírné krajinné zvlnění pahorkatiny kolem nadmořské výšky průměrně 400 m.n.m. Nejnižším místem je Dyje odtékající z regionu pod Brai
tavou (305 m.n.m) a nejvyšším místem je pak právě v lesním areálu Braitava vrch Býčí Hora (547 m.n.m). Dá se říct, že pro charakter tohoto území je dominantním prvkem řeka Dyje, která stála historicky u počátků zdejšího osídlení. Dyje přitéká z Rakouska pod Uherčicemi a tato obec je tedy s Vratěnínem nejzápadnější výspou Vranovska. Severní hranici oblasti tvoří linie Bítov, Zálesí, Štítary, Šumná a na východě pak lze započítat obce Lesnou, Horní Břečkov a Čížov. Jižní hranici tvoří státní hranice s Rakouskem, která vede částečně řekou Dyjí, ale právě od rakouského Drosendorfu po Hardegg je řeka součástí Moravy v Českém státě. Klimaticky patří tohle území do dvou oblastí, totiž mírně teplé a teplé. Charakteristika podle meteorologických měření říká, že Jaro je mírně teplé stejně jako Podzim, naopak Léto je na poměry celé země poměrně dlouhé a teplé, Zima pak krátká a zpravidla spíše suchá. Roční srážky se pohybují mezi 500-600mm. V létě jich mnoho nebývá a proto je tato oblast vyhledávaná a v současné době velmi oblíbená jako rekreační destinace. Velká část rozhlohy Vranovska je pokryta lesními porosty, převážně dubo-habrovými. Pokud jde o osídlení, je prokázáno už od pravěku. Osídlení slovanské, se dokládá prvními archeologickými nálezy velkomoravské kultury nedlouho před vznikem Velké Moravy (první písemná zmínka o V.M. V průběhu věků zažil kraj střídavá osídlení, spojená s germánským tlakem a řadu ničivých válek. Z dob Velkomoravské říše a pozdějšího budování českého státu tu jako hraniční hlídka zůstaly dříve hradiště, později zámek Uherčice, hrad Bítov, dříve hrad a nyní zřícenina Cornštejn, taktéž Frejštejn u Podhradí nad Dyjí a dříve hrad, nyní zámek Vranov nad Dyjí. Po vzniku Československa v roce 1918 se začal stát zabývat také problémem energetickým zdrojů a tak byla přijata myšlenka stavby Údolní přehrady nad Vranovem nad Dyjí. Vystavěna byla během pouhých dvou let a dokončena v roce 1934. Byl to opravdu jedinečný projekt, protože za hrází přehrady se naplnilo jezero o hloubce u tělesa 40m a délce od po Podhradí téměř 35km. Jedinou obcí, která musela být zatopena byl Bítov, ale stát vystavěl před napuštěním přehrady nový Bítov pro občany zatopené obce. Od té doby vzrostl význam Vranovska jako rekreační oblasti, přezdívané Moravský Jadran. Složitě meandrující jezero bylo ideálním prostředím pro zavedení lodní plavby, která Vranov rovněž proslavila. Kolem vody vyrostly tisíce chat a rekreačních středisek. Vranovská přehrada nabízí totiž i nejteplejší vody v zemi, které pro hloubku jezera nepodléhají tak snadno znečištění sinicemi. Lodní plavba rekreační intenzita poklesly po převratu 1989. V současné době však se vrací staré zlaté časy Vranovské přehrady a jak Lodní plavba, tak vyhledávání vranovských destinací, nabírá nebývale na někdejší oblíbenosti.
