Gixxertrotter

Home
Gixxertrotter

Soty's life on two wheels, behind the handlebars of a Suzuki GSX-R 1000.
/
Sotyho život na dvou kolech, za řídítky Suzuki GSX-R 1000.

20/09/2019

🇨🇿 Den 35
Ráno je kruté! Vstávačka v 6:00 v 5 stupních, abych v 7:00 vyrazil na 30 km dlouhou stíhací jízdu na trajekt do Dánska. Stíháme to akorát. V 11:30 se vyloďujeme na evropské pevnině. Na Dánsko se pán bůh pěkně vysral. Norsko a Švédsko obdaroval nádhernou přírodou a tady už měl asi neděli. Jedná velká zemědělská placka. Cílem je projet celý Dánsko až do Německa. Žádný dálnice, jenom okresky. To na dnešní trase znamená takových 150 km navíc 😄 Všichni motorkáři to směřujou z trajektu rovnou na dálnici. Proč? No nevadí, aspoň víc místa pro Rizlu na okreskách ;) Začíná dlouhý den plný turbulencí, který s Rizlou hážou ze strany na stranu. Fakt, že se držím u pobřeží (který je aspoň trochu hezký), tomu moc nepomáhá. Jestli mají větrný elektrárny někde smysl, tak tady. Okresky 2. a 3. třídy jsou dokonalý, povrch v top stavu a nikdo na nich není. Ale 1. třída? Hrůza! Všude moc plechovek a omezení 70 km/h i mimo obec. Na to sice z vysoka kašlu, ale díky tomu další 4 hodiny jenom předjíždím jednu souvislou kolonu. Je to vopruz. Do toho ještě střídavý, skoro monzunový déšť. Dnes už se fakt těším do cíle. Jenže ten je pořád daleko. Konečně křižuju nevýznamnou ceduli s nápisem Deutschland a hned jak to jde, najíždím na německou Autobahn a pálím to směrem na Hamburk, kam musíme dneska chtě nechtě dojet. Máme pro to ale své důvody, zejména Rizla. O tom více v příštím postu. Za tmy projíždím centrem Hamburku za svými kamarády, když v tom přichází takový chcanec, že nevidím vůbec nic. To nejhorší nakonec. Ale už jsme tady!

🇬🇧 Day 35
Morning is harsh! It's 5 degrees. Getting up at 6 am to hit the road at 7 am to catch a morning ferry to Denmark. I just make it on time. At 11:30 am we unload from the ferry in continental Europe. Denmark is boring as hell. Nothing but agricultural land. The goal is to cross the whole country and finish in Germany tonight. No motorways, only secondary roads, which means extra 150 km on this route 😄All bikers head onto the motorway. Why? Whatever, at least more space for Rizla in the countryside 😉A long windy day starts. The wind randomly pushes Rizla left and right. Taking a route along the coast makes it ever worse. This is where wind turbines make sense. Secondary roads are perfect riding experience, not the primary ones though. Terrible traffic. Moreover, 70 km/h speed limit outside urban areas. Going faster doesn't help. Too many snails on the road. 4 hours of constant ovetaking drives me nuts. Last but not least, occasional heavy rain makes it even more annoying. Today's destination is still a fair bit away. When I reach a sign saying Deutschland, I can finally speed up, hit the nearest Autobahn and rush towards Hamburg. I reach it after dusk and am welcomed by heavy rain that brings my visbility down to zero. The worst at the end. But I'm finally here!

19/09/2019

🇨🇿 Den 34
Dneska bude kilometrová nálož. Cílem je samotný jih Norska, odkud v ideálním případě zítra popluju trajektem do Dánska. Podle navigace necelých 600 km. Jelikož prvních pár desítek km znám už z minula, vím, že právě projíždím jedním z nejlepších úseků celýho výletu. Rizle nařizuju, ať ignoruje svojí dočasnou nadváhu na zadní sedačce a pokládá se do zatáček bez větších řečí. Poté jedu trochu jinudy než minule, ale trajektu na další fjord se nevyhnu. O pár minut později se vyloďuju na silnici 13. Vida! Moje šťastný číslo a fakt to platí. Najednou stoupám do hor a užívám si jednu vracečku za druhou, Nulový provoz, široký asfalt, prostě pecka. Pak se asfalt horší a přichází nevídaný chcanec. Stavím, beru nepromoky, a po vyčerpání všech sprostých slov jedu dál. V údolí se objeví občas nějaký ten tunel. Jooo! Aspoň na pár chvilek sucho! Směřuju směrem na město Odda. Jet sem ze severu je zážitek. Nejdřív poctivých 8 km tunelu, který končí kruhákem. Jo fakt...kruhák v tunelu! Z tunelu rovnou na grandiózní most Hardangerbrua a šup do DALŠÍHO tunelu na DALŠÍ kruhák 😄 Jo, to stavitelství infrastruktury v Norsku je naprostá špička. Opět prší. To mi ovšem nebrání (ve vší opatrnosti) předjíždět jednu plechovku za druhou. Odda je město přeplněný turistama, takže rovnou mažu dál. Začínající únavu přebíjí následujících 100 km něco slovy téměř nepopsatelnýho. Vysoký horský průsmyky protkaný tunelama. Stoupání pozvolný a silnice krásně čitelný. S takovou lehkostí během chvíle nastoupat z 0 do 1500 m.n.m. Zdá se to jako sci-fi, ale v Norsku to možný je. Krásu hor a jezírek zbytečný rozvádět. Zdá se, že to nejlepší na konec. A tak si říkám, že si tu nádheru nebudu kazit focením pro sociální média 😄 Kdyby si jí chtěl někdo zažít, tak silnice z Oddy do Haukeli 😉
Zbývá posledních 200 km po silnici 9 přímo na jih do města Kristiansand, a vlastně posledních 200 km v Norsku. Velký očekávání nejsou. O to větší radost, že ráj stále pokračuje. Projíždím poloprázdnou horskou vesničkou uprostřed ničeho. Vedle malý nevýznamný pumpy vidím 10 Tesla superchargerů a dalších 10 univerzálních nabíječek pro ostatní značky elektroaut. Takhle země je mazec! Krásná ukázka již existující budoucnosti...cca 20 let náskoku oproti zbytku světa.

🇬🇧 Day 34
Today will be a distance hell. The target is very south of Norway to catch tomorrow's early morning ferry to Denmark. Some 600 km to go. I already know the first 70 km will be outstanding. Rizla is ordered to ignore all luggage load and easily lean left and right. The following stage will be a different route than 2 weeks ago, though still another ferry to take. Rv 13 turnes out to be great...my lucky number ;) No traffic, wide road, smooth surface...just brilliant! At the top, heavy rains comes. I pull over, put on my raincoat while, swearing and go on. Every now and then there is a tunnel. Thank god! At least a few seconds of riding in dry.
I head towards Odda, going there from the north. First 8 km of proper tunneling experience ending with a roundabout. Yes! A roundabout in the tunnel! From there onto a majestic Hardangerbrua bridge do ANOTHER tunnel with ANOTHER roundabout 😄 Well, engineering in Norway is a world masterpiece. It keeps raining. Doesn't mean I cannot overtake one 4-wheel brick after another. Odda is a tourist hell, so I keep going. The following 100 km beat my tiredness. Impossible to describe this heaven with words. It keeps getting better and better. It sounds like a sci-fi to climp up from 0 to 1500 metres with such ease. I say to myself to not ruin this feeling by taking photos for social media 😄 If anyone wanted to see it, take the road from Odda to Haukeli 😉
Remaining 200 km along Rv 9 straight to the south to Kristiansand, actually last 200 km in Norway itself. No big expectations, but the paradise continues. I pass by a lonely mountain village in the middle of nowhere. Beside an unsignificant gas station I spot 10 Tesla superchargers and other 10 universal electric car chargers. This country is a living example of future, already 20 years ahead of the rest of the world.

08/09/2019

🇨🇿 Den 32-33
V Trondheimu zůstávám 2 noci u kamarádů a využívám volnýho dne k zaslouženýmu odpočinku. Venku nonstop prší a je fajn bejt v suchu. Bohužel, druhý den musím chtě nechtě vyrazit a od prvního metru za vydatnýho deště. Hlavní silnice E6 je peklo přecpaný šnekama v plechovkách. Prší tak intenzivně, že skoro nic nevidím. V důsledku zanedbání přípravy nemám nepromoky na rukavice ani boty. Za chvíli jsou nasáklý jako houba. Každých 100 km stavím u pumpy na kafe trochu se probrat. Tyhle kafíčka mají i svoje výhody. Na pumpách se v tomhle počasí sjíždí hodně motorek, a vzniká tak plno prostoru pro vzájemný pokec 👍 Na první kecám s italskou postarší partou směřující na Nordkapp. Na druhý zase s učitelem autoškoly. Ten má na starost asi 5 žáků a každý má moto pro sebe.
Po 240 km déšť ustává a já mířím s jistou nadějí dál. Konečně jednou pro vždy sjíždím z tý otravný E6. Už je na čase máznout řetěz, kterej se za strašně krátkou dobu hodně vytahal. Když točím ve vzduchu zadním kolem, každou otočku se v jednom místě zadrhává. A ve stejným místě je guma sjetá víc, než na zbytku. Tak tady někde bude problém 🙄 No, nemám čas a prostor tady teď Rizlu rozebírat. Mažu, dotahuju a jedeme dál. Mraky pořád vypadají, že nějakou tu kapku pustí na zem. Moje vytipovaná trasa vede horským průsmykem, a zanedlouho stoupám přímo k epicentru tohohle psího počasí. Viditelnost pár metrů, mrholení, zima, mokrá silnice. Parorama tu bude za hezkýho počasí prvotřídní, ale třeba někdy příště. Chvátám rovnou dolů zpátky do údolí. Dávám si menší zajížďku na luxusní místo pod ledovcem Jostedal, kde jsme už před pár týdny kempovali s naší výpravou. Velká eufórie se ovšem nekoná, je tu tak o 10 stupňů míň.

🇬🇧 Day 32-33
I stay 2 nights in Trondheim at my friend's place and take a well deserved rest. Rain won't stop. The next day I have no other choice than hitting the road again. Rain from the very beginning. At least I start out dry. The drops are so heavy that I struggle with visibility. Main E6 highway is just overcrowded hell of 4-wheel snails. I don't have raincovers for gloves and boots. As a result they are soon soaked up like a mushroom. Every 100 km stop for a coffee at gas stations. That sh*tty weather has advantages too. Lots of bikers gather inside and socialize 👍 First I chat with older Italian bikers heading to Nordkapp. Second stop another talk with a driving school teacher having a riding lesson with his students.
240 km and the rain is finally over! Let's see for how long. I, thankfully forever, take off annoying E6 and continue southwest towards my overnight stop. Time for little maintenance. When lubing the chain, I notice it's super loose. Plus the rear wheel stucks at one point every turn. Something is wrong in there 🙄 Have to keep going. Investigation later. Clouds still look to release some bits of rain drops. Soon I hit them in person as I go over the mountain. Visibility close to zero. Drizzling, cold, wet road. This place feels exceptionally beautiful when sunny. I make no stops and head down to the valley as quick as possible to catch better weather. Little detour for an overnight stop below Jostedal Glacier. Not the first time, we camped here a few weeks ago with our expedition and it was just glorious. Not this time though. Probably 10°C colder.

19/08/2019

🇨🇿 Den 31
Historický rekord! Už v 7:30 ráno jsem sbalený na cestu. Ono to teda nebylo těžký. I nejlepší výhled ze stanu nespasí fakt, že mě noční vichřice málem odfoukla i se stanem pryč. I Rizla se pěkně pohoupává. Aby toho nebylo málo, tak mi déšť (zjevně neviditelný pro meteorology, na který jsem skrz appku YR spoléhal) vyplavil v noci celý stan. Takže parádní začátek 👌
Trajekt odjíždějící v 8 o víkendy nejezdí. Tuto informaci se mi z norsky psanýho jízdního řádu nepovedlo vyčíst. Další jede za hodinu, takže využívám volný čas pro snídani.
Ráno se potkávám s norským párem, který má v plánu stejnou trasu jako já. Dnes jsou před náma čtyři trajekty. Víkendový jízdní řád je poněkud osekaný, takže načasování úplně na prd. Buď člověk čeká skoro 1-2 hodiny nebo musí jet 30-40 minut v kuse hodně přes limit, aby ho stihnul. Je jasný, jakou možnost si vybírám 😀 Moji norští parťáci to při první stíhací jízdě dávají na vteřinu přesně, na dalším trajektu se jim ale jejich až přehnaná poctivost vůči rychlostním limitům nevyplácí a tím se naše cesty rozdělují.
Dojíždím s trvale svítícím hladovým okem k nejbližší pumpě. Rizla při těch sprintech na trajekty pěkně bumbala :) 2 odpoledne a já mám najeto teprv 200 km?? Trajektů mám po dnešní koňský dávce plný zuby. Dalších 100 km je pořád božích. Oficiálně pasuju silnici 17 v norským středozemí na svůj toplist 👌
Po průjezdu městem Namsos vše končí. Krajina pořád pěkná, ale přibývá aut. Po najetí na hlavní tah E6 je úplná konečná. Všude omezení na 70, aut jak nasráno, občas úsekový měření. Jako proč? Dnešek završuju v Trondheimu, kde mám menší zázemí u kamarádů, což vzhledem k počasí vítám.

🇬🇧 Day 31
New record! At 7:30 am I'm packed up ready to go. The reason behind that is huge wind that almost blows my tent including me inside. Not to mention the night rain that was not forecasted on my YR weather app. Brilliant start indeed 👌
The 8 am ferry doesn't go on weekends that I somehow didn't pick up from Norwegian written timetable. Next one goes in an hour, so I use that time for breakfast.
I meet Norwegian bikers going the same way as me. 4 more ferries ahead of us. Weekend schedule is tricky. Ferry connections don't really follow each other. Either 1-2 hours waiting time or riding 30-40 mins over the speed limit to catch them. It's obvious which path I choose 😀 My Norwegian peers just make it on time for the first one. However, their extreme law-abiding sense makes them miss the next one. That is where are paths split.
I only make it with 1 liter of fuel to a nearest gas station. Rizla sometimes knows how to drink :) It's 2 pm and only 200 km on Rizla's clock?? Sick of ferries after today! Another stretch of 100 km is still amazing. After passing Namsos riding gets worse due to traffic. Still, I officially announce Road 17 in mid Norway to be one of the best ever 👌
Getting back on E6 is a big mistake. So many 70 km/h zones, average speed checks. Why?? This is supposed to be the fastest route, not the slowest! I finish my day in Trondheim. I have a little luxury of having a base at my friend's place.

15/08/2019

🇨🇿 Den 30
Čeká mě hodně netypická noc. Půlnoční trajekt na pevninu jede 3 hodiny. Sedačky na ležení jsou již zabraný plechovkářema, který na rozdíl ode mě nemusí kurtovat motorku. O spánku nemůže být moc řeč. Za šera se ve 3 ráno vyloďuju ve městě Bodø a útočiště na přespání nacházím o 25 km dál přímo u pláže. Jenže než postavím stan, už se rozednívá. No má to ještě cenu? 😂
Probouzím se v 10 ráno a popojíždím někam dál na snídani. Rizlu čeká 500 km po vedlejší silnici 17 vedoucí přes fjordy. Celkem 6 trajektů. První kilometry mě ujišťují o tom, že je to správná volba 👌Jedna táhlá zatáčka za druhou, minimum provozu, parádní asfalt. To ještě doplňují nádherný pohledy na hory všude okolo. Jestli to takhle bude dál, čeká mě vzhledem ke kombinaci všech zmíněných bodů jedna z nejlepších tras všech dob.
Podceňuju ovšem trajekty. Zvyklý na to, že na hlavních tazích se točí každých 15-30 min, to tady nee ☝️ Čekáním na ten první ztrácím drahocenných 45 minut a jízdní řád těch dalších už Googluju. Na druhý mám přes hodinu rezervu. Dávám si proto večeři a příjezd si vypočítávám s minimální časovou rezervou. Chyba! Místní silničáři si řekli, že budou opravovat tunel i o víkend. Za to je samozřejmě chválím (to se u nás nevidí 😂), jenže tahle 10-minutová ztráta se zase musí někde dohnat. Stíhám to o chlup. Na trajektu nám rozhlas slavnostně oznamuje, že právě proplouváme polárním kruhem. Ach jo. Jsem myslel, ho budu křižovat někde na silnici 😅 Za šera teď najíždím co se dá s cílem přiblížit se k trajektu třetímu. O tom ale víc zítra 😉

🇬🇧 Day 30
Very unusual night. Midnight ferry to mainland takes 3 hours. All comfortable seats already taken by car passengers as they don't have to spend time strapping a motorbike like me. Not much sleep on the ferry. I arrive in Bodø at 3 am and continue a little further to camp directly on the beach. It's already bright by the time I pitch my tent. Is still worth sleeping? 😂
I wake up at 10 am and move on to eat breakfast somewhere on the way. 500 km of Road 17 across the fjords ahead of Rizla. 6 ferries in total. The first moments assure me it is a great choice 👌 One corner after another, road in brilliant condition, traffic almost zero. Views still incredibly amazing. If it stays like that, I have another contender for the best road ever. I underestimate the ferries though. On main roads they operate every 15-30 mins. Here not so often ☝️ Before the first one I waste valuable 45 mins. Learning from my mistake, I google the timetables of the next ones. For the 2nd ferry I have one extra hour to kill. So, first cook dinner at a picnic site and plan the route so I just make it on time. Big mistake! Tunnel road work...on the weekend. I have to rapidly speed to catch up with that 10-min delay. I just made it! That was close. Announcement on the ferry that we are just passing Arctic Circle. Thought I would pass it on the road 😅 At dusk I push it as far as possible to get close to another ferry for tomorrow.

13/08/2019

🇨🇿 Den 29
Ráno nikam nespěchám. Tohle kouzelný místo u jezera se musí vychutnat :) Pak se vydávám na objevnou projížďku po vedlejší silničce. Na hlavním tahu na mě vyjma nádherných výhledů nic moc hezkýho nečeká. Jedno auto za druhým a pocit volnosti tu a tam. Vydávám se na malý souostroví, kde někoho napadlo postavit fotbalový hřiště. Celkem originální 👍 Lidí je po cestě jak much, ale na úplným konci není téměř nikdo. Konečně čas na relax. Po přejezdu na další z ostrovů na Lofotech uhýbám na vedlejší silničku, která vede na druhou stranu než ta hlavní, ale po 50 km se obě zase sjedou zpátky. Otráven nádherou Lofot (ano, i nádherný panorama se časem okoukaj 😀) mířím dál na jih. Po chvíli musím předchozí tvrzení vzít zpátky. Ono to fakt může být ještě hezčí! Tohle místo je dokonalý!
Z doporučenýho městečka Reine nevidím téměř nic. Potkávám tam totiž dva mladý páry z ČR, který sem jedou stopem až z domova 👍 Je s nima super pokec, a tak plánovanou procházku úplně vynechávám 😀 Kolem půlnoci se naloďuju na tříhodinový trajekt na pevninu, který mi šetří spoustu času.

🇬🇧 Day 29
No rush in the morning. This magic camp spot must be enjoyed as much as possible :) Then I explore surroundings on a local secondary road. Beautiful! After getting back to the main road, nothing nice awaits me, except for stunning views. The feeling of freedom is gone due to traffic. I take off the main road again to visit a set of small tiny islands linked to each other. Someone came up with with an idea to build a soccer pitch that only just fits there 👍 Surprisingly not even crowded. Finally time to relax. After crossing a bridge to another island in Lofoten I take off onto another secondary road that goes in the opposite direction but meets the main road after 50 km. What a great decision. I even start to get bored by beauty of local landscape. After just saying that to myself, it becomes even more beautiful the further south I go! This place is heaven!
I'm advised to visit Reine village and by chance meet two Czech couples hitchhiking all the way from home 👍 Such a great talk so I eventually see nothing of the village at all 😀 Around midnight I get on a ferry to mainland to save some time.

12/08/2019

🇨🇿 Den 28
Krásný vytipovaný místo u vodopádu mi už někdo vyfoukl, a tak narychlo hledám naleziště na místě o kousek dál. Sice útulným, ale bohužel hned vedle hlavního tahu, takže o hluk v noci postaráno. Má to výhodu, ráno se nezdržuju, balím stan a vyrážím hledat nějaký pěkný místo na snídani. To se za 25 km daří. A je tam tak hezky, že je ze snídaně spíš oběd 😀
Po obědě přejíždím most oddělující pevninu a Lofoty. Ty mají být v Norsku jedním z toho nejlepšího. A to se taky projevuje na provozu. Pořád někoho předjíždím. A protože je tu téměř všude plná čára, koleduju si o tučnou pokutu. Ale jinak to nejde. Sorry jako 😂 Silnice parádní, krajina ještě parádnější. Místo slov budou lepší fotky pod textem 😉
Místo na dnešní nocleh mi plně vynahrazuje ten včerejšek. Tohle se po dlouhý době povedlo. A počasí má taky jedničku s hvězdičkou 👍 Jen tak dál.

🇬🇧 Day 28
Great camp spot near a waterfall is already taken, so I have to find another one. Cosy, but too close to the main road. Lots of traffic noise at night. In the morning, I pack up and go find a more suitable spot for breakfast. Successfully found 25 km later. So nice and sunny so that breakfast turns into lunch 😀
Afterwards, I cross a bridge dividing mainland from Lofoten Islands that are supposed to be one of the peak destinations to visit in Norway. Based on heavier traffic, it turns out to be true. I do nothing but overtake one car/motorhome after another. Roads awesome, landscape even more awesome. Pictures below worth a million words 😉
The camp spot for tonight makes it up for terrible last night. The weather deserves a big thumbs up too 👍 More days like this.

11/08/2019

🇨🇿 Den 27
Ráno mě čeká mílé překvapení. Kdo by to byl řek, že pouhých 270 km od Nordkappu mě vzbudí vedro od sluníčka, který praží do mýho stanu. Modrá obloha, teplo a klídek. To jsem potřeboval 👍 Nikam se neženu, mažu Rizle řetěz, na chvíli si jdu užít výhled na fjordy a teprv kolem 3 odpoledne vyrážím na cestu. A ejhle, zase jsem podcenil teplotu. Sluníčko sice praží, ale jak se dám do pohybu, je pořád kosa jako kráva! Netrvá dlouho, a stavím na nandání nepromoků. Oni totiž kromě deště ještě velmi dobře izolují vítr 😉
Dnes je ve znamení přesunu po hlavní silnici E6. Ale tady na severu je to povětšinou moc hezká klikatice. Konečně! A ty panoráma na vrcholky hor pokrytý sněhem 👌 Mít víc času a profi foťák, tak z dnešního dne můžu uspořádat výstavu. Začíná to být samý radar a nesmyslný rychlostní limity...začínám se těšit, až z tý E6 zítra na hodně dlouho sjedu. Potkávám dva týpky z Kazachstánu na chopperech z Milwaukee, který zdolali Nordkapp za 4 dny...taky střelci.

🇬🇧 Day 27
Kind surprise in the morning. I'm waken up by the heat coming from the sun. Who would except that 270 km from The North Cape. Well deserved rest after three cold days. The sun is up in the sky and I take my time. First lubing Rizla's chain and then enjoying the view of the fjords, not leaving until 3 pm. The weather underestimated again. It feels hot, but when on the move, it's freaking damn cold! Not long until I pull over to put on my raincoat...it helps to eliminate wind by a lot 😉
Today is a part of moving down south through main E6 highway. Luckily here in the north it's one corner after another. Finally! The snowy mountain tops are just brilliant 👌The road starts to get very restrictive. Lots of stupid speeds limits accompanied by speed cameras. Can't wait to exit from E6 for good tomorrow. I also meet two guys from Kazakhstan on their choppers from Milwaukee, reaching The North Cape in 4 days...crazy.

10/08/2019

🇨🇿 Den 26
Odměnou za mrazivou noc je přítomnost na samým vrcholu Evropy. Ke známýmu pomníku se dá dostat jen pěšky. Jestli tam smí i motorky, to nevím, ale prostě tam Rizlu dostanu! Nechci na ní upozorňovat, dělá celkem bo**el, tak jí těch pár desítek metrů potichu tlačíme 😀 Děláme dokumentární záběry a hned jak jsme hotový, přijíždí komando autobusů a z nich sem nabíhá jedna smečka turistických oveček za druhou 🐑 To je načasování 👌
Pak se jdeme konečně nasnídat, projít si okolí a pomalu razíme zase směrem na jih. Chvíli jedeme společně a po pár km se rozdělujeme. Eduard má dneska před sebou slušnou porci kilometrů. Já si poprvé cíl nestanovuju a dávám si na čas, abych si konečně užil atmosféru severu. Po těch včera zmíněných 130 km mrazivýho severskýho ráje najíždím na hlavní silnici E6 a táhnu směrem na město jménem Alta. První větší kus civilizace široko daleko. Člověk vůbec nemá pocit, že je na hlavním tahu. Silnice je zatím poloprázdná, občas hezky klikatá, a krajina naprosto nádherná. Zdá se, že tu nejnudnější část jsem si vyžral ve Švédsku 🇸🇪
Teplota už leze zase nahoru. Trochu neplánovaně se mi daří najít parádní místo na kempování. Kousek od hlavní silnice, ale není slyšet jediný auto. A jako bonus je opodál nádherný výhled na fjord 👍

🇬🇧 Den 26
Reward for cold night is immediate presence at the northest peak of Europe. Famous momunent is only reachable by walk. If bikes are allowed , I have no idea. But I'm determined to get Rizla all the way till the end! She's quite loud, so with Eduard's help we push her all the way. We take all documentary photos and when done, one tourist bus after another comes, spiting a flock of tourist sheep 🐑 Great timing indeed 👌
Afterwards we finally eat breakfast, explore the surrounding area, slowly pack up and head back down south. We ride together for a bit. Then Eduard splits as he needs to go quite a distance today. For the first time I don't set any goal, take my time and make multiple stops along those cold, but beautiful 130 km from The North Cape. Then I go on main E6 highway, heading towards a town called Alta, the first fair piece of civilization up here. Doesn't feel like the main road at all. Not crowded, sometimes twisty, landscape stunning. Seems all the boring part I coped with in Sweden 🇸🇪
Temperature slowly rises up. I lucky enough to find a great camping spot near the highway, but completely silent and view a nearby view of a fjord 👍

09/08/2019

🇨🇿 Den 25
Den D. Posledních 400 km do cíle. Na doporučení Jirky to beru východní, trochu delší trasou, protože tou západní se stejně budu vracet. Sluníčko svítí, ale netopí. Klendra neuvěřitelná. Když se blížím k přímořskému městečku Lakselv, přidává se do toho vydatný vítr. Zaléhávám za plexi a zpomaluju na 90 km/h, abych tu studenou smršť aspoň trochu utlumil. Na pumpě kecám se Švýcarem, který se z Nordkappu akorát vrací. Takovou zimu prý ještě nezažil. No do hajzlu! Podle appky YR je tam 5°C (pocitově 0°C). Obloha černá, ale neprší. Beru na sebe ještě nepromok, víc už na sebe nemám. Celkem to pomáhá, prvních pár minut je dobře. Když zbývá 130 km, začíná se silnice krásně klikatit. Krajina fantastická. Sever jak má být 💪 S každým kilometrem je větší a větší zima. 50 km do cíle už začíná být zase krize. Přidává se za mnou týpek na GS. Jede nějakou dobu za mnou a po chvíli stavíme. Eduard z Finska 🇫🇮 Řízek největší 👍 Máme stejný plány = jedeme na Nordkapp a nevíme, kde budeme spát. Ideální 👌
Kolem 10 večer společně dojíždíme do cíle! 🏁 Teda skoro, parkujeme motorky na trávě u silnice, jenže jsme ochrankou hned vyhozeni, že v národním parku tohle nee 🤪 No jo, ona je ta silnice o metr výš, tráva mokrá, vysoký těžiště a terénní schopnosti nulový. To jsem nedomyslel. Jak odsud ven? 🤔 Klouže to úplně všude. Rozjíždím se. Šplhám se nahoru, a když už tam motorka skoro je, protáčí se zadní kolo a posílá Rizlu i se mnou k zemi. Rychlost téměř nulová, ale i to stačí na napáchání škod. Takhle majestátně s tím mrdnout na samým vrcholu Evropy. To se každýmu nepovede 😂
Eduard jako správně pozitivně laděný člověk prohlásí. "Je to jenom plast, ne tvoje ruka, to je ještě dobrý." 😀Stavíme stany hned pod parkovištěm a Eduard vaří večeři. Na utěšenou dostávám plechovku známýho finskýho piva Karhu. Vzpomínky na starý časy Erasmu se vrací. To je nostalgie 😇

🇬🇧 Day 25
D-Day. 400 km to go. On Jirka's suggestion I take the eastern, a little longer route, as I take the western route on the way back. The sun is shinning, but not warming anything. So damn cold! As I approach a small seaside town Lakselv, the wind plays it's role too. I hide behind Rizla's windshield and slow down to 90 km/h to reduce the flow of breezing air. At a gas station I talk to a Swiss biker just returning from The North Cape. Supposedly even colder than here. Dammit! According to YR weather app 5°C (feels like 0°C). The sky is dark grey, but no rain yet. I put on my raincoat and it helps for some time it. Last 130 km to go. The road starts to be twisty. Landscape just stunning. Real feel of wild north 💪 From now on every moment feels colder and colder. Starts to get real bad when 50 km remaining. I spot a biker on a GS following me. We pull over and have a quick chat. I meet Eduard from Finland 🇫🇮 We have the same plans = reaching The North Cape and not knowing where to camp yet. Perfect 👌 In a while the destination is finally reached! 🏁 Almost, first we park on a grassy area by the road. However, we're immediately kicked out by security. Supposedly not allowed in the national park 🤪 However, it's quite steep, wet, rocky, high center of gravity, off-road experience almost zero. How to get out? 🤔
Found a spot, let's try. Constant gas and hopefully enough. Rizla crawls up and when almost there, the real wheel spins, throwing me down straight away. Speed almost zero, still enough to make some damages. What a majestic drop with a tremendous view at the very north point of Europe 😂
Eduard as the right positive guy says: "It's just plastics, not your hand." So damn true. We pitch our tents below the parking area and Eduard cooks dinner for us. I'm also given a can of famous Finnish Karhu beer. Old memories from Erasmus studies come back. How nostalgic 😇

08/08/2019

🇨🇿 Den 24
Využívám pěknýho počasí, mažu řetěz, peru prádlo i sebe a za pozdního dopoledne teprv balím. Když v tom přijíždí Škoda Yeti s karavanem. Koukám na značku a tam CZ 😀 No nekecej! Poznávám se s Jirkou a Lídou, kteří jsou cestovní guru Skandinávie, protože jí letos projíždí po 24. 💪 Pak odcházíme opodál a Jirka rozhrabuje mech, kam si minulý rok schovali láhev tvrdýho. A ona tam fakt pořád je! 👍 Hned to poctivě zapíjíme panákem 🥃
Kolem 3 vyrážím na cestu, musím se zase pohnout dál. Dvakrát na chvilku zaprší a pak už je sucho. Začíná pořádně přituhovat, dálný sever se blíží ❄️ Nejkratší cesta ze Švédska na norský Nordkapp vede přes Finsko, takže se i sem po 6 letech na pár minut vracím ☺️ Je 9 večer, světla pořád dost, ale ta kosa! Mám nutkání přespat už tady, ale cíl je jasný, dnes minimálně 400 km, přes to vlak nejede. Akorát asi jel přes moje prsty, který už téměř necítím 😂 Za pozdního večera dojíždím k jednomu jezeru již na území Norska a tady se nouzově zabydluju.

🇬🇧 Day 24
I take advantage of warm weather, l**e Rizla's chain, myself and do some laundry. All of a sudden I see a car with CZ license plate coming. No way! Another Czechs. I meet Jirka and Ludmila, Scandinavian travel gurus, as this is their 24th holiday here 💪 Then we step aside and Jirka uncovers a piece of moss where he hid a glass of alcohol last year. And it still is there! 👍 We have one shot each to celebrate 🥃
I hit the road around 3 pm to make some progress. It rains twice for a minute and then it's all fine. It starts to get cold. Wild north is close ❄️ The shortest route from Sweden to The North Cape partly leads through Finland, so after 6 years I pay a short visit here as well ☺️ It's 9 pm, plenty of daylight, but the temperature drops even further! Thinking of camping here, but the goal for today was set...at least 400 km. So with all fingers dead I push it to Norway and stop at the nearest suitable lake.

Address

Website

facebook.com

Alerts

Be the first to know and let us send you an email when Gixxertrotter posts news and promotions. Your email address will not be used for any other purpose, and you can unsubscribe at any time.

Videos

CZ: Den 2 2/2 Výhodou přejezdu hranic mimo hlavní tah je absence policejních hlídek a kontrol. Na silničce, kterou křižujeme, člověk velmi jednoduše přehlídne, že už je v Norsku. Malá nevýznamná cedule a pak možná změna barvy dělící čáry, která tu je oproti Švédsku žlutá. Trochu zavádějící je fakt, že i když je přerušovaná, neznamená to nutně, že lze legálně předjíždět. O tom víc někdy příště. První kilometry v Norsku jsou dokonalý. Plno táhlých rychlých zatáček ideálních na průjezd v plným tempu se slušným náklonem. S rychlostí mimo vesnice si velkou starost neděláme. Sázíme na to, že nevýznamnou silničku vnitrozemím si místní složky nehlídají. Pokud nejsou čase odhady správné, zaplatíme si při místních cenách pokut dovolenou dvakrát :D Odbyla osmá hodina večerní. Čas, do kterého bysme už chtěli být na místě přespání. Dnes to s tím kempingem není úplně jednoduchý. Žádný vhodný místa, kam se vejít i s autem a vlekem. Jedeme pořád dál a dál, když bez varování přichází tak intenzivní chcanec, že jsme oba hned durch. Motorky není kde schovat. Já cpu svojí alespoň trochu pod zastávku, Honza jí nechává na pospas osudu...a to se nám stává osudným. Po dalších pár kilometrech tankujeme a už tady jeho motorka jen tak tak nastartuje. Pokračujeme pořád dál. Jsme utahaný a trochu nervózní z toho, jaká nás dnes čeká hrozná noc. Když ovšem dorazíme na náš poslední vytipovaný bod, všem se nám obratem nálada mění o 180 stupňů. Ten výhled se ničemu nevyrovná! A ještě jsme tu sami a nikdo nikde (y) Mimochodem, je 11 večer a stále světlo. Výhody severu v létě :-) EN: Day 2 2/2 The advantage of crossing a country border on a backcountry road is lack of police checks. We barely notice we are in Norway! Only a small sign that is easy to overlook. The first difference is color of splitting lane that is yellow

Live from Phillip Island

Živě z MotoGP Phillip Island

Shortcuts

Address
Alerts
Videos
Claim ownership or report listing
Want your business to be the top-listed Travel Agency?

Country:

City: