26/02/2024
Na náměstí Plaze del Altozano se nachází centrum Triany a také kovová socha toreadora Juana Belmonta z roku 1972. Nejzajímavější na soše je otvor uprostřed, jímž je z určitého úhlu vidět věž zvonice vedle katedrály. Takto zarámována v hrudi toreadora vyjadřuje jeho lásku k městu.
Juan Belmonte se narodil v roce 1892 v Seville a bojoval v rekordním počtu býčích zápasů. Měl drobná postižení dolních končetin, které mu neumožňovaly běhat a skákat, jako ostatním lidem a tak vymyslel nové techniky a styly býčích zápasů. Na rozdíl od předchozích matadorů, kteří se drželi daleko od býka, aby se vyhnuli jeho nebezpečným rohům, Belmonte stál vzpřímeně a téměř nehybně pár centimetrů od zvířete. Byla to hodně odvážná technika, která stála Belmonteho 24 vážných a nespočet menších zranění. Během jednoho zápasu v Barceloně mu rohy býka prorazily hrudník a on zůstal přiražen ke zdi. Mezi diváky byl i král Španělska Alfonso XII., královna Viktorie a princezna Beatriz.
Kariéru jako toreador začal v dětské skupině ve svých 16 letech, svého prvního býka porazil v 18 letech. V době zlatého věku býčích zápasů v letech 1914 – 1920 se mu přezdívalo „Největší matador všech dob“. Po 25 letech úspěšné kariéry odešel do „důchodu“ na ranč v Andalusii, kde choval býky. Byl blízkým přítelem spisovatele Ernesta Hemingwaye, který jeho postavu zmiňuje ve dvou románech – „Smrt odpoledne“ a „I Slunce vychází“. U Belmonteho se později objevila srdeční choroba a když se ve svých 70 letech dozvěděl, že má rakovinu plic, dal si přivést svého oblíbeného koně, vzal si hrst doutníků, oblíbené víno a odjel na svůj ranč, kde ukončil svůj život výstřelem. Je pohřben v černém sarkofágu se svou rodinou na hřbitově v Seville.
O jeho životě byl napsán autobiografický román a v roce 1995 natočen film.
