11/06/2022
Letošní okruh, který byl mým již osmým ročníkem v řadě, začínal v Malešicích u Milíčovy modlitebny. Ta je v péči Ochranovského sboru pro Českobratrské církvi evangelické v Praze, jemuž vděčí za svou rekonstrukci i znovuoživení v roce 2017. Historie této modlitebny sahá do začátku 50. let minulého století, kdy byla postavena, ovšem v 80. letech 20. století byla uzavřena a dlouhou dobu, až do svého oživení, chátrala.
Cesta vedla dále přes zdejší vilkovou čtvrť, jejíž ulice jsou pojmenované podle univerzitní tematiky, což je upomínka na skutečnost, že vrchností zdejší oblasti byla v minulosti Univerzita Karlova. Přes Malešický park vedla cesta na okraj malešického sídliště, a dále pak MHD na pomezí Královských Vinohrad a Žižkova. Zde jsme navštívili novogotický kostel sv. Prokopa na Sladkovského náměstí v srdci Žižkova, který tvoří zdejší výraznou dominantu. Postaven byl na přelomu 19. a 20. století a jeho architekty byli Josef Mocker a František Mikš. Jelikož bylo v interiéru zakázáno fotografovat, nemám bohužel fotografie interiéru, který ale rozhodně stojí za návštěvu. Nedaleko sv. Prokopa vedly naše stopy do sboru Českobratrské církve evangelické, kde se konala hned dvě hudební vystoupení, před domem i uvnitř sboru. Poté pokračovala cesta na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde byl cílem zdejší kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. Jeho autorem je Jože Plečnik, dvorní architekt prezidenta Masaryka, a samotný kostel byl vystavěn na přelomu 20. a 30. let minulého století v modernistickém stolu. Zdejšími zajímavostmi je i zdejší krypta nebo hodinový ciferník, který je největší svého druhu v ČR.
Další zastávkou byl sbor Bratrské jednoty baptistů na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde nám velmi ochotná paní poskytla podrobnou prohlídku zdejších prostor. Po této zastávce vedly další naše kroky do modlitebny Církve bratrské v Římské ulici, a letošní Noc kostelů jsme zakončili v katedrále sv. Štěpána na Novém Městě.
