srpna 2011
https://www.facebook.com/trat122
http://prazskysemmering.webnode.cz/ Zprávy, fotky, aktuality ze světa železnice. Zde publikuji své fotografie a sdílím fotografie, texty a články třetích stran týkající se kolejové dopravy. Autor foto: © Dominik Lipner 2010 - 2024
Web: http://prazskysemmering.webnode.cz/
FB page: https://www.facebook.com/trat122
Popisky k mým fotoalbům jsou z wikipe
die nebo jiných volně dostupných zdrojů z internetu. Příspěvky třetích stran sdílím, tak jak jsou uvedeny na jejich stránkách a pokud u nich není uveden autor, není to moje chyba. Moje fotografie jsou veřejně k dispozici a nenárokuji si žádná autorská práva, neboť facebook je právě o sdílení informací... Toť poznámka pro ty, co se zajímají o autorská práva... Pražský Semmering je název pro trať č. 122, která vede z Jinonic přes Žvahov a Hlubočepy na Praha-Smíchov a zejména pro dvojici vysokých viaduktů, z nichž severozápadněji umístěný nese název Hlubočepský viadukt. Úsek byl vybudován v letech 1868 až 1872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila Hostivice a Smíchovské nádraží. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[1] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. Zestátněny byly Buštěhradské dráhy 1. letech 20. století se započalo se zdvoukolejňováním této trati, jež měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem 90. let se objevily úvahy o jejím zrušení. Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra, zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky. Trať je málo používaná, provoz osobních vlaků na této trati je velmi řídký. Například v roce 2007 po ní byly podle jízdního řádu ve směru do Prahy vedeny pouze čtyři vlaky, z toho tři rychlíky z Chomutova a jediný osobní vlak, jedoucí brzy ráno mimo neděli. Ve směru z Prahy rovněž čtyři vlaky, z toho tři osobní a jeden rychlík do Chomutova. Trasa
Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Není přímo kolejově propojeno s hlavním smíchovským nádražím. Trať ve směru od Jinonic pokračuje jižní částí Radlic nad Smíchovem (přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka) mohutným obloukem svahem kopce Děvína nad Žvahovem a přes Hlubočepy dolů na Smíchov, přičemž překonává výškový rozdíl 93 metrů. Mezi stanicemi Praha-Jinonice a Praha-Smíchov severní nástupiště je zastávka Praha-Žvahov. V některých úsecích je položena i druhá traťová kolej, její využití však není možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení. Za zastávkou Praha-Žvahov směrem do Prahy překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem (nedaleko Prokopského údolí) po dvou viaduktech. První viadukt (severozápadněji umístěný), nazývaný Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m, druhý viadukt (jihovýchodní) je vysoký 20 m. Mezi viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[3] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.[4]
Historie názvu
Název Pražský Semmering je odvozen od trati v Rakousku, která vede horským sedlem Semmering mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko, v nadmořské výšce 980 m (asi 100 km jižně od Vídně). Sedlem Semmering původně vedla stezka (silnice). Nad ní byla vystavěna roku 1854 tato trať a v 50. století i dálnice. V jednom místě vede dálnice nad železnicí a ta nad původní silnicí. Podobné je to i na Pražském Semmerigu, kde nad ulicí Na Srpečku vede trať z nádraží Praha-Smíchov do Rudné a nad ní trať do Jinonic. Historie
Úsek byl vybudován v letech 1868 až 1872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivice. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. let se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů. [2]
Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra, zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky. V roce 2010 byla vybudována zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, v hlavové části nákladového nádraží Praha-Smíchov, v prosinci téhož roku došlo k přejmenování stanice Prahy-Zličín na Praha-Řepy. Provoz
Trať 122 byla v 90. stol a prvních letech 21. stol. nejvíce používaná pro osobní dopravu v úseku Praha-Řepy - Hostivice, od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v úseku Praha-Smíchov Na Knížecí - Hostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky z Prahy hlavního nádraží do Hostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-Řepy - Hostivice. Během letního období provozuje společnost KŽC doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží - Praha-Řepy.
