12/09/2022
LETIŠTĚ: NECHTĚNÉ DĚDICTVÍ?
Bez ohledu na to, jak je letadlo skvělé, nikdy nebude létat bez přistávací dráhy. Budování letišť a přistávacích drah je mnohem důležitější a z mnoha aspektů dokonce obtížnější než stavba letadel.
Vozidla stejně jako letadla zkracují vzdálenosti mezi lidmi. Urychlují a zvyšují komfort přepravu osob i zboží. Kde by však byla silniční doprava, kdyby neexistovala potřebná infrastruktura?
Stačí se podívat do minulosti. První vozidlo se spalovacím motorem na světě vyrobil Karl Benz ještě před rokem 1900. Automobilismus se ale v podobě, jakou známe dnes, rozvinul teprve po vybudování silnic a čerpacích stanic.
Mnohem rychlejší rozvoj zaznamenalo rozšíření celosvětové počítačové sítě „internet“. Vznikla okolo roku 1970 jako experimentální decentralizovaná síť, která se postupem času a vývojem technologií umožnila relativně dostupně vybudovat infrastrukturu pro dálkové přenosy dostala drátově či bezdrátově ke každému z nás.
A když zmiňujeme bezdrátové přenosy, nelze opomenout, že ještě rychlejší nástup a masového rozšíření vidíme u mobilních telefonů. První z nich se objevily okolo roku 1980, dnes jej má každý z nás v kapse. Vybudovat síť vysílačů totiž není ani zdaleka tak časově nebo finančně náročné jako postavit novou silnici – a přitom i zde záleží na infrastruktuře.
Naproti tomu všemu stojí letecká doprava. Vybudovat kvalitní infrastrukturu pro letadla, tedy najít vhodný prostor pro letiště, postavit přistávací a pojezdové dráhy, parkovací stání, řídící věž a získat všechna povolení a certifikace – to je úkol nesnadný, trvající desítky let a při dnešních nákladech téměř nemožný, pokud se zrovna nejedná o klíčové mezinárodní letiště.
Pro představu projekt paralelní dráhy v Praze Ruzyni uvažovaný již od 70. let se teprve po 50 letech posunul o něco blíže k realizaci. Odhadovaná cena nové dráhy v roce 2020 činila 9 miliard (tedy ještě bez započtení inflace a strmého růstu stavebního materiálu). Kolik by dnes asi stálo vystavět podobné letiště jako v Plzni-Líních, s přistávací dráhou o délce 2,5 km, šířce 60 metrů a včetně všech pojezdových drah a parkovacích stání?
Přesto stát zvažuje v Líních demolici a chce dát přednost továrně na baterie do elektromobilů, zatímco tvrdí, že se musíme zbavit závislosti na automobilovém průmyslu. V České republice se v tomto výrazně odlišujeme od smýšlení našich sousedů. Řadu nepovedených privatizací z doby porevoluční doplňujeme dalším a dalším neuctivým chováním k našemu dědictví, které nám spadlo do klína. A jako by zrovna letiště patřila k tomu nejvíce nechtěnému.
V okolní státech na letištích panuje čilý společenský život, návštěvníci mají k dispozici vyhlídky na letištní plochu, dětská hřiště a nezřídka i vyhlášené restaurace. U nás toto „nechtěné“ dědictví z dob minulých zatracujeme, boříme a nevratně o něj okrádáme naše budoucí generace.
😢
Tento článek věnujeme pamětníkům zaniklých letišť a vzpomínáme společně s nimi na Žatec, Plzeň-Bory, Hradčany, Milovice, Blatnou, Bechyni... a pevně doufáme, že nebudeme muset podobně smutně vzpomínat i na naše milované Líně.