Praha s námi, Malá Strana (2024)

18/06/2024

Milí příznivci Prahy s námi!
Nově nabízíme prohlídku pro školy v cizích jazycích.
Ve španělštině, angličtině a francouzštině se studenti seznámí se základními památkami Prahy. Doporučujeme pro zpestření výuky.
www.prahasnami.cz

07/04/2024

Milí příznivci našich stránek,

víte, že 5.dubna 1937 bylo otevřeno Letiště Praha - Ruzyně? Jestli jste to nevěděli, tak už to víte.
Už v roce 1918 po vzniku Československa bylo v prosinci téhož roku založeno první plnohodnotné letiště na českém území, letiště v Kbelích. Před ním existovalo letiště v Chebu založené za Rakouska - Uherska a prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic. Od roku 1920 byl na Letiště Praha - Kbely zaveden civilní dopravní provoz. Toto letiště bylo až do založení Letiště Praha - Ruzyně v roce 1937 centrem rozvoje československého letectví. Mezi lety 1921 - 1931 ho pravidelně navštěvoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
6.října 1923 byly čekoslovenskou vládou založeny ČSA. Domovským letištěm bylo letiště v Kbelích a hned 29.10.1923 se uskutečnil první dálkový let z Prahy do Bratislavy - 320 km, trval 3 hodiny.
V roce 1927 byla založena prvorepubliková soukromá letecká společnost - Československá letecká společnost, která provozovala mezinárodní leteckou dopravu. Sídlila ve Škodově paláci v Charvátově ulici v Praze, později ve Vodičkově ulici č. 36.
7. března 1928 společnost zahájila provoz letem na trase Vídeň -
Praha - Drážďany - Berlín. Částečně spolupracovala s německou Lufthansou a rakouskou Osterreichische Luftverkehr. Tato letecká soukromá společnost ukončila svou činnost v roce 1939.
Mezi lety 1933 - 1937 na pláni Dlouhá míle bylo vybudováno nové moderní letiště, náhrada za letiště v Kbelích. Po zahájení provozu nového Letiště Praha - Ruzyně 5.4.1937 zde přistálo v 9:00 letadlo Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na letu Piešťany - Zlín - Brno - Praha. O hodinu později letadlo AIR FRANCE na trati z Vídně do Drážďan. Během prvního roku provozu letiště v Ruzyni odbavilo skoro 14000 cestujících, kteří mohli využít 24 linek. Na Letišti Praha - Kbely zůstal pouze vojenský letecký provoz.
6.5.1945 letiště dobyla Ruská osvobozenecká armáda (vlasovci).
Po válce v letech 1947 - 1956 se letiště dočkalo prvních úprav a rozšíření. V letech 1960 - 1968 bylo rozšířeno o oblast Sever na Nové letiště. Po roce 1989 byla zrekonstruována severní odbavovací budova a příletové a vzletové dráhy.
17.1.2006 byl otevřen terminál 2 a 5.10.2012 bylo letiště přejmenováno na Letiště Václava Havla.
V roce 2016 začalo na letiště létat největší dopravní letadlo na světě Airbus 380 letecké společnosti Emirates na lince z Dubaje a také nejdelší letadlo na světě Boeing 747-8 společnosti Korean Air ze Soulu. Leteckou základnu zde mají České aerolinie, Eurowings, Smartwings a Ryanair. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a.s.
Šťastnou cestu!!!!

20/03/2024

Milí přátelé,
dnes bychom vám chtěly připomenout další výročí, a sice 21.3. 1897 byla slavnostně otevřena Strakova akademie na Malé Straně v Praze, dnes sídlo Úřadu vlády ČR.
Majestátní novobarokní budova byla postavena v letech 1893 - 1896 podle návrhu architekta Václava Roštlapila.
Historie budovy však začíná již v roce 1710, kdy císařský tajný rada hrabě Jan Petr Straka z Nedabylic a Libčan v případě vymření rodu, odkázal svůj majetek ke zřízení nadace, která měla sloužit ke vzdělání nemajetných chlapců ze šlechtických rodin.
Kvůli administrativním zásahům vídeňské vlády došlo ke vzniku nadace až v 19. století a vzdělávací ústav byl vystavěn až koncem téhož století. Akademie byla navržena asi pro 60 stipendistů, byla moderně a luxusně vybavena. V přízemí se nacházely kanceláře, studovny, slavnotní síň a kabinety se sbírkami. V prvním a druhém patře byly studovny, ložnice a domácí kaple. Jako vůbec první budova v Praze měla akademie ústřední topení, dále lázně s bazénem, letní a zimní tělocvičny, šermírna a vlastní nemocnici.
Chlapci se zde učili některé předměty, které se na veřejných školách téměř neučily jako tanec, zpěv, kreslení, jazyky, cvičení v těsnopise, jízda na koni nebo šerm.
Během první svět. války Červený kříž zde zřídil nemocnici se 470 lůžky, z auly se stal operační sál a ložnice studentů se změnily na
nemocniční pokoje. Internát se přestěhoval di náhradních prostor ve Valdštejnském paláci , odkud se v roce 1918 musel vystěhovat.
Po vzniku ČSR a zrušení šlechtických titulů už nedošlo k obnovení provozu akademie. Když byla nemocnice zrušena, do části budovy nastěhovala některá ministerstva, Statistický úřad. Větší část připadla Ústřednímu svazu československého studenstva, který zde umístil akademickou knihovnu a archiv. Budova stále patřila Strakově nadaci, která vybírala symbolický nájem až do zrušení nadace v květnu 1938. Po okupaci budovu v dubnu 1939
využívala protektorátní vláda a od roku 1942 říšský soud.
Po skončení 2. svět. války se akademie stala sídlem československé a od roku 1993 sídlem české vlády.
Ke Strakově akademii patří i rozlehlá zahrada, přístupná v letní sezoně veřejnosti.

24/02/2024

Milí přátelé,

25.února uplyne už 97 let od otevření jednoho z nejelegantnějších hotelů v Praze Grand Hotel Bohemia. Blízko nám. Republiky na rohu ulic Králodvorská a Rybná v únoru 1927 pan Josef Steiner otevřel moderní Grand Hotel Steiner.
V pěti patrech hotel nabízel 100 luxusních pokojů zařízených nábytkem namíru, většina měla mramorovou koupelnu, telefon s možností volat přímo mimo hotel a objednat hotelovou službu. V té době nevídaný přepych. Hotel měl 5 výtahů: jeden pro hosty, dva dopravovaly jídlo, další vozil oděvy a poslední sloužil při zásobování. Restaurace a kavárny byly obloženy exotickým dřevem, další interiéry zdobily hedvábné tapety. Ve Francouzské restauraci působil věhlasný šéfkuchař Josef Bitterman, autor Velkého českého kuchařského lexikonu, vydaného poprvé v roce 1939. Nejkrásnější místo v celém hotelu se nachází v suterénu -
neobarokní taneční sál Boccaccio s opulentní výzdobou a centrálním křišťálovým lustrem ze 4000 dílů. Místo, kde se scházela pražská smetánka při čajích o páté nebi při tanečních večerech. Pozdě večer a v noci se Boccaccio měnil v exkluzivní noční klub, kam chodil např. Jan Masaryk, mnozí velvyslanci a rodina prezidenta Masaryka měla rezervovánu velkou loži nad barem - dnešní Prezidentská lože. Někteří si vybaví filmy Anděl s d'áblem v těle nebo Anděl svádí d'ábla. Scény odehrávající se v nočním klubu Riviera byly natočeny právě zde. V roce 1939 hotel
převzali Němci a pan Steiner odjel s rodinou do Itálie.
To nejhorší přišlo v roce 1948, kdy byl hotel znárodněn a pan Steiner v něm nemohl pracovat ani jako zaměstnanec. Hotel byl přejmenován na Hotel Praha a uzavřen pro veřejnost. Stal se na 40 let hlavním dodavatelem gastronomických služeb pro ÚV KSČ.
V sále Boccaccio se konaly večírky jiné úrovně, původní nábytek byl nahrazen sektorovým a budova chátrala. V 70. letech byl hotel v tak špatném stavu, že si komunisti nechal postavit nový Hotel Praha v Dejvicích.
Po roce 1989 byl hotel v restitucích vrácen rodině, ale ta ho prodala společnosti Austria Hotels. Po kompletní rekonstrukci, která hotelu vrátila původní lesk, byl otevřen 1.10.1993 jako Grand
Hotel Bohemia. Dnes nabízí 79 luxusních pokojů, krásně zrekonstruovaný je i sál Boccaccio, kde se konají koncerty, svatby, konference atd. Hotelová restaurace Franz Josef nabízí pokrmy z kuchyní národů habsburské monarchie.
Přijd'te ochutnat!!

23/12/2023

Milí příznivci Prahy s námi,
děkujeme vám za váš zájem o naše stránky a těšíme se na procházky s vámi i v příštím roce 2024. Víme, že letos vám dlužíme zajímavé příspěvky z historie, architektury nebo příspěvky o zajímavých lidech a událostech. Letošní rok byl v turismu velmi hektický a jednoduše jsme nestíhaly. Slibujeme, že se polepšíme. Na závěr bychom vám rády popřály krásné a klidné Vánoce, štěstí, zdraví a humor v novém roce.
Soňa a Daniela

27/02/2023

Milí přátelé,

víte že teď v únoru u uplynulo 48 let od otevření obchodního domu Kotva? Tehdy údajně 5. největší obchodní dům v Evropě se měl stát v Československu výkladní skříní socialismu. Nakonec se stal symbolem normalizace 70. a 80. let min. století.
První polovina 70. let byla u nás doba prosperity. Stavěla se dálnice, měli jsme už 1. linku metra, rodilo se hodně dětí, byla to doba podnikových bytů a levných novomanželských půjček. Rostla životní úroveň, zlepšovalo se zásobování a komunistický režim podporoval konzum, aby odvedl pozornost od politiky. Tak se začaly stavět chrámy konzumu, které řešily nedostatek prodejních ploch ve městech. V Kotvě a Máji se dalo kromě Tuzexu koupit něco jiného, občas zboží z dovozu.
V únoru 1972 se začala stavět Kotva na pozemku mezi ulicí Králodvorskou a náměstím Republiky. Stavba na půdorysu propojených šestiuhelníků vznikala podle návrhu architektů Věry a Vladimíra Machoninových. Podzemní část postavily Vodní stavby, nadzemní část švédská společnost SIAB, která dodala stavbu takzvaně na klíč. Většina stavebních materiálů a konstrukcí byla dovezena ze Švédska, každý den odtamtud přijížděly 4 kamiony s materiálem, stavební dělníci i odborníci byli taky Švédové.
Budova je sedmipodlažní, v prvním suterénu byla administrativa a kinosál, ve druhém suterénu parkoviště pro 300 aut. Nadzemní část měla 5 pater, v nejvyšším se nacházela restaurace s terasou, prodejní plocha byla 22160 m2, 75000 zákazníků denně obsluhovalo 2000 zaměstnanců.
Tehdy se žádný venkovský zájezd do Prahy za památkami neobešel bez nákupů v Kotvě.
Slavnostního otevření OD Kotva 10.2.1975 se účastnili komunističtí pohlaváři, ale autoři nebyli pozváni. Pro svůj nesouhlas se vstupem okupačních vojsk do Československa v srpnu 1968 byli manželé Machoninovi označeni režimem za nežádoucí.
Od roku 2019 je Kotva kulturní památkou. Čeká jí rozsáhlá rekonstrukce schválená architektkou Věrou Machoninovou. Přejeme Kotvě, aby nám ještě dlouho sloužila.

18/12/2022

POHANSKÉ SYMBOLY VÁNOC

Naši milí čtenáři,
dnes jsme Vám chtěli připomenout některé vánoční zvyky, které často dodržujeme, ale málokdy se zamýšlíme nad jejich původem.

Vánoce se s různými přestávkami slaví od 3. století ( někteří zmiňují již 2. století). Problémem ale bylo, na kdy mají připadnout, protože se neví přesné datum Ježíšova narození.
Ve 4. století zvítězil 25. prosinec. Je to doba, kdy dochází k zimnímu slunovratu a dle pohanské tradice má narozeniny bůh Slunce. Ve starém Římě mu předcházely Saturnálie. Jednalo se o jeden z nejoblíbenějších pohanských svátků. Církev ho chtěla potlačit a právě místo něj oslavovat narození Ježíše. Postupem času se Vánoce ujaly, ale některé symboly pohanských oslav jsou dodnes spojené s oslavami konce roku.

Saturnálie se konaly k poctě boha Saturna, který byl patronem zemědělců. Státní úřady se zavřely a všichni se oddali nezřízenému veselí. Hazard povolen v nejvyšší míře. Otroci jsou hosty na banketech svých pánů a páni je obsluhují. Vládne hojnost jídla a pití. Lidé se obdarovávají svíčkami, na připomenutí světla v zimním období.

Zimní slunovrat slavili mimo jiné i Keltové, spojovali ho se znovuzrozením světla. Obydlí zdobili jmelím (chrání proti zlým silám) a cesmínou (symbol Slunce). Též obdarovávali přírodu, nosili ji dárky, které kladli pod stromy v lese. A co zlaté prasátko? Má svého předchůdce v jejich posvátném kanci, pokud ho někdo zahlédl, tak mu to přineslo štěstí.
Vinná klobása zavinutá do spirály je také připomínkou pohanského symbolu Slunce.

A ještě zajímavost na závěr. Místo vánočních ozdob se prý během Saturnálií věšely lidské lebky, později se ale ujaly malé sošky z pálené hlíny.

30/11/2022

Chcete mít originální dárek pod stromeček?
Nabízíme vánoční vouchery na procházky po Praze.
Můžete vybírat z naší nabídky na www.prahasnami.cz
Největší úspěch slaví Praha neřestná. Jedná se o netradiční prohlídku staré Prahy. Podíváte se do míst, kde se od středověku provozovalo jedno z nejstarších řemesel světa, kde se snoubila chudoba s přepychem a kam se chodili pobavit významné osobnosti.

29/11/2022

Milí příznivci Prahy s námi,
dny se nám krátí, blíží se doba vánoční a s ní i atmosféra tradičních tržišť.
Víte, že se adventní trhy na Staroměstském náměstí dostaly mezi deset nejkrásnějších na světě?
Jejich dominantou je vánoční strom, který se tu slavnostně rozzářil 26. listopadu, v den před první adventní nedělí.
Jedná se o smrk vysoký 25 metrů, pochází z Kytlice u České Kamenice. Zdobí ho šestikilometrový světelný řetěz, 80 vánočních hvězd a 170 červených a zlatých koulí, které představují barvy Prahy . Na jeho vrcholu se tyčí 2 metry vysoká špice. Na rozsvícený strom se můžete podívat mezi 16. hodinou a půlnocí do 6.1. 2023.

01/11/2022

Milí přátelé Prahy s námi,

po delší pauze si připomeneme zase jednu událost, 3.11.1918 krátce po založení Československa, byl
tento den na Staroměském náměstí stržen Mariánský sloup. Pro mnoho Čechů symbol pobělohorského
habsburského útlaku. Původní sloup
nechal postavit na Staroměstském
náměstí císař Ferdinand lll. v roce
1650 jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před švédskými vojáky v roce 1648.
Mariánské barokní sloupy byly součástí náboženské výzdoby měst v katolických zemích, hlavně ve městech habsburské monarchie a Bavorska. Nepřímo také vyjadřovaly triumf katolicismu nad protestantismem.
3.11.1918 odpoledne za asistence žižkovských hasičů, kteří přivezli žebřík a okolo sloupu omotali lano a za přihlížení velkého davu Pražanů, asi v půl páté odpoledne, byl sloup rozkýván a po půl hodině padl a roztříštil se. Ten samý den se na Bílé hoře při příležitosti výročí bitvy na Bílé hoře konal tábor lidu. Stržení sloupu bylo načasováno právě na dobu kdy se dav lidí vracel z Bílé hory na Staroměstské náměstí. Tady se příznivci stržení sloupu střetli s odpůrci tohoto činu, avšak stržení sloupu už se nepodařilo zabránit. Rozlícený dav se poté vydal směrem ke Karlovu mostu, kde chtěli lidé naházet do Vltavy sochy stojící na mostě. Tomuto činu zabránili policisté, poté co poslanec Souček požádal o pomoc policejního ředitele.
Stržení sloupu prý inicioval, bohém, anarchokomunista a přítel spisovatele Jaroslava Haška František Sauer, zvaný Franta, který požárníkům namluvil, že odstranění sloupu schválil Národní výbor Československý. Franta Sauer také později podrobně stržení sloupu popsal a když v roce 1947 umíral na tuberkulozu, tak prý faráři svěřil, že svého činu hluboce lituje.
Původní Mariánský sloup, 16m vysoký a se sochařskou výzdobou
sochaře Jana Jiřího Bendla, stál na Staroměstském náměstí 268 let. Po 101 letech a dlouhých sporech se sloup na Staroměstské náměstí vrátil
4.6.2020. Současný sloup je dílem
sochaře Petra Váni.

18/08/2022

Milí přátelé,

když v roce 1889 Klub českých turistů zorganizoval výlet do Paříže na Světovou výstavu, nikdo netušil, že za 2 roky budeme mít v Praze malou Eiffelku. Čechům se totiž nová Eiffelova věž tolik líbila, na rozdíl od Francouzů, kteří ji chtěli demontovat, že se ještě v Paříži rozhodli postavit podobnou dominantu v Praze.
Bylo vytvořeno Družstvo pro výstavbu Petřínské rozhledny, klub turistů prodával podílové listy za 50 zlatých a také věnoval 1030 zlatých - přebytek ze zájezdu na realizaci. Od královského magistrátu získali pozemek, byl vybrán Petřín - 326 m n.m. V roce 1890 byla provedena projektová příprava a v březnu 1891 začala stavba rozhledny podle návrhu arch. Vratislava Pasovského. Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček z Českomoravské strojírny byli autory konstrukce. Rozhledna byla postavena pro Zemskou jubilejní výstavu v roce 1891 právě z podnětu Klubu českých turistů a slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Rozhledna má 11m hluboké základy, na nich 58,7m vysoká konstrukce (1/5 výšky Eiffelovy věže), konstrukce váží 175 tun. Jádrem rozhledny je 8boký tubus v němž je umístěn výtah, kolem něj 2 točitá schodiště s 299 schody - jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. Má také 2 vyhlídkové plošiny, jedna ve 20 m a druhá v 51m.
V důsledku zkratu 5.7.1938 vypukl na vrcholu rozhledny požár, 100 návštěvníků bylo evakuováno. Z Petřína se valil kouř, což byděsilo úastníky sletu na Strahově. Rozhledna byla opravena a zpřístupněna v polovině srpna 1938. V březnu 1939 při návštěvě Prahy Adolf Hi**er požadoval, aby rozhlednu zbourali a nekazila výhled z Pražského hradu. 1.5.1953 byl zde uveden do provozu televizní vysílač, který tu byl až do roku 1992 kdy tady skončilo televizní vysílání. U přiležitosti 100 výročí Zemské jubilejní výstavy se konala Všeobecná československá výstava, rozhledna prošla nejnutnějšimi opravami a byla otevřena pro veřejnost. V roce 1999 začala generální rekonstrukce a rozhledna byla znovu otevřena 24.2.2002.

11/07/2022

Milí přátelé,

dnes vám chceme připomenout zajímavý a vzrušující život ženy, která byla jednou z nejlepších reprezentantek Československa. Život automobilové závodnice Elišky Junkové.
Právě 15. července 1928 po tragické smrti manžela Čeňka Junka oznámila konec závodní kariéry.
Narodila se v roce 1900 jako Alžběta Pospíšilová v rodině zámečnického mistra. Toužila cestovat a tak se učila jazyky. Po skončení studia v 16 letech začala pracovat v Olomouci v pobočce Pražské úvěrové banky, kterou vedl mladý Čeněk Junek, který byl za nedlouho poslán do Brna, aby tam založil další pobočku. Vzal si s sebou několik schopných spolupracovníků, mezi nimi i Alžbětu. V Brně Alžběta pokračovala ve studiu jazyků, navštěvovala Janáčkovu hudební školu a stala se Janáčkovou studentkou. Po Brně odjel Čeněk Junek pracovně do Prahy i s Alžbětou. Aby se zdokonalila ve francouzštině odjela Alžběta v roce 1918 do Francie. Odtud chtěla odjet na vysněný Cejlon, ale Španělé jí nechtěli pustit do své země, nakonec ani Britové jí nedali potřebné vízum. Mezitím se Čeněk Junek začal zučastňovat automobilových soutěží a přijel do Paříže, aby navštívil autosalon. Alžběta si tento sport také oblíbila a když přijela do Prahy, tajně si udělala vůdčí list, aby překvapila Čeňka.
V roce 1922 si vzala Čeňka Junka a se zmenou příjmení přišla také změna jména. Alžběta bylo pro cizince těžko vyslovitelné a protože její jméno se v jiných jazycích řekne Elizabeth, říkali jí Eli až z toho byla Eliška. Tak se z Alžběty Pospíšilové stala Eliška Junková.
Eliška začala závodit v roce 1923 jako spolujezdkyně svého manžela. Čeněk Junek byl bohatý mladý bankéř, tak si manželé mohli dovolit koupit vůz Bugatti T30 a pak už vždycky závodili na vozech Bugatti. První závod Elišky za volantem se uskutečnil v roce 1924 a Eliška ho vyhrála. Byla velmi úspěšná i v dalších závodech jako například v závodě Zbraslav - Jíloviště v roce 1926 byla absolutně nejrychlejší a porazila i svého manžela. Její nejdůležitější závod v roce 1928 byl závod Targa Florio na Sicílii, nejtěžší závod v Evropě prezdívaný jako závod smrti. Skončila 5. přestože měla potíže se svým vozem. Závodila s nejlepšími závodníky té doby. Po tomto úspěchu přišel tragický 15.červenec 1928, kdy její manžel tragicky zahynul během Velké ceny Německa na Nurburgringu, kde rok před tím Eliška triumfovala. Eliška se rozhodla skončit svojí závodní kariéru. Po smrti manžela se rozhodla, že pojede na Cejlon a splní si svůj. Pan Ettore Bugatti jí poskytl úplně nový vůz a Eliška odjela do Indie a na Cejlon propagovat značku Bugatti. Po návratu se zapojila do organizování motoristického života v Československu. Krátce po 2. svět. válce se Eliška podruhé vdala za motoristického novináře Ladislava Kháse. Také adoptovala svého malého synovce který ztratil oba rodiče.
Po Únoru 1948 jí bylo znemožněno cestovat, až v roce 1966 mohla vycestovat na vzpomínkovou jízdu na závod Targa Florio.
Eliška Junková se svým 1. manželem bydleli v paláci Lucerna. Po jeho smrti se přestěhovala na Hradčany do domu Na krásné vyhlídce, kde je dnes švédské velvyslanectví.
Královna volantu Eliška Junková zemřela v lednu 1994.
Je dodnes jediná žena, která se vyrovnala a předčila nejlepší závodníky velkých cen.
Byla to také ona, kdo vymyslel název pneumatik Barum - začáteční písmena podniků, které v Československu vyráběly gumárenské výrobky - Baťa, Rubena, Matador/Mitas.

22/05/2022

Naši milí přínivci, pokud nás budete kontaktovat, udělejte to prosím prostřednictvím e mailu [email protected] nebo sms zprávou nebo na whats ap na tato tel.čísla: 605 53 66 27, 603 48 44 86. Děkujeme

30/04/2022

Hezké odpoledne milí přátelé,

na 1. máje připadají různé svátky a výročí, jedno z nich si teď připomeneme.
1.5.1955 byl na Letné odhalen pomník J.V. Stalinovi. Svému “osvoboditeli” ho věnoval československý lid.
Původně měl na místě stát pomník zakladatelů Sokola
Jindřicha Fugnera a Miroslava Tyrše. Ten ale nikdy nebyl realizován. Krátce před zahájením stavby Stalinova pomníku, se zde nacházel nový stadion fotbalového klubu SK Slavia, který ale musel být zbořen právě kvůli novému pomníku.
V roce 1949 slavil Stalin 70 narozeniny a tak bylo rozhodnuto, že se mu u nás postaví pomník. A ne ledajaký. Jako nejlepší návrh byl vyhodnocen návrh sochaře Otakara Švece, pro kterého to bylo překvapení.
Pomník postavený ze žulových kvádrů vysoký přes 15m, široký 20m a dlouhý 22m. V popředí generalisimus Stalin, po jeho levé ruce 4 zástupci sovětského lidu, po pravé ruce 4 zástupci československého lidu, jedna postava měla podobu Julia Fučíka a jedna podobu Ivana Vladimiroviče Mičurina. Pro komisi, která návrh odsouhlasila bylo také velmi důležité, že díky dalším postavám na pomníku nebylo vidět Stalinovo pozadí. Při plánovaných vojenských přehlídkách by se nehodilo, aby vojáci pochodovali za jeho zadnicí. Proto se téhle oblasti na Letné v té době říkalo “Záprdelí”. Pražané také monumentální stavbu nazývali “Fronta na maso” - kvůli
problémům se zásobováním potravin v 50. letech se všude stály fronty.
Náklady na stavbu byly 140 milionů tehdejších nových korun. Ale rok po odhalení pomníku Nikita Chruščov generální tajemník komunist. strany Sovětského svazu na sjezdu strany odsoudil Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny. Českoslovenští komunisté rozhodli, že pomník bude zlikvidován. Nakonec po 7 letech od jeho odhalení v listopadu 1962 byl tajně odstřelován, i když detonace byly slyšet v celé Praze. Bylo zakázáno místo a jeho okolí fotit. Akce trvala několik týdnů, dlažební kostky a nepoužitý materiál byly odvezeny do slepého ramene Vltavy u Rohanského ostrova.
Jak už je zde zmíněno, autorem projektu byl sochař Otakar Švec a architekti Jiří Štursa s manželkou, kteří navrhli podstavec a okolí pomníku. Otakar Švec se přihlásil nedobrovolně, navíc se obával, aby se obrovská socha nesesula do Vltavy, svoje obavy řešil alkoholem a sexuálními výstřelky, navíc byl stále sledován StB. Jeho žena situaci neunesla a spáchala sebevraždu. Pár dní před slavnostním odhalením se sochař otrávil plynem.
Od roku 1991 stojí na podstavci pohyblivý metronom
sochaře Vratislava Karla Nováka.
Chtělo by se říct “Světská sláva, polní tráva”.

08/04/2022

Naši milí příznivci,

víte, že 10 dubna 1881 se uskutečnil první telefonický rozhovor v Čechách? Telefonní spojení
bylo 2 km dlouhé a fungovalo mezi správní budovou dolu saského podnikatele Richarda Hartmana v Ledvicích a nádražím v Duchcově. O měsíc později si nechal zřídit kilometr dlouhé telefonní vedení pražský podnikatel a statkář Bedřich Frey, aby mohl z bytu volat do svého vysočanského cukrovaru. Tak se dostal telefon na území dnešní Prahy. V té době už 5 let znal svět telefon. První ústřednu u nás provozoval podnikatel Jan Palacký, syn Františka Palackého, se
společníky. Ti založili Pražské podnikatelství pro
telefony. Získali prvních 10 předplatitelů a 11.8.1882
otevřeli první telef. ústřednu na Malém náměstí v Richtrově domě. O čtvrt roku dříve byly na Malém náměstí a Ovocném trhu zprovozněny 2 veřejné telefony, které sloužily k propagaci a byly neustále v obležení zvědavých Pražanů. Zájemců o telefon přibývalo a na konci roku 1882 byl vydán první telefonní seznam s 98 účastníky. Roku 1884 Palackého firma svou koncesi převedla na britskou firmu, která už tady podnikala ve stejném oboru v Plzni a v Liberci. Bylo vtipné, že právě na britskou firmu, protože v začátcích
zrovna Britové telefonu nakloněni nebyli. Když A. Bell nabídl telefon britské vládě, odpověď na nabídku zněla:”Američané snad takovou věc potřebují, ale Angličané předávají zprávy pomocí malých chlapců, kteří spolehlivě přenášejí listy mezi adresáty.” V roce 1889 začalo fungovat telefonní spojení mezi Prahou a Vídní. V roce 1896 3 minutový hovor stál jako litr vína nebo 2 metráky uhlí. Spojovatelky v ústředně byly ženy,
protože jejich vyššímu hlasu bylo lépe rozumět, byly trpělivější a zdvořilejší než muži. V noci ovšem pracovali muži, protože by jistě docházelo k nemravnostem, kdyby telefonistka zůstala sama s technickým asistentem “jehož charakterové vlastnosti nelze zaručit.”
První telefonní budky se objevily v Praze roku 1911.
Že o telefon byl velký zájem dokazuje i telefonní seznam z roku 1918 s 8214 účastníky.
První mobilní telefon představila v roce 1982 společnost Nokia, jmenoval se Mobira Senátor a vážil 10 kilogramů, což se moc neshoduje se slovem mobilní.
Dnes telefony váží kolem 500 gramů a vlasně se jedná o maličký počítač, který kromě volání už nemá nic společného se starými telefony.

22/03/2022

Tuto sobotu 26. 3. od 18 hod. se koná podvečerní procházka HRADČANSKÁ ZÁKOUTÍ.
Připomeneme si filmy točené v knihovně Strahovského kláštera. Projdeme se po Wallenbergově promenádě. Zmíníme mnicha, který propadl hře v kostky. Uvidíme i nejdelší barokní pražský palác. Povíme si o loretánských zvoncích a diamantech. Zavítáme do Nového Světa, kde žili např. Jakub Arbes, Jan Zrzavý, Ivo Novák, Jindřich Polák a Karel Hašler.
Podíváme se, kudy dříve jezdila tramvaj a kde se konaly bujaré večírky. Uvidíme místa, kde se filmoval Amadeus, Borgiové, Iluzionista, Mission Impossible ... Neopomeneme domy, které jsou spojeny s rodinou prezidenta Masaryka a Madeleine Albrightové. Na závěr procházky si ukážeme, kde do nedávna uchovávali mumii Elekty.
Místo setkání: Keplerova 219/4, Praha 1
Čas: sobota 26.3. v 18 hod.
Délka: cca 2 hod.
Cena: 200 Kč, důchodci 110 Kč
Účast možná jen s potvrzenou rezervací !!!
Kontakt: www.prahasnami.cz
[email protected]

06/03/2022

Milí příznivci Prahy s námi,

víte, že 7. března 1914 byl na nároží Václavského náměstí a ulice Na příkopě otevřen honosný Palác Koruna? Byl postaven na místě tří měšťanských domů,
z nichž nejznámější byl dům U Špinků s proslulou
Vídeňskou kavárnou v prvním patře a s prvním kulečníkovým stolem v Praze. Dům byl zbourán v roce 1912 a ve stejném roce začala stavba monumentálního
paláce. Palác byl předán k uživání 7.3.1914. Byl postaven podle projektu architekta Antonína Pfeifera ve stylu pozdní secese. Hlavní dominantou exteriéru paláce je nárožní věž zakončená atributem ve tvaru koruny pod kterou se nachází alegorické sochy od Stanislava Suchardy. Palác na své náklady vybudovala
“První česká akciová společnost pro pojišťování na život”, která se později přejmenovala na “Koruna”.
Hned v prosinci roku 1914 bylo v budově otevřeno kino
Koruna s 470 sedadly. Po válce se kino přejmenovalo na ČAS - KORUNA. Jeho provoz skončil v 50. letech minulého století. V roce 1916 si ve 2. patře paláce otevřela svůj módní salon módní návrhářka a podnikatelka židovského původu Arnoštka Roubíčková,
která v paláci se svojí rodinou také bydlela. Její salón patřil mezi nejvýznačnější módní domy v předválečné Praze. Arnoštka Roubíčková zahynula v koncentračním táboře. V roce 1924 byly v Paláci Koruna otevřeny lázně, kde měly své návštěvní dny vyhrazeny dámy a jiné dny zase pánové. Provoz lázní byl ukončen v roce 1975. Nad lázněmi se nacházel luxusní kosmetický salon. V roce 1931 byl v přízemí otevřen slavný Automat
KORUNA. V meziválečném Československu si tu lidé mohli po vhození mince natočit limonádu a z automatického okénka vzít obložený chlebíček. Za socialismu byl automat znárodněn a spadl do 4. cenové kategorie, ale přesto, že bylo v Praze otevřeno několik dalších bufetů, Automat KORUNA byl nejoblíbenější.
V roce 1992 začala rekonstrukce paláce a když byl palác v roce 1996 znovu otevřen, tak již bez automatu.
Škoda, myslím si, že hodně Pražanů by si do automatu rádo zašlo i dnes na obložený chlebíček nebo ruské vejce, které mimochodem vymysleli právě zde.
Dnes je Palác KORUNA obchodně-administrativní centrum s obchody, restauracemi, kancelářemi, nabízí také ubytovací služby.

12/02/2022

Svatý Valentýn

14. února se slaví svátek zamilovaných, svátek
sv. Valentýna. Zamilovaní si dávají květiny, dárečky většinou ve tvaru srdce jako symbolu lásky, posílají si přáníčka. Ale odkud pochází tenhle hezký svátek? Původ svátku není úplně jednoznačný a je opředen několika legendami.
Den sv. Valentýna je pravděpodobně odvozen
od pohanského svátku Lupercalia slaveném v polovině února v Římě. Oslavy byly zasvěcené bohu stád, úrody a hojnosti Faunovi a také zakladatelům Říma Romulovi a Removi. Svátek spočíval v rituálním obětování kozy a psa, což mělo symbolicky přinést hojnou úrodu, plodnost a očistu od zlých sil. Kůže z mrtvých zvířat se nařezala na pruhy, kterými mladí muži šlehali ornou půdu ale i ženy. Ty věřily, že jim šlehání zvířecí kůží zajistí plodnost. V předvečer oslav se do schránky vkládaly lístečky se jmény nezadaných dívek a muži potom losovali. Dívka jejíž jméno si muž vylosoval, následující rok měla tvořit s mužem pár.
Křesťanská církev tento svátek považovala za pohanský a tak byl postupně zakázán. Ale zakázané ovoce nejvíc chutná a lidé ho stejně slavili. A tak roku 493 byl svátek papežem Gelasiusem l. nahrazen křesťanským svátkem sv. Valentýna.
Svatý Valentýn byl kněz, který žil ve 3. stol. v Římě. Tehdejší císař Claudius ll. zakazoval svým vojákům aby se ženili. Podle něj byli lepšími vojáky nezadaní muži bez závazků, kteří nechtěli zůstávat doma s rodinou. Kněz
Valentýn se zákazem nesouhlasil a tajně mladé páry oddával a obdarovával je pestrými kyticemi z biskupské zahrady. Byl odhalen, zatčen a popraven 14. února 269? 270? 273?
Další legenda naznačuje, sv. Valentýn zemřel kvůli svým léčitelským schopnostem, když uzdravil syna známého rétora Kratóna. Valentýn se za chlapce modlil až ho Bůh zázračně uzdravil. Římští senátoři však Valentýna obvinili z nekalých praktik, na prefektův rozkaz byl uvězněn a sťat.

I když z různých anket vychází, že Češi za svátek zamilovaných více považuji 1.květen,
i nás se od roku 1989 slaví svátek sv. Valentýna stále víc.
Přejeme vám krásného Valentýna❤️❤️❤️

Praha s námi

18/06/2024

07/04/2024

20/03/2024

24/02/2024

23/12/2023

27/02/2023

18/12/2022

30/11/2022

29/11/2022

01/11/2022

18/08/2022

11/07/2022

22/05/2022

30/04/2022

08/04/2022

22/03/2022

06/03/2022

12/02/2022

Adresa

Internetová stránka

Upozornění

Kontaktujte Společnost

Odkazy

Sdílet

Kategorie

Cestovní Kancelář v blízkosti

Ostatní Cestovní průvodci ve měste Malá Strana