15/05/2017
Po delší odmlce jsem opět zde abych se podělil o mé vzpomínky na provoz na trati do Budišova.I když se možná někomu může zdát,že při různě dlouhých či kratších pobytech v nemocnicích je na přípravu stránek poměrně dost času,je tomu právě naopak.Lidí,kteří by mi mohli pomoci při vzpomínkách ubývá.A,ač nerad,musím si přiznat,že i mne už paměť někdy zrazuje.
Dnes bych se chtěl zmínit o provozu nákladních vlaků.A samostatnou vzpomínku bych chtěl věnovat vojenským převozům v úseku Suchdol nad Odrou - Vítkov a zpět.
Nákladní přeprava nebyla nějak různorodá.Převažovalo,tak jak v dnešní době, dřevo a štěrk.Díky laskavosti pana Martina Škody,který mi zapůjčil starší sešiťáky, se mohu přesně zmínit o povolených zátěžích.Pro rušící vlaky,rozumějme hlavně vojenské převozy,byly povoleny hmotnosti vlaků pro lokomotivy řady T 466.2 ve směru Vítkov - Odry až 1 800 tun,z Oder do Suchdolu 1 400 tun.Tyto zátěže se využívaly i pro dopravu štěrku z lomů v Jakubčovicích.Pro opačný směr se mohlo vozit do Jakubčovic 900 tun,mezi Jakubčovicemi a Heřmánkami 800 tun a dále na Víkov už jen 350 tun.
V celé trati jel za celý den pouze jeden pravidelný manipulační vlak s odjezdem ze Suchdolu v 5.50 a s návratem v 15.30.Byl to pár 83756/83755.Ostatní manipulační vlaky uvedené v SJŘ vedené v trati až do Budišova byly převážně vlaky PP a vlaky rušící.Specifikem trati bylo pár vlečkových vlaků,které byly vždy v jednom směru sunuty.Jednalo se o úseky Vítkov - Čermná ve Slezsku,přeprava uhlí pro místní uhelné sklady.ještě v dnešní době se za zimní období občas nějaký uhlák převeze.Dále to byl úsek Vítkov - Klokočov,taktéž uhlí a těsně před zrušením nákladiště se zde občas ložilo dřevo.A poslední úsek,kde byla provozovaná vlečková doprava byl úsek Suchdol nad Odrou - Mankovice.Vlečka je dnes již zrušena.Vyráběly se zde mimo jiné i secí stroje.
Jen na okraj bych se zmínil o provozu smíšených nákladních vlaků do Fulneku,a to 2x denně.V jízdním řádu byly uvedeny jako nákladní vlak s vozy osobní přepravy.V soupravě byla řazena jedna osmi dveřová Bai-ka s kamny.Díky osobní přepravě byly aspoň tyto dva vlaky vedeny do Fulneku pravidelné.
V Jakubčovicích byly dvě vlečky pro nakládku kameniva.Jedna byla v poloze dnešní vlečky a druhá se nacházela směrem k Heřmánkám,a končila těsně u železničního přejezdu.Dalo by se říct,že nákladní vlaky z lomu a do lomu bývaly plně využity,Denně se z lomu vozilo kolem 50 ložených vozů,sypáků.Návoz na nakládku začínal večer,kdy jel Lv ze Suchdolu do Studénky.Lokomotiva byla obsazena strojvedoucím a kvalifikovaným pomocníkem strojvedoucího,který ve Studénce připravoval soupravu prázdných sypáku na přepravu do Suchdolu.Vozívalo se kolem 20 - 30 vozů.Vozy většinou stávaly na místním nebo v dnešních stovkových kolejích.Po vykonání brzdy a po ohlášení pohotovosti k odjezdu,se většinou po osobní skupině odjelo do Suchdolu.Vjíždělo se většinou na 10 kolej až k odjezdu.Fulnecký přejezd tenkrát byl bez závor a vyhybky byly obsluhovány a zabezpečeny z místního.Po návratu mašinka přecházela na postrk do Jičína,pokud bylo potřeba.Kolem půlnoci přijížděl od Přerova manipulák a dovezl další vozy pro lomy.Někdy 15,někdy i 30.Na 10. koleji byl sestaven vlak.Většinou jela vlaková a postrk,bývaly případy,kdy pomáhala ještě přípřež a do kopce k silu tlačila ještě i posunka.V Odrách se převzali klíče od D3,šikovnější strojvedoucí za jízdy.Po posunu v lomech se buď jelo do Heřmánek a čekalo se na dnešní 13301 a stahoval se do Suchdolu,nebo se hned z lomu odjíždělo do Suchdolu.Stávalo se,že vlastně vlak 13301 jel v úseku Heřmánky - Suchdol n.O. v řazení 3x T 444 + M 152 + 010.No a ložené lomy se stahovaly postupně během dne.Hlavně dopoledne vlakem 34479 nebo vlakem 34481.
Dále byly provozovány vlečky v Odrách do Optimitu,dnešní lesy v Heřmánkách byly původně vlečkou kamenolomu Hubert.Dlouho se neprovozoval,protože kámen nebyl kvalitní.Další vlečka byla ve Vítkově a to Jednota.její pozůstatky jsou patrné na zhlaví směrem do Budišova.Ve Svatoňovicích byla postavena boční a čelní rampa.Na straně k Budišovu se zřídila vlečka pro míchárnu umělých hnojiv.Oficiálně.Neoficiálně,kdo ví,ale blízkost vojenského prostoru dávala možnosti k různým spekulacím.je pravda,že díky Kružberské přehradě se zde neumíchal ani pytlík hnojiva.
No a Budíšově byla vlečka do lisovny umělých hmot.Lisovaly se zde obaly pro kukačkové hodiny,víčka pro termosky a plno celkem zajímavých výrobků.A v samém konci tratě byla ještě vlečka Vítkovických staveb.Jen asi 60 metrů.Ta byla před 3 lety zlikvidovaná.Vozil se tam materiál pro stavbu kovových sil.V Suchdole byla u koleje 14 b postavena prohlídková lávka,která měla sloužit k prohlídkám a opravám elektrických lokomotiv.Plánovalo se totiž zatrolejování tratě ze Suchdolu do Heřmánek.
Doufám,že jsem nezapomněl na nic důležitého.A kdyby,tak příště doplním.
A teď ještě k těm vojákům.Vojenský prostor Libavá nebyl výhradou jen ČSLA a Sovětské armády,ale cvičily tu vojska téměř celé Varšavské smlouvy.Vojenský prostor byl založen někdy kolem roku 1950.Měl dva hlavní přístupy a to od Olomouce a právě od Vítkova.Většinou 2x do roka se prováděl návoz a odvoz cvičících vojsk z prostoru.Ve Vítkově sloužily k vagonování dvě koleje s čelní a boční rampou umístěné pod skladama Jednoty.Pro vojenské převozy,nebo taky plán vlaky byly do Suchdolu přechodně dislokovány stroje z Ostravy a to řady T 435 a T 458.Jedním z důvodů vybyvení kolejí č 10 a 12 v Suchdole odjezdovými návěstidly směr Ostrava byla snaha plynule převážet převozy na hlavní trať.Vlaky většinou jezdily 7 - 10 dní.Toto období bylo dost náročné pro službu dispečeru,protože provoz houstl.Byly doby,kdy ve Vítkově byly na tuto dobu převedeni vozmistři z Ostravy aby se urychlila výprava vlaků.Protože jsem v době největších vojenských převozů byl mladé ucho,moc jsem k těmto dopravám nepřičichl.Pamatuji ještě,když se z Libavé stěhovaly SS20,ložili se do sovětských vozů přímo ve Vítkově,co druhý vůz byl voják s ostrýma a na mašině byl důstojník,který měl celý transport na starosti.Tenkrát jsme byli opravdu rádi,když nás v Suchdole střídal sergej s ostravskou četou.
Výčet vlaků,které jezdily na této malebné trati by nebyl celý,kdybych se aspoň okrajově nezmínil o rekreačních rychlících.Jezdily v trati Praha - Vítkov. Z Vítkova do Janských Koupelí jezdil s rekreanty autobus.Suchdolská karkulka čekala na rychlík v Hranicích,dovezla jeho poslední tři vozy do Vítkova,kde došlo ke střídání rekreantů a zase soupravu tří vozů odvezla do Hranic.Později s rekreantem jezdil pilštik ze Studénky.Suchdolská strojovka také zabezpečovala provoz různých pracovních vlaků a to různýma řadama hnacích vozidel.Ať už to byly lokomotivy 423,motorové vozy M 131,karkulky T 444 nebo půjčené T 435.S pracákama se jezdilo vlastně od Poruby po Hranice.Snad nejzajímavější byl pracák,kdy jsme byly s karkulkou přiděleni k ruce parnímu jeřábu při výměně vyhybek na přerovském zhlaví v Suchdole.Naše práce spočívala v tom,že jsme jezdili s jeřábem na zbrojení vodou a uhlím.Asi 3x denně.
Když se tak dívám,co jsem dnes splodil,přemýšlím,jestli to mám vůbec zveřejnit.Jsou to vzpomínky na provoz tratě nebo mé vlastní vzpomínky,kterými se vracím do mého mládí?Ale ať už to je jak chce,doufám,že si někdo těchto pár řádků přečte a zároveň se mnou se aspoň na chvilku vrátí do doby,kdy lidé měli k sobě trošku blíže.
