28/02/2024
Dámy a pánové, dovoluji si Vás pozvat na přednášku:
O Otrokovické tvrzi. Historie panského sídla ve světle starších a nových poznatků.
Která se bude konat v Obřadní síni budovy č.1 Městkého úřadu 21. března v 17hod.
Badatelská činnost spojená s archivním i terénním průzkumem městem Otrokovice. Postupně se stala náplní do té doby bezcílných cest městem. Bc. Radek Polášek
Badatelství v Otrokovicích byla v počátku aktivita prováděná jako útěk od učení se na zkoušky na vysoké škole. Je mnoho míst (staveb), kolem kterých pouze procházíme a nevíme k čemu sloužily a jakou funkci plní dnes. Můj cíl je zmapovat tyto místa a najít k nim historickou informaci popřípadě popsat činnost jakou objekt prováděl. Nejsem ničím a nikým placen a tuto činnost provádím pouze na základě
koníčku, který mne stále baví. Děkuji všem, kteří mi vyšli vstříc a pomohli k cíli objasnění "tajemství".
Dámy a pánové, dovoluji si Vás pozvat na přednášku:
O Otrokovické tvrzi. Historie panského sídla ve světle starších a nových poznatků.
Která se bude konat v Obřadní síni budovy č.1 Městkého úřadu 21. března v 17hod.
Pohled na interiér starého hřbitova před poliklinikou datovaný z 40.let 20.stol.
Děkuji za informaci od P.K
Zdroj: LÁNÍK, Theodor. Paměti obce Otrokovic. [Otrokovice]: město Otrokovice, 2019. ISBN 978-80-270-7356-6.
Více o starém hřbitovu: https://badatelstvi.cz/hrbitov-pred-poliklinikou/
Pozůstatek ledárenského sklepení u zámku v Pohořelicích
Offtopic: Zámecké ledárenské sklepy v Pohořelicích
Během stavebních prací se vykopala chodba pod “hradbami”, opevněním kolem zámku, která sloužila jako ledárna a vedla do zahradnictví. Když se kolem roku 1982 stavěl obchod v akci “Z,,, tak se velká část těchto chodeb zlikvidovala a zachovala se pouze tato o délce cca. 10 metrů.
https://badatelstvi.cz/zamecky-sklep-ledarna-v-pohorelicich/
Pohled ze Sokolovny na Panský dvůr - colorováno. Pohlednice 1909.
https://badatelstvi.cz/sypka-rozpracovana/
Panský dvůr - práce se na něm zastavily ale mám další mapy, takže budovy co mi chyběly, začnu doplňovat pro průlet tímto historickým zaniklým areálem. S panelovým domem co bude zavazet pak musím ještě hnout... Důležité je dodělat ještě 2 stodoly a kamennou obvodovou zeď...
Děkuji Martin Vrzala za věnování ročenek Jiskry Otrokovice za roky 1973 - 1974, 1976-1978.
Prohlédnu, zda tam nebude zmínka o nějakých badatelsky zajímavých tématech a následně bych je věnoval TJ JISKRA nebo do Archivu na Klečůvku.
Offtopic: Pohořelický starý vodojem .
Off topic: Průzkum opuštěného vodojemu v Pohořelicích. Za obcí, v místech začátku Pohořelického potoka se nachází nevelká podzemní místnost (4,5 x 2 x 2.5m) s cihlovou klenbou. Voda zde dosahuje výšky asi jednoho metru a krom 3 pneumatik zde není k nalezení žádná mechanizace (šoupáky, potrubní rozvody) ani jejich pozůstatky . Podle prvních informací se mohlo jednat o zámecký vodojem ale výškové profily tomu nenasvědčují. Další možností byla vodárna.
Někdo z Pohořelic, kdo by věděl více k tomuto místu? :)
Děkuji za námět místa studankáře Pavla
Otrokovický model hřbitova - z materiálů, které se mi dostaly.
**Mnoho bříz si pamatuji, že bylo na hřbitově jsem četl/ slyšel od pamětníků. **
Z pamětní knihy Otrokovické farnosti se nám dostalo několika nových informací připsaných k pojednání o hřbitovu.
https://badatelstvi.cz/hrbitov-pred-poliklinikou/
Dnešní propršený den je jako stvořený pro novou revizi několika let starého modelu hřbitova z doposud nashromážděných poznatků a informací o hřbitovu, který se nacházel před Poliklinikou v parku.
Úkol č.1 - spočítat z leteckých snímků počet náhrobků (odhaduji na 400 a více), najít cestičky a jejich vedení v areálu hřbitova)
Úkol č.2 - namodelovat kříže a parkánové zdi
Úkol č.3 - vysadit dostatek bříz a dodělat příjezdové cesty k hřbitovu
Úkol č.4 - zanést hřbitov do situace současného parku dle rozměrů z pohledu z Polikliniky a 3D pohledu přes mapy.cz
https://badatelstvi.cz/hrbitov-pred-poliklinikou
Díky spolupráci s Ať žije Baťov se mi dostaly skvělé materiály další mechanizace během naplavovacíh prací na kopci Tresný v 30.letech.
Mělo by se jednat podle popisu o součást lanovky ale po prodiskutování situace s vedoucím výrobního provozu lomu Černý Důl - Rastislavem Reguli by se přikláněl spíše k lanovce o jednom vozíčku, který operoval nad jámou a pojížděl z jedné strany kopce na druhý a převážel břemeno o menších hmotnostech .
Děkuji Vít Marek
Zahrnu do dioráma Splavovacích prací kopce Tresného :) :)
Zdroj Okresní archiv Klečůvka
Podprobný popis situace:
Dle mého názoru se nejedná o nákladní lanovou dráhu v pravém slova smyslu. Je vidět, že je zde řešen lanový pohon v předozadním směru, nicméně pod hřídelí s lanovým klem se nachází „ válec“, což je pravděpodobně navíjecí zařízení ( buben). V případě, že by se jednalo o lanový jeřáb, který se používal v jámových lomech pro blokovou těžbu, mi zde chybí pojezdová část, po které se pohybovala kočka s pojezdovými koly a která dále obsahovala kladnice pro lano ke zvedání- viz příloha. Samotná konstrukce uložení pohonu a pojezdu pro lanový jeřáb, by byla i jinak dimenzována, protože v případě těchto jeřábů se jednalo o vzdálenosti, které překlenuli celý půdorys lomu ( nebo jiného díla) , někdy i stovky metrů. Jestli se v případě černé skvrny, připomínající kladky na spodní větvi lanového pohonu, opravdu jedná o nějakou kočku nebylo by toto zařízené schopné vertikálního zvedání břemene o větší hmotnosti. ( prostě zde není vidět pevné pojezdové lano, které by bylo schopné přenosu těchto sil)
Domnívám se proto, že v tomto případě se jednalo o zařízení které pomocí smyku, pod nějakým úhlem, tahalo v korečku ( možná vozíku) materiál směrem nahoru- i vzhledem k profilu okolní krajiny. Zřejmě se jednalo o nějaké větší vzdálenosti pro přepravu materiálu- hlušiny, zeminy- kde byla omezena sjízdnost, anebo by z technologického hlediska bylo využití rýpadla nedostačující, nepřijatelné (krátký výložník, nestabilita podloží, velký úhel sesypaného materiálu…..). Zřejmě se však nejednalo ani o klasický vrátek, to by se na konstrukci nacházel jen navíjecí buben. Zařízení na přiložených fotografiích, bylo zřejmě možné přemísťovat, popřípadě natáčet, protože stanice nemá pevné ukotvení na betonové patky a kotvení je v zadní části zajištěno pomocí lan. Celá konstrukce zařízení působí dojmem dočasného umístění anebo plnění požadavku na technologickou flexibilitu .
Po vydatných deštích během týdne jsou hlášeny od občanů případy odpadávání kusů bahna z vozíků na nákladní lanovce vedoucí mezi domky v ulici Wolkerova a Tř.Spojenců.
Na nápravě se pracuje.
https://badatelstvi.cz/nakladni-lanovka-v-kopci-tresny/
Co se podařilo nalézt za informace o nákladní lanovce vedené od naplavovacích prací v kopci Tresný až po hlavní hráz pod Tlumačovem ( hráz oddělující Štěrkoviště a dostihovou dráhu.)
Malba zaniklého Horního jezu v Otrokovicích. Místo, kde začínal / kde se odkláněla voda pro náhon Horního a Dolního mlýna. Datace kresby cca. 50.léta . Autor zatím nezjištěn .
https://badatelstvi.cz/horni-zanikly-jez/
Prosíme návštěvníky Štěrkoviště aby neskákali z korečkového bagru, který se přes noc uvolnil od mola. Na nápravě se pracuje.
Nové neviděné fotografie a novinové články o těžbě ve Štěrkovišti ze 40.let.
https://badatelstvi.cz/psalo-se-o-sterkovisti-z-dobovych-materialu/
Je tomu přesně 87 let, kdy probíhaly naplavovací práce v kopci Tresný pro navýšení podloží vznikajícícho Baťova a stavby hrází kolem města. Já však v dnešním historickém okénku (digi repozitář) jsem se zaměřil na likvidaci pískovcové skály , která se musela podvolit a přesto si dovolila vzdorovat úsilí odhodlaných pracovníků a techniky. Vybral jsem tématické novinové články a dobové fotky co jsem v materiálech našel .
Je tomu 87 let, kdy probíhaly naplavovací práce v kopci Tresný pro navýšení podloží vznikajícícho Baťova a...
Proč bylo (nejspíše) zasypáno vyrovnávací koryto u řeky Moravy a na něm zbudované zahrádky ? Jaká je jeho historie a jak vypadala situace inundačního koryta během povodní v roce 1997 (video)?
Pokud byste dovedli datovat zavážku koryta, moc byste mi pomohli.
Já zatím k tomuto rozhodnutí nenašel žádný podklad - hrubý odhad konec 60.let - konec 80.let.
Spolu s hrázemi budovanými kolem Baťova se v roce 1933 začalo hloubit 30 m široké odlehčovací koryto,...
Náhodou jsem našel novinový článek z periodika Zlín o likvidaci skály na Tresném a napadlo mne, že někde mám i dobovou fotku bez poznámky co se dělo a kdy. Spojením obou situací se domnívám, že událost na fotografii je popisovanou událostí v novinách.
Cituji:
Skála kopce Tresného dosud stojí
Ani 200 kg dynamonu a 10 kg ekrasitu
jí nepomohlo.
V sobotu dopoledne měla býti vyhozena do povětří skála kopce Tresného v Batově a výbuchem měl býti vyrovnán terén, který se bude po skončení naplavovacích prací srovnávat. Vyhozením skály mělo býti získáno asi tisíc kubických metrů kamene, kterého mělo býti použito ke štětování cest.
Již od rána trousily se k Moravě hloučky lidí na kolech i pěšky, pak se počaly objevovati řady automobilů, která všechna směřovala k řece. Obecenstvo s dalekohledy, fotografickými aparáty i bez nich směřovalo ke kopci, aby tak byli všichni účastni vzácné podívané, která se bohužel pro složení skály nezdařila.
Okolí skály bylo vyklizeno, veliký bagr, který ještě v pátek byl v nejpilnější práci, zůstal opuštěn i s vozíčky úzkokolejné dráhy, naplavování bylo za staveno a druhý břeh pomocného řečiště Moravy velmi hustě obsadili diváci, kterých stále přibývalo.
Od ženijního pluku 2 z Kroměříže, který práce ve skále Tresného prováděl jako cvičení v budování skalního úkrytu, přijel důstojnický sbor, jemuž podal vysvětlení o postupu praci npor. Hrbek, který práce vedl.
Kolem půl desáté hodiny dopoledne ozval se první signál trubačův, po němž za tri minuty měla vybuchnouti nálož, pozůstávající z 200 kg dynamom a 10 kg ekrasitu.
Za napjatého ticha se po třech minutách ozval výbuch, avšak síla této hluché miny byla vrstvovým složenín skály úplně porušena, takže skála zůstala celá až na menší kusy, které se zřítily na třech místech, jejichž trhlinami ve skále právě síla třaskaviny unikla.
Skála proto bude nyní roztrhána třaskavinami postupnými výbuchy shora.
Pels
Zlín, ISSN 1802-257X ,Rok vydání 1935 ,Ročník 5
Na web jsem přidal fotoalbum zničených Otrokovických mostů po odchodu Německé armády roku 1945
https://badatelstvi.cz/znicene-mosty-po-odchodu-nemecke-armady/
Nákladní čluny jezdí z průmyslového areálu i v neděli aneb něco se chystá... :)
Než se postavil nadjezd někdy kolem roku 1966, tak se na Baťov dalo dostat přes železniční přejezd v Kolonce, kde je nyní podjezd pro cyklo a pěší. Aby jsme dojeli na Baťov , tak jsme museli pod sokolovnou odbočit a sjet k železničnímu přejezdu, kde se často tvořily dlouhé fronty. Z doslechu se mi doneslo, že při požárech na Baťově měli hasiči zpoždění právě kvůli čekání na přejezd vlaku.
Máte na zmíněné období nějaké vzpomínky či doplnění? Budu rád za Vaše přípisky / zážitky z tohoto období v komentářích.
V roce 1966 byl zlikvidován Sládečkův mlýn, který se současným nadjezdem byl v těsném sousedství ale sloužil už jen jako sklad JZD. A v roce 1968 se přejezd zlikvidoval dle rodinného alba místních.
https://badatelstvi.cz/nadjezd-a-zeleznicni-prejezd-na-batov/
Zkusil jsem se pustit do velmi komplexního náročného tématu. Mlýnů, náhonů a jezů v Otrokovicích. Mohu napsat, že jsem si vzal velký tématický CHLÉB... , kde vlastní bádání vychází jen z historických zápisů z kronik ,stržených jezů, zápisů ze zasedání obce ke stížnostem od občanů na zapáchající náhony před domy a změny majitelů objektů.
..Témata budou postupně doplňována o nová zjištění...
První citované téma je horní jez a s ním v dalším článku dodělávaný Dolní mlýn - Sládečkův.
Tento článek je součástí dalších souvisejících témat: Zaniklý horní jez Horní mlýn Dolní Mlýn Náhony v Otrokovicích...
Off topic: Navštěva přísně tajné zesilovací stanice u Přáslavic u Olomouce a zpracovaný výstup pro zájemce o návštěvu tohoto rozsáhlého objektu.
Kódové označení 025 Přáslavice Na začátku července jsme měli možnost se vydat do Přísně tajné zesilovací zodolněné...
Baťova pokusná železná vozovka u Hurdisek z roku 1934. Je tomu 88let od postavení a stále slouží. Jak vypadaly práce na této vozovce a co se psalo v tehdejším tisku o ,,nezničitelné" vozovce?
https://badatelstvi.cz/batova-pokusna-zelezna-vozovka/
Vážení přátelé,
srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy "Česká dřevěná hračka" , která je již druhou výstavou, kterou v tomto roce uskutečňuje Klub přátel historie města Otrokovice.
Vernisáž je 28.6.2022 v 18.00 hodin v Městské galerii Otrokovice.
Za klub srdečně zve Pavla Hradilová a Petr Klokočka.
Kremerovy studny / jámy u Technických služeb
Ještě na základce jsme k tomuto místu měli zakázáno chodit a i dnes pro zdokumentování místa jsem zde pociťoval mírnou úzkost, že bych zahučel dolů. Pojďme se podívat této stavbě na zoubek. Jaký měla účel a jak vlastně pracovala
Čistění odpadních vod Stanice skládá se ze tří oddělení. První tak zvaná česla. Voda přiváděna z celé...
Věděli jste, že:
Cedule dnes nacházející se u bývalého vstupu na říční koupaliště ze 30.let se neváže k popisované situaci?
Dle podmínek zemského úřadu v Brně ze dne 16.prosince 1935 měla být u koupaliště informační / zákazová tabule.
Doslovné znění:
Na viditelném místě u vchodu na území koupaliště buď vyvěšena tabulka s vyhláškou, ve které budou poznamenány zákazy:
- vjížděti motorovými vozidly a jízdními koly na území koupaliště
- voditi psy na koupaliště
- připouštěti do koupaliště osoby stižené nemocemi nakažlivými nebo odpor vzbuzujícími.
Cedule, kterou byste zde v současnosti nalezli je pozůstatek od zaniklého pontonového nástupiště k parníku Morava někdy z 60.let s plavebním rozpisem a pokyny / zákazy.
Děkuji panu P.K
Koupací sezóna je v plném proudu , vzhůru na říční koupaliště na řece Moravě . Píše se rok 1935 a vstup jest stanoven za 2Kč .
Více o koupališti: https://badatelstvi.cz/batovo-drevene-koupaliste-na-rece-morave/
Zdroj: Archiv SOkA Zlín
Původní černobílá verze byla colorována pro zvýraznění situace koupaliště
Tř. Spojenců
Otrokovice
76502
Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Otrokovice - badatelství zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.
Zaniklý jez a vpusť do náhonu pro Horní (Schönův) mlýn. Dřevěná hradítka měla za úkol odklonit a zvýšit průtok vody do náhonu pro Francisovy turbíny na mlýně. Animace místa.
Průlet modelem těžby štěrku a skládky třísla . Pokusil jsem se nastavit trajektorii průletu tak, aby ukázala stěžejní místa a mechanizaci. Nebral jsem v úvahu objekty v areálu Toma, větrný mlýn u rybářů, elektrické stožáry s pouličním osvětlením a stromy 🙂. Rychlost průletu se mi nepodařilo sjednotit. Pomalejší úseky jsou způsobené slabším výkonem GPU. Více ke Štěrkovišti a dobové materiály: https://www.badatelstvi.cz/fotoalbum/otrokovice/tezba-sterku-na-sterkovisti/ Případně: badatelstvi.cz - Fotoalbum - Otrokovice - Těžba štěrku na štěrkovišti
Náhledové video funkcionality simulátoru v Google Earth Pro nad Otrokovicemi.
Nouzový výlez z atomového krytu pod Obchodním domem na Baťově. Tento výlez by Vás vyvedl na parkovací místa před hlavním vstupem do OD. Nevím jak to v minulosti vypadalo, zda byl jen kanálový poklop nebo nízký "domeček,, s odnímatelnou mříží avšak, dnes je toto jeden z mála pozůstatků existence této civilní obrany.
Dlouho jsem si dával otázku: Co je zač ta terénní vlna v parku před DDM Sluníčkem.... A pak našel kus ochranné trouby co trčí nad povrch. Domnívám se, to bude plynovod. Taženo v cca.30 cm troubě v cca. 90cm chráničce.
Doposud jsem si myslel, že v bývalém kilometrovníku z Kvítkovické křižovatky byla jen díra pro dřevěný kůl na ukazatele a celý je jako plný monolit ale on je naopak dutý :)
Podle záznamů z kamery jsem zkusil dveře v animaci krytu otevřít nějak blízce ku skutečnosti . Pro seznámení s animací: Od dekontaminační sprchy se mohlo jít ke kyslíkovým lahvím a následně do místnosti diesel agregátu . Jinak se muselo přejít nad studnou a po levé straně pak je pojistková skříň a celkově elektrika.pro kryt. Domnívám se, že zde byla i filtroventilace podle držáku co v krytu zbyl u země. Jedna toaleta, 2 místnosti a nouzový výlez z krytu je vše co se zde dá nalézt. Mimo kryt je pak technické zázemí s čerpadly spodní vody a jímka za zdí od dekontaminační sprchy.
Kryt na Baťově u autobusového stanoviště byl dlouhou dobu zahalen tajemstvím . Stavba měla mít propojení s širokým okolím - tunely měly vést od Prioru přes Společenský dům až do areálu Tomy s klíčovovou budovou zmíněného krytu . Bylo by to pěkné ale asi tomu tak v tomto případě nebude. (Kolektory by v úvahu přicházely ) . Jedná se kryt se 7 místnostmi, kde chybí veškeré technické vybavení i plynotěsná vrata - krom vstupních a dvou u nouzového výlezu. Nachází se zde studna, kde hladina je asi 180cm pod úrovní podlahy. Technická místnost pro čerpadla probádaná nedávno je zatopená do poloviny vyšky místnosti. Komíny na střeše budovy jsou jak se domnívám pouze atrapami ( pro zmatení nepřítele? ) .Výstup zplodin z diesel agregátu směřuje do západní stěny budovy a kanalizace je situována asi 3 metry na levo od hlavního vstupu ( pod trubkou výstupu z agregátu ). Jedná se o místnost asi 2x2x2 metry se schůdkama bez krytu. Sání vzduchu do krytu je situováno na pravé stěně od hlavního vchodu . Přiložím orientační plán