Evropský Deník

Evropský Deník Evropský deník
aneb univerzální průvodce Evropou do každé zvídavé rodiny

Uf. Tak jsme doma. Za poslední dva dny jsme ujeli asi 1700 km. Dohromady za necelý měsíc z domu do domu 7744 kilometrů. ...
24/08/2024

Uf. Tak jsme doma. Za poslední dva dny jsme ujeli asi 1700 km. Dohromady za necelý měsíc z domu do domu 7744 kilometrů. Byla to jízda. Trochu nás překvapilo to vedro tady. Tam na severu se dýchá lépe...
A největší objev naší cesty? Když jsme se v Laponsku bavili o ve Finsku všeobecně známých češích, zazněla dvě jména. Cátopek a Cachovalová - Tedy Emil Zátopek, který v Helsinkách v roce 1952 získal 3 zlaté medaile a podmanil si všechny svým výkonem i vystupováním. A Lieko Tuuli Zachovalová - novinářka finského původu, jejíž hlas přinesl v roce 1968 informace o invazi ruských (nejen) tanků do Prahy - ještě deset dní po té, kdy byl rozhlas odříznut od komunikačních linek, telefonovala důležité zprávy ze svého pražského bytu nejen do Finska, ale do celého světa. Všichni tehdy žijící Finové si pamatují její hlas a neuvěřitelné informace, které přinášel. A Lieko Zachovalová měla syna Ilju a ten měl dceru Marii a to byla moje (nejen) nejoblíbenější spolužačka z ročníku na katedře fotografie na pražské Famu. (A naše Maruška se jmenuje tak trochu po ní...) Nikdo z nich už bohužel nežije. Nevím, jak odešla její babička, ale Marie (skvělá holka a nadějná fotografka) zahynula hrozně mladá tragicky se svým tátou Iljou na závodě historických motorek v Hořicích v roce 2008. Tak jsme zavzpomínali a mohli jsme se smutně pochlubit, že vnučka slavné paní Cachovalové byla naše dobrá kamarádka... jak je ten svět propletený a malý a o náhody v něm není nouze...
A v Helsinkách, kde zazářil Cátopek, jsme ztrávili poslední dva dny - moc hezký. Na doporučení jsme prozkoumali souostroví Suomenlina s pevností bránící přístavní město, navštívili knihovnu, procourali centrum a vše zakončili v zábavním parku Linnanmaki na prastaré horské dráze, která jako asi jediná atrakce přežila od prvního otevření parku před skoro třičtvrtě stoletím. A pak už se nalodili na trajekt a vylodili a jeli a jeli a jeli a chvíli spali na estonské pláži a pak v polském lese. Auto vydrželo a Franz vydržel a všichni jsme unavení a těšíme se do normální postele.
A moc děkujeme všem, kteří nám pomohli a mysleli na nás...

Pomalu se snášíme Finskem na jih. Na čtvrteční večer máme zaplacený trajekt z Helsinek do estonského Talinu a o víkendu ...
21/08/2024

Pomalu se snášíme Finskem na jih. Na čtvrteční večer máme zaplacený trajekt z Helsinek do estonského Talinu a o víkendu už musíme být zpátky doma. Výlet za polární kruh pomalu končí. Severní Karélie se změnila v jižní. Ještě jsme stihli navštívit esenci Finska a ve své době cíl a objekt mnoha zdejších romantických umělců - dnešní rezervaci Koli. Dobyli jsme nejvýchodnější bod Evropské unie a přes malé jezero chvíli pozorovali samotný Mordor. Pak udeřil hrom a spustil se déšť. Tak jsme radši vzali nohy na ramena - do poklidného města Savoline. Objevili jsme finskou zálibu v grilování a naučili se na výlety do rezervací brát buřty, které si pak spolu s místními turisty hodíme na společný gril a teplá sváča je za chvíli hotová. Jsme unavení. Dostihla nás melancholie. Možná i proto, že zdejší krátké léto už viditelně končí. Místní děti potkáváme odpoledne s brašnami na zádech - od pondělí zase chodí do školy, na všudypřítomných břízách se začaly objevovat první žlutém lístky (i celé větve…) Výletní kavárny zavírají, děkují hostům za úspěšnou sezónu a těší se na další. Ještě je hezky, slunce přes den hřeje, ale noci už začínají být velmi chladné, zdejší léto už má nádech našeho babího. Jakmile prý přijde prví déšť, tak už je po všem a léto skončí definitivně. Jsme rádi, že jsme ho tady mohli prožít. Díky.
P.S.: Finové evidentně ujíždějí na absurdních objektech. Nebo absurdní připadají jen nám?

Laponsko jsme vyměnili za Karélii. Zní to tak exoticky a přitom se stále pohybujeme na území Evropské unie. Aktuálně v j...
18/08/2024

Laponsko jsme vyměnili za Karélii. Zní to tak exoticky a přitom se stále pohybujeme na území Evropské unie. Aktuálně v jejím nejvýchodnějším cípu. K existenci a pohybu zde nám stačí to, co člověk potřebuje v Česku. Občanka, kartička pojištěnce, řidičák a platební karta. Ani ve Švédsku, ani ve Finsku jsme nehledali bankomat - v peněžence máme stále těch pět Euro, které jsme tam měli, když jsme odjížděli z Čech. Navigace nás vede od jednoho národního parku k druhému. Když potřebujeme přespat, tak prostě odbočíme do lesa - kempování je zde dovoleno všude, kde to není zakázáno. Když máme hlad, rozděláme oheň a něco uklohníme. Lesy jsou plné hub a borůvek, takže když máte chuť na houbový guláš s borůvkovým dezertem, stačí vám mít jen pytlík těstovin, cibuli a trochu toho koření. Když se potřebujeme vykoupat, skočíme do jednoho z tisíců finských jezer, nebo stovek řek a potoků… Zvýšenou opatrnost na cestách vyžaduje jen množství sobů bezcílně se potulujících krajinou. Zatím každý nocleh nám přivedl nějakého sobího tuláka i do našeho tábořiště. Snad je tu i tisícovka medvědů beztrestně překračujících tam a zpět Rusko Finskou hranici. Zatím jsme žádného nepotkali, i když Rusko je, co by kamenem dohodil. Trochu nás trápí muchničky, komáři a další polétavá havěť, ale i to jsme čekali horší. Počasí drží. Míříme na jich. Vstupujeme do posledního týdnu našeho putování.

Toulání za polárním kruhem pokročilo. Ve finském Inari jsme poznali během jednoho večera dvě ze tří Češek, které mluví I...
16/08/2024

Toulání za polárním kruhem pokročilo. Ve finském Inari jsme poznali během jednoho večera dvě ze tří Češek, které mluví Inarskou Sámštinou (Zuzku a Hanku), Lukáše, který plynule mluví všemi skandinávskými jazyky a jeho norskou přítelkyni, kterou si velmi oblíbil Franz. Potom navštívili překrásné sámské muzeum, budovu sámského parlamentu a pokračovali dál. Tou dobou jsme se pohybovali zhruba 300 kilometrů severně od polárního kruhu. Nacházíme se v kraji s velmi chudou infrastrukturou a bohatou krajinou. Jezero, na jehož břehu leží Inari má zhruba 3500 ostrovů, vody jsou bohaté na ryby a na jeho březích se pasou soby a losy. Z Inari míříme přes Ivalo do národního parku Uhro Kekkosen kansallispuisto, kde navštěvujeme pravou a nefalšovanou tundru s břízkami vysokými jen desítky centimetrů a s výhledem na Mordor, k jehož hranicím se stále více přibližujeme - teď nás vzdušnou čarou dělí vlastně jen pár kilometrů. V autě nám odešel měnič na 220 V, tak, jestli nebudeme chtít navštívit nějakou dobíjecí civilizaci, asi se na chvíli odmlčím. Jinak se nám větší problémy naštěstí vyhýbají. Počasí drží. Dnešní déšť nám umožnil lenošit v autě u našeho soukromého jezera, které jsme si obsadili, a odpočívat před zítřejší výpravou do divočiny - to už by zase mělo být krásně. Zdravíme ještě stále z Laponska.

Mocně jsme pokročili. Až jsem nás trochu utavil, tak dnes dámská osádka vozu spala do jedenácti. Sobů kolem silnic přiby...
14/08/2024

Mocně jsme pokročili. Až jsem nás trochu utavil, tak dnes dámská osádka vozu spala do jedenácti. Sobů kolem silnic přibylo, i když první bílý v lese bude vždy první bílý v lese, magický, jak zjevení. Polární kruh jsme pokořili ještě ve Švédsku a od té doby se pohybujeme severněji od něj. A zvládli jsme toho tady na dálném severu dost. Nocovali na území kmene lovců lebek a sbírali pravé hřiby velikosti Maruščiny hlavy. Navštívit slovenského mushera Miloše Gondu, který tady už léta chová desítky psů a provozuje základnu pro turisty, které s pomocníky vozí na saních za psím spřežením. Dříve hodně závodil. A dobře závodil. Na pětistovce na Finmarkslopet se svými osmi psy dokonce zaběhl traťový rekord. Pak jsme navštívili ledový hotel. Ptali jsme se i na cenu za noc, bylo to hodně, ale především tam byla pěkná kosa a Maruška nocleh rázně odmítla. Zastavili jsme se u bran evropského kosmodromu ESA a pak už zamířili na Švédsko Finské pomezí…

POZNEJ EVROPU NUTNĚ POTŘEBUJE SRDCAŘE NA SOCIÁLNÍ SÍTĚ. Projekt se rodí, ale má velké ambice. Nemůžeme si zatím dovolit ...
19/03/2024

POZNEJ EVROPU NUTNĚ POTŘEBUJE SRDCAŘE NA SOCIÁLNÍ SÍTĚ. Projekt se rodí, ale má velké ambice. Nemůžeme si zatím dovolit úplnýho profíka, ale šikovného studenta rádi zaplatíme. Hlavně potřebujeme někoho, kdo má v paži IG a FB, případně i TikTok. Někoho, kdo na sociálních sítích vyrostl a je to pro něj tak přirozený, jako pro mě fotit nebo mluvit... Nabízíme smysluplnou práci na zajímavém projektu. Více zde: www.poznejevropu.cz. Pište/volejte. Díky. Štěpán

29/02/2024

Už to v sobě dál neudržím. Pustili jsme s Klára Honová do veledíla. Naše cesty po Evropě a následné cestopisy Náš Evropský Deník nás dovedli až k myšlence zabalit tohle dobrodružství do velké interaktivní putovní výstavy určené především rodinám s dětmi a školním kolektivům. Přizvali jsme Jitka Hejtmanova (vedoucí katedry zahraničních studií na FAMU), která od začátku stojí u všech mých knih a výstav, dramaturga a scénáristu, který se věnuje vzdělávání, Tomáš Feřtek a uzavřeli partnerství s Akademie ČTK a její ředitelkou Martina Vašíčková.
A vlak se rozjel. Připravujeme fiktivní cestu Evropou s třiceti dobrodružnými zastaveními, na kterých Vám Kryštof Hádek přečte úryvek z našeho deníku a formou hry se dozvíte něco zajímavého o Evropě. Více na https://www.poznejevropu.cz/ a ve spotu zde.
Jestli se Vám záměr líbí a chcete pomoc, tak vězte, že potřebujeme:

1) Pár zapálených zeměpisářů, kteří budou ochotni s námi zkonzultovat znění a formu otázek.
2) Vytipováváme galerie a školy, které projekt zaujme, abychom jej měli pro koho tvořit.
3) Oslovujeme „ambasadory“ ve vzdálených koutech Česka, kteří by měli zájem stát se našimi kolegy v místě jejich bydliště.
4) Budeme samozřejmě rádi za jakoukoli zpětnou vazbu na web/spot/záměr...

Pokud se Vám projekt líbí, sdílejte, šiřte, pište, volejte… na podzim tohoto roku by mohl vyrazit k vám...
p.s.: Zatím moc děkujeme za pomoc Barbora Travnickova, Vojtěch Nývlt, a za práci na spotu především skvělé Lence Najfusové a Petrovi Šoltysovi.

Že je zima jako v Norsku?🥶 Pojďte se tam s námi vydat na letní dovolenou za polárním dnem. Už zítra se koná v Regionální...
08/01/2024

Že je zima jako v Norsku?🥶 Pojďte se tam s námi vydat na letní dovolenou za polárním dnem. Už zítra se koná v Regionální muzeum v Teplicích další komentovaná prohlídka Náš Evropský deník - Norsko.🦌

Opozdilci všech zemí, potkejme se!👋Evropské deníky a jiné krásné knihy najdete v malém pražském knihkupectví Book Therap...
21/12/2023

Opozdilci všech zemí, potkejme se!👋
Evropské deníky a jiné krásné knihy najdete v malém pražském knihkupectví Book Therapy, které je dnes otevřeno na late night shopping až do 22 hodin.🥂

A je to tady!!! Další rekord kalendáře DOMA padl. Díky Katerina Macel Dekanova za neúnavnou kampaň na sociálních sítích,...
21/12/2023

A je to tady!!! Další rekord kalendáře DOMA padl. Díky Katerina Macel Dekanova za neúnavnou kampaň na sociálních sítích, díky Arkadie za kompletaci a rozesílání, díky Cesta domů za logistickou podporu. DÍKY VÁM VŠEM, KTEŘÍ JSTE SI KALENDÁŘ POŘÍDILI!!! Ročník 2024 včera překonal loňský (zatím nejúspěšnější) - na účet cesty domů a Arkadie jste letos naposílali už 1 225 050 Kč a u Vás doma nebo na cestě k vám je 1139 kalendářů. A kdo ještě kalendář nemáte a chtěli byste, tak jich pořád pár máme a v Arkadii slíbili, že budou rozesílat do pátku 22.12. takže do konce roku, abyste mohli v lednu zavěsit na zeď, stále může být u vás.
S osobním vyzvednutím (Teplice/Praha) jej ještě pořád můžete pořídit i jako VÁNOČNÍ DÁREK přímo na webu https://projektdoma.cz/ a nebo si kalendář můžete koupit na výstavě Šťastné cesty všechny v Jízdárně teplického zámku, kde jsou některé fotografie z kalendáře k vidění v daleko větším provedení. Tam je ostatně k mání i kniha Náš Evropský Deník - taky parádní dárek.:-)
Krásné Vánoce všem!!!

Na online objednávky už je pozdě a velké obchody vám nahánějí husí kůži?😬 Doporučujeme nákup v pražském Knihkupectví Art...
20/12/2023

Na online objednávky už je pozdě a velké obchody vám nahánějí husí kůži?😬 Doporučujeme nákup v pražském Knihkupectví ArtMap. Až do 23. prosince mají otevřeno každý den od 11 do 19 hodin.🎁

Jsem v Teplicích (Regionální muzeum v Teplicích). Unavený, ale šťastný?... Zní to hrozně pateticky? Asi jo. Jsem už tako...
12/12/2023

Jsem v Teplicích (Regionální muzeum v Teplicích). Unavený, ale šťastný?... Zní to hrozně pateticky? Asi jo. Jsem už takovej... Mám za sebou pátou komentovanou prohlídku výstavy pro studenty teplického Gymnázia a myslím, že je dost baví poslouchat, že sem v jejich věku vůbec netušil, čím budu a pak mě vyhodili od maturity a pak jsem teprve zjišťoval, co bych tak ze sebou mohl dělat. A pak je provádím výstavou a povídám o fotkách a čtu z knihy a oni mě 90 minut poslouchají a nebaví se mezi sebou a nepozorují mobily a když čtu, tak je slyšet jak sepne topení. A když mluvím o tátovi, tak se některým lesknou oči. A na konci se spustí spontánní potlesk... Je to skvělej pocit motivovat mladý lidi a ukazovat jim, že je spousta cest, kterými se mohou dát a spousta způsobů, jak uchopit život.
Kdybyste si chtěli poslechnout, alespoň část z toho, co jim říkám o Projekt DOMA a Evropský Deník a pak se se mnou vydat na jednu z cest, tak jste srdečně zváni do Jízdárny teplického zámku:
dnes 12.12. - Albánie
19.12. - Portugalsko
9.1. - Norsko
18.1. - Pobaltí + Dernisáž s hudebním vystoupením Arkadie.

Adresa

Líský 33
Pozden
27376

Telefon

+420777234733

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Evropský Deník zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Evropský Deník:

Videa

Sdílet