24/01/2025
Kolumbie, přítoky Orinoka, den 8. a 9.
Náš pobyt utekl jako voda a před námi je náhle poslední celý den v našem táboře na řece. Ráno už se ani nemusíme dohadovat, kdo kam pojede. Každý míříme do své oblíbené laguny s vidinou velké cichlidy. Ale slušnou rybu už ulovil jen Kosatka a Luboš. Ryby jsou zřejmě vlivem změny počasí přilepené ke dnu, na povrchové nástrahy skoro vůbec nereagují a o záběru rozhoduje přesnost náhozu. Čím blíže ke křoví se nához podaří, tím je větší šance na záběr.
Odpoledne přišla krátká bouřka a potom se udělalo úplné jasno a přestal foukat vítr. V jedné z lagun jsem zahlédl velkou cichlidu, jak se vyhřívá pod hladinou na volné vodě. Jednou mi přijela za woblerem skoro až k lodi, ale jela za nástrahou cca 2 m daleko a nezaútočila. Byla asi jen zvědavá. Po necelé hodině se vracíme do stejného místa a Luboš dostal záběr na zatížený fialovo-bílý streamer. Slušná ryba, hezký souboj a metr nakonec ukazuje 75 cm. Jsem si jistý, že to byla ta ryba, která se předtím o pár metrů vedle vyhřívala.
Následující den ráno balíme tašky na cestu zpět do civilizace. Kryštof a Standa se jedou ještě podívat do laguny, kde Standa přišel o velkou rybu. David a Kosatka nasedají do lodě a míří po proudu směrem k místu, kde nás budou čekat auta a po cestě chytají. Já a Luboš jedeme na dvě hodiny do nové laguny, po chytání přetahujeme loď zpět na řeku a již bez chytání míříme po proudu k autům.
V poledne překládáme naše věci do přistavených aut a jedeme savanou zpět do městečka na břehu Orinoka. Je to zhruba pět hodin drncání prašným terénem s jednou zastávkou na rychlé pivo v místním „kulturním centru“ pro lidi z okolních farem (obchod se základním sortimentem, bar, televize a možnost připojení k internetu). Pak ještě přívoz přes řeku velikosti Labe a večer dorážíme do městečka. Ubytováváme se v hotelu, rychlá sprcha, večeře, pár piv a jde se spát. Zítra nás čeká rybaření na Orinoku, kde se snad povede nějaká větší zubatice-payara.
David: 27 cichlid (66 cm)
Kosatka: 31 cichlid (61 cm a 69 cm)
Standa: 14 cichlid
Kryštof: 12 cichlid
Luboš: 23 cichlid (75 cm)
Borek: 11 cichlid a pěkná sardinata cca 60 cm
Statistika ulovených cichlid (peacock bass) za 8 dnů rybaření
Řazeno od největší ryby, celkový počet ulovených cichlid v závorce.
Borek: 82, 80, 62 cm (celkem 58 cichlid)
David: 81, 77, 73, 72, 69, 66, 65, 65, 63 cm (celkem 155 cichlid)
Kostatka: 76, 74, 69, 63, 62, 61, 60 cm (celkem 130 cichlid)
Luboš: 75, 72, 71, 62, 61 cm (celkem 123 cichlid)
Kryštof: 75, 72 cm (celkem 68 cichlid)
Standa: 62 cm (celkem 96 cichlid)
Za vítěze nevypsané soutěže lze považovat Davida, ulovil nejvíce ryb i nejvíce velkých ryb. Kryštofův výsledek byl lehce poznamenán zdravotní indispozicí, kdy minimálně dvě odpoledne nechytal. Standa si vybral smůlu do dna - o tři velké ryby na prutu přišel a na reparát bohužel nedostal příležitost. Luboš měl pomalejší rozjezd, ale nakonec skončil na pěkných číslech jak velikostně, tak na počet. Já se snažil o ulovení hlavně těch velkých a zvolená taktika nenahrávala ulovení vyššího celkového počtu ryb. A změna počasí (a tím i chování ryb) mé taktice také nepomohla.
Za velký zážitek považuji zahlédnutí anakondy v jedné z lagun. Chvíli na nás koukala hlava nad vodní hladinou, možná si měřila, zda jsme vhodným objektem k jídlu, ale pak zmizela. Nejdříve jsem si myslel, že to je vydra, ale bylo to naprosto potichu (vydra na nás obvykle prská a snaží se nás vyhnat ze svého teritoria, navíc málokdy bývá sama) a i tvar hlavy byl trochu jiný. Když hlava zmizela, tak nám náš průvodce oznámil, že to byla anakonda.
A když si musel Luboš jednou v průběhu rybaření odskočit na břeh, uviděl jsem náhle asi 15 metrů od sebe stát tapíra. Nebál se a nikam neutíkal. Vzal jsem foťák a pronásledoval ho snad čtvrt hodiny lesem, pořád byl 10-15 m ode mne. Nakonec jsem ho nechal v klidu odejít, ale udělal jsem snad 30 fotek.
To je na Kolumbii úžasné, všude je okolo množství zvířat nebo ptáků a když zrovna ryby moc neberou, je na co se dívat.