PEPA cestovní kancelář

09/12/2024

foto 50. týdne | photo of the 50th week

Lososi nerka táhnou do povodí řeky Fraser již od srpna.
V listopadu jsou vytření a jejich životní funkce se soustředí jen obranu trdliště. S koncem jejich životní pouti končí i další rybářská sezóna na západě Kanady.

03/12/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 8.
Dnes nad ránem prvně po týdnu chvilku sprchlo a párkrát zahřmělo. Ráno se ještě všude nad východním obzorem táhnou mraky, ale postupně mizí a před námi je další slunný den.
Vstávám už za rozbřesku před pátou. Ze zalesněného ostrova se ozývá křik ptáků a na pláži, kde stojí vesnice rybářů a stavitelů lodí, začíná čilý pracovní ruch. Krátce po páté už jsou první pirogy a plachetnice domorodců na vodě. Fouká příjemný větřík, ranní čaj si vychutnávám na horní palubě a větracím okýnkem sleduji, jak kuchař Mark servíruje smažená vajíčka.
Po snídani a doplnění paliva do rybářské lodě jedeme chvíli vláčet do proudu, který se tvoří nedaleko kotviště. Na jerky jsme měli dva záběry, ale žádnou rybu se nepodařilo zaseknout. Protože je odliv, využíváme „zbytečný čas“ a jedeme skoro hodinu na drop-off.
Hned po příjezdu k pásu mělčin nacházíme hejna malých rybek, kolem kterých se nám daří lovit kranasy obrovské-GT 65-92 cm, kranasy modroploutvé 55-68 cm, chňapaly bohar (red snapper) kolem 65 cm, pár metrových makrel a jehlic, barakudy 95-124 cm.
Mezi 10.00-14.00 se pomalu přesouváme mezi mělčinami a když nemáme více než 15 minut záběr, měníme loviště. Ačkoli se dnes nacházíme jen asi 50 km od ostrova NosyBe a na obzoru se objevily další sportovní-rybářské lodě, přesto ryby braly a podařilo se nám ulovit i pěkné kousky. A jak už to bývá, o ty největší ryby jsme přišli – tu praskla šňůra při zdolávání kranase, pak zas velká makrela překousla návazec, Michalovi pěkná ryba narovnala háček, Jirkovi roztáhla kroužek…
Kolem druhé už jsme dost unaveni a každý máme na kontě 4-7 zdolaných ryb, takže naše motivace ulovit další ryby začíná uvadat. I kapitán John je po osmi dnech rybaření a řízení lodě unavený a velí nástup na oběd. Lodníci servírují makrelu v trojobalu, kuskus se zeleninou a krásně vyzrálé chlazené mango. Vlny pohupují lodí, větřík nás příjemně ochlazuje a občas se na hladině objeví metrová kareta. Po obědě už nemáme energii na další chytání a navíc nás čeká více než hodina plavby na kotviště. Dáváme povel k návratu a v odpoledním slunci se vracíme zpět do civilizace. Míjíme ostrov, kde u pláží kotví několik lodí s turisty, kteří sem z NosyBe připlouvají na jednodenní výlety, pozorujeme jachty i lodě se sportovními rybáři a pomalu si uklízíme naše rybářské nádobíčko.
Zítra nás čeká relaxační den, kdy navštívíme ostrůvek s lemury, kolem poledne se vrátíme na ostrov NosyBe do hotelu, budeme se povalovat v bazénu, možná si dáme pivko, přebereme nástrahy, převážeme návazce a zajdeme na večeři s kapitánem a jeho manželkou. A protože jsme si pobyt na ostrově NosyBe prodloužili, tak pozítří a v dalších dvou dnech vyrazíme na jednodenní rybářské výlety.
Ale dnešní odpoledne a večer budeme ještě na palubě obytné lodě, která na nás čeká na smluveném místě. Ve čtyři odpoledne se na jeden den loučíme kapitánem a oběma lodníky rybářské lodě a nastupujeme na obytnou loď. John s rybářskou lodí jede na plný plyn na ostrov NosyBe, kde zítra provedou údržbu rybářské lodě a motorů. Naše obytná loď se přesouvá do závětrné zátoky. Krátce před západem slunce spouštíme kotvu a navštěvujeme rybářskou vesnici (obdarování dětí bonbóny, omalovánkami a pastelkami, odhánění dotěrných psů, focení lemurů...).
Už se skoro stmívá, když se vracíme zpět na palubu a osvěžujeme se koupelí u lodě. Kuchař na dnešek připravil kraby v kreolské omáčce. Ta čtyři kila krabů nám dala docela zabrat, ale spořádali jsme je. Čokoládový krém už si vychutnáváme na horní palubě. S kapkou rumu byl skutečně výtečný. Zmoženi rybařinou, celodenním houpáním na vlnách i vydatnou večeří se po deváté vytrácíme do kajut a brzy ruší noční ticho jen šumění příboje.

02/12/2024

foto 49. týdne | photo of the 49th week

Některé severské štiky bývají velmi štíhlé a leckdy ani 110 cm dlouhá štika nedosahuje hmotnosti 10 kg.
Ale některé exempláře jsou od přírody mohutné a jejich zubatá tlama vzbuzuje respekt. Zejména v revírech s početnou populací cejnů, plotic nebo síhů bývají loveny šti...

28/11/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 7.
Ráno byly sice nad Madagaskarem mraky, skoro to vypadalo, že bude pršet, ale celý den bylo nakonec zase jasno a standardních 28-30°C.
Po snídani jedeme nejprve prochytat skály a korálové útesy, kde jsme byli úspěšní před třemi dny. Je úplný odliv, asi za hodinu začne hladina zase stoupat.
První hodinu se nic neděje, nejsou záběry ani výjezdy. Teprve když přijíždíme k nízkému ostrůvku s korálový útesem, tak Michal zdolává kanice 75 cm, pak Jirka kranase 65 cm, Luboš metrovou jehlici a Zdeňkovi něco trhá jerk, se kterým chytal už 4 dny. U vysokého sopečného ostrůvku se po několika dnech absence opět objevují první hejna rybek. Zde Luboš přidává další jehlici, Michal dva bluefiny 55 a 74 cm a Jirka kranase-GT.
Kolem deváté konečně začíná příliv. Přesouváme se k thile, přes kterou se do zálivu valí proudy vody a chvílemi zde proud vytváří válcové vlny. Ani zde to zpočátku není žádná hitparáda, ale když už si myslíme, že máme vše prochytáno, tak v proudu v těsném okolí skal zdolává Michal kranase velkookého 85 cm, Jirka přidává kranase-GT 80 cm a jedna ryba mu utrhla nástrahu, když po záběru vyjela s proudem za skály.
V 11.00 hodin opouštíme zátoku a jedeme na oceán, resp na dropp-off, kde pás mělčin 10-15 m padá do velkých hloubek. Cestou jsme krátce zastavili jigovat na místech, kde stávají kranasi. Na hloubce 60-75 cm ulovil Jirka kranase obrovského-GT 70 cm a Michal přidal kranase žlutoskvrnného 79 cm. Zdeňkovi něco (asi makrela) odkouslo z jigu oba háčky.
Po příjezdu na dropp-off se rozpoutávají úplné rybářské orgie. Hned na prvním místě jsme narazili na hejnko drobných rybek, a když k němu nahazujeme, tak naše nástrahy atakují kranasi jeden za druhým, V jednu chvíli máme na palubě dokonce naráz tři kranasy obrovské-GT 80-88 cm. Mezi kranasy nám k nástrahám občas vyrazí i chňapal velký nebo makrela, ale na palubě končí jen kranasi obrovští-GT a jeden tuňák jednobarvý-dogtooth 94 cm. Králem lovu je dnes Jirka, který gt-ček ulovil celkem sedm a největší měřilo 101 cm.
Přívlač na mělčinách je tak intenzivní, že jsme zapomněli i na oběd a teprve pauza v záběrech a divný pocit v žaludku kolem druhé odpolední nás upozorňují, že je nejvyšší čas něco sníst.
Po vydatném obědě míříme k ostrůvku, kde máme plánovaný nocleh. Cestou se ještě chvíli zastavujeme jigovat, ale bez úspěchu. U ostrůvku, kde obvykle nocujeme, je však silný proud a nepříjemné vlny, proto naše obytná loď vyrazila na náhradní kotviště na druhé straně zátoky. Bohužel se nestrefila do správné laguny a omylem zakotvila asi o 15 km dál, což vychází najevo až po západu slunce a romantické projížďce pod hvězdami. Nakonec pomocí telefonu a světelných signálů nacházíme naši obytnou loď, zjišťujeme, že kapitán sice používá GPS-mapy, ale vůbec nechápe podstatu GPS a když ho žádáme, aby udal svoji polohu, tak neví, o čem mluvíme. No nic, každý máme nějaké mezery ve vzdělání a schopnostech...
Za úplné tmy se v zátoce konečně setkáváme, na palubu rybářské lodě putují kanystry s benzínem, který nám už skoro začal docházet, a na palubu obytné lodě putujeme my-hosté. Ještě asi hodinu plujeme na náhradní kotviště u ostrova, cestou se sprchujeme, popíjíme pivko na horní palubě, a když spouštíme kotvu, přichází v devět večer na řadu i večeře.
Dnes to byl dlouhý a náročný den plný pěkných úlovků. Takže hajdy na kutě, zítra nás čeká závěrečný den rybaření.

26/11/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 6.
Zatímco v noci bylo úplné bezvětří, ráno foukal svěží vír od východu. Probudil jsem se s pocitem chladu a ačkoli bylo 27°C, chvíli jsem přemýšlel, jestli se nemám přikrýt. Ale v 5.30 zapípal budík, tak jsem si šel dát čaj a kochal se pohledem na pobřeží, kde přelétali hašteřiví papoušci. Následuje každodenní rituál: WC, sprcha na lodní zádi, mazání krémem proti sluníčku, snídaně, kávička a v 7.00 nalodění na rybářskou loď.
Ráno zahajujeme prochytáním skal v zátoce, protože ty prostě nemůžeme vynechat. Hned na první hod měl Luboš malého kranase papuánského 45 cm a tím bylo u skal sloveno, dál tady nepřišel ani záběr. Přesunuli jsme se tedy k útesu, kde jsme včera ráno nachytali chňapaly-malé cubery. Dnes jsme tu ve stejnou dobou, také je odliv a nic. Ani záběr. Přesouváme se tedy na hranu korálového útesu na vnějším-severním okraji zátoky, kde jsme včera zachytali kranasy-GT. Blíží se devátá ranní, je nejnižší hladina vody a rybám se evidentně do braní nechce, přesto se nám podařilo dva 80-centimetrové kranase přemluvit.
Protože teprve začíná příliv a u pobřeží ryby aktivitou nepřekypují, využíváme času a jedeme asi 45 minut na dropp-off, tedy pás mělčin 8-15 m, za kterým mořské dno klesá do hloubek přes 100 m.
Hned po příjezdu na hranu mělčin máme spousty sledovaček, většinou to jsou malí chňapali kolem 50 cm a stejně velcí kranasi duhoví (rainbowrunner). Asi půl hodiny máme hodně výjezdů a záběrů, ale žádnou ulovenou rybu na palubě. A pak to přišlo, začalo defilé zdolaných kranasů obrovských-GT 70-75 cm, chňapalů velkých 50-85 cm, ale na palubu se podívalo i jedno wahoo 115 cm, makrela Commersonova 110 cm, krásný chňapal bohar (red snapper) 78 cm, pár půlmetrových bonit… A to nemluvím o rybách, které jsme nezdolali: Jirkovi vzal přímo u lodě velký kranas obrovský-GT, který šel nekompromisně přes brzdu ke dnu s takovou razancí, že roztáhl osvědčený pevnostní kroužek na poppu, Lubošovi zabrala a ve výskoku spadla velká-hodně přesmetrová barakuda, Michalovi velký kranas vypálil hned po záběru do strany a rozlomil popp tak, že se rozevřel drát, který vytváří závěsný systém pro kroužky a háčky. Ale byli i tací (ano byl jsem to shodou okolností já) komu se dnes nedařilo a první rybu jsem zdolal až hodinu před koncem lovu. A to jsem se neflákal, ale někdy se prostě nedaří… V každém případě se mezi 10.00-13.00 přesouváme podél mělčin, a když to 10 minut nebere, tak stačí popojet pár set metrů a zase je o zábavu postaráno. Nicméně nikde nelétají hejna ptáků, neděje se nic, co by na dálku signalizovalo přítomnost velkých dravců. Ale jsou tu.
Krátce po jedné už jsme tak vyčerpaní, zapocení a unavení, že lodníci sami od sebe připravují talíře a servírují oběd (rýže se zeleninou, dušenými kalamáry a smaženými krevetami). A k tomu jen tak pro chuť kus čerstvě usmažené královské makrely, která je fakt skvělá. No a protože jsme se dnes opravdu neflákali, tak ještě chlazeného melouna a pak malou kávičku. Zatímco trávíme u kávy vydatný oběd, přesouváme se o asi 10 km dál na hloubku.
Původně jsme si mysleli, že po obědě už budeme jen trolovat a relaxovat, ale John si všiml jednoho označeného bodu v GPS-mapě a nedal jinak, než že tam musíme trochu zajigovat. No, moc se nám nechtělo, ale rozkaz zněl jasně: „Jigging“. Naštěstí tam bylo jen 70 m, mírný-osvěžující vánek a skoro žádný proud, takže stačily jigy 150-200 g. Hned na první spuštění zasekl u dna Jirka pěknou rybu, která mu po 20 vteřinách zdolávání rozštípala jeho Never Crack od WFT na třísky. Bohužel mu současně praskla i šňůra, takže přišel nejen o prut, ale také o 70 m šňůry a jig. Vzápětí zdolává jednoho malého kanice Zdeněk a následně přidává malého kranáska i Michal, který pak přivedl na palubu ještě pěkného chňapala rosy jobfish 83 cm.
Jelikož si chceme ještě před západem slunce prohlídnout bývalou ostrovní věznici (kterou Malgaši zavřeli v roce 2002, protože i jim podmínky ve věznici přišly příliš nehumánní), ukončujeme v 16.00 jigging a vyrážíme na dnešní kotviště. Ještě jsme se pořádně nerozjeli a z domorodé plachetnice na nás kdosi mává. Přijíždíme blíže a máváním s kanystrem nám naznačují, že cosi potřebují: vodu. Včera večer vypluli z ostrova NosyBe, kde prodali ryby, teď míří zpět domů, kam to mají ještě den nebo dva cesty, ale došla jim voda. Měníme tedy jejich prázdný kanystr za náš plný a každý pokračujeme svou cestou. My rychlostí 30 km/h na necelou hodinku vzdálené kotviště poháněni 200 koňskými silami a pár litry benzínu, oni zadarmo, na vítr a mořský proud, ale s vyhlídkou jednoho, možná dvou dnů cesty. Možná i tří…
Asi po 15 minutách jízdy se před námi objevuje hejno rybáků a pod nimi vyskakující ryby, zřejmě tuňáci žlutoploutví. Tuňáci to asi byli, ale velmi rychle se přesouvali, zatímco rybáci stále atakovali něco, co se míhalo těsně pod hladinou. Trvalo to necelých pět minut, než jsme zjistili, s čím máme tu čest: dorada, resp. zlaci nachoví, resp. koryfény. Každý jsme měli alespoň jednu na udici, ale na loď se podařilo vytáhnout jen dvě (84 cm a 85 cm).
Pak už následuje jen zrychlený přesun na kotviště, krátká návštěva bývalé věznice, chvilka večerního koupání, pivko na horní palubě s výhledem na západ slunce, pak jedno z čerstvě ulovených dorad se zeleninou a bramborem, rumíček na dobrou noc a krátce po deváté se vytrácíme do kajut. Dnes se otočil vítr (včera byl nov) a teď fouká od severu, takže se loď na rozdíl od předchozích dnů pěkně kolébá na vlnách. To se bude spinkat!

23/11/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 5.
Dnes zůstáváme na kotvišti v zátoce Baobabů. Je nov a relativně velký rozdíl mezi přílivem a odlivem.
Ráno za odlivu jedeme na chňapaly (místní cubery) Lutjanus argentimaculatus, kteří obvykle berou za odlivu. Cestou si Luboš dává první pivo, tzv booster (aby spláchnul palačinky, co byly k snídani). Hned na prvním místě, na hraně korálového útesu máme po pár náhozech výjezdy a záběry od těchto chňapalů. Vše to jsou ryby délky 50-55 cm a v některých chvílích nám za pomalu taženými jerky jede i pět chňapalů najednou. Viděli jsme ve vodě i větší kolem 65-70 cm, ale neulovili jsme nic nad 55 cm. Obchytáváme korálovou mělčinu, která lemuje sopečný ostrov a při druhém průjezdu nad místem, kde byli chňapali, chytil Zdeněk na modrý jerk kranase žlutoskvrnného 102 cm. Věnovali jsme ho místnímu rybáři, který o kousek dál chytal čudly na vlasec v ruce. V piroze už měl asi 50 malých rybek 10-20 cm, tak mu ten náš kranas výrazně zvýšil průměr.
Následně vláčíme v okolí skal v zátoce, kde bývají trofejní kranasi. Ale je odliv a žádný záběr jsme kolem skal neměli. Opouštíme tedy skály i zátoku a míříme podél pobřeží, kde prochytáváme hranu korálového útesu (jedeme na hloubce cca 10 m a nahazujeme na hranu, kde je asi 1-2 m vody). Každý jsme zde měli záběr, Luboš tu vytáhl GT 72 cm a Zdeněk 65 cm. V jedenáct dopoledne zastavujeme mezi korály na hloubce asi 3 m. Jdeme si na půl hodinky zašnorchlovat (spousty korálových rybek, ale nic zvláštního).
Po koupání vyrážíme na dropp-off, kam je to necelých 30 minut jízdy lodí. Mezi 11.30-13.30 vláčíme mezi mělčinami na drop-off (hloubka se tu pohybuje mezi 10-18 m, ale kilometr západně už je hloubka přes 100 m. Zatímco včera jsme zde chytali jednoho chňapala velkého za druhým, dnes je to o jednotlivých záběrech a chňapala velkého jsme chytli jen jednoho a to ještě malého (60 cm). Většina záběrů byla od kranasů obrovských-GT, celkem jsme ulovili čtyři (70-84 cm). Zdeňkovi tam na jerk zaútočila jedna obrovská ryba odhadem 130-150 cm, která vyskočila nad hladinu, ale bohužel minula nástrahu (vypadalo to na tuňáka dogtooth nebo na velkou makrelu Commersonovu).
Mezi 13.30-14.00 obědváme a pak se přesouváme zpět do zátoky, abychom za přílivu prochytali okolí skal, kde stávají trofejní kranasi. Příliv sice je, fouká čerstvý větřík od severozápadu, ale od kranasů máme jen dva záběry a Jirka na popp pár výjezdů. Luboš chytil jednoho kranase GT 84 cm, Michal jehlici 123 cm a to bylo odpoledne všechno. Zkoušíme místa u skal celkem třikrát, ale žádný trofejní kranas nám tentokrát po nástrahách nevystartoval. Pak se přesouváme i na druhou stranu zátoky, ale ani tam nás žádné štěstí nečeká. Nad zátokou občas přelétne černý papoušek (je celý černý, má žluté ozobí a žlutý kroužek kolem oka), luňák nebo drobný dravec podobný naší poštolce.
V 17.15 se vracíme zpátky na obytnou loď a malým zodiacem se jedem podívat na sousední pláž. Stojí tu dvě chatrče domorodců, kolem dvou cca dvacetiletých černošek se v písku popelí čtyři děti ve věku od pár měsíců do 2 let. Přichází i pán domu (ten má na nohou nejen žabky, ale dokonce i ponožky). Dostáváme z nich, že jsou křesťané, živí se lovem ryb, krabů a mořských plodů, kolem domku se jim pase pár koz a škola i kostel jsou daleko. Moc hovorní nejsou, ale evidentně jsou rádi, že se ptáme. Také tvrdí, že přes den vždy přijdou na pobřeží lemuři, ale odpoledne zase odejdou kamsi do lesa. Vykoupali jsme se na pláži a za šera se přesouváme zpět na loď. Už se dostavuje určitá míra únavy a dnes to na dlouhé vysedávání na palubě nevypadá. Je třeba šetřit síly na další den.

21/11/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 4.
Ráno se nad jižní obzorem objevily mraky, ale rychle zmizely a celý den bylo zase jasno, slunečno a standardních 30°C. Po snídani v 7.00 nastupujeme na rybářskou loď, které po včerejším lovu opět přibylo na outriggerech pár nasolených a napůl usušených makrel. Náš rybářský katamarán tak začíná vypadat jako loď lovců lebek.
Dnes nás čeká přesun do zátoky Baobabů, tedy asi 50 km jižním směrem.
Ráno mezi 7.00-9.00 prochytáváme stejná místa, kde jsme byli včera velmi úspěšní. Dnes je to mrtvá voda, kde jen Luboš chytil malého kranase papuánského. Když vyjíždíme ze zátoky směrem na oceán, míjíme místo, kde se pod hladinou ukrývá thila. Kolem thily je silný proud, kterému nemůžeme odolat a pečlivě ho prochytáváme. Jirka zde během dvaceti minut ulovil dva kranasy obrovské-GT 95 cm a 92 cm. Zdeněk k tomu přidal makrelu Commesonovu délky 122 cm, která mu na růžový 16-centimetrový jerk zaútočila hned u lodě a než se rozkoukala, byla na palubě.
Následně projíždíme ze zátoky směrem na drop-off místa, kde jsme včera naháněli tuňáky, ale je téměř bezvětří, nikde na obzoru nejsou ani tuňáci ani hejna ptáků, která by signalizovala přítomnost hejn ryb. Přesouváme se tedy asi hodinu rychlé jízdy až k mělčinám u drop-off. Prochytáváme jednu z mělčin, u které pozorujeme hejno drobných rybek a po chvilce skóruje Luboš GT-čkem 65 cm a další o něco větší nám po chvilce zdolávání padá.
Kapitán John nás upozorňuje na velkého žraloka velrybího délky 10-12 m, který se pohupuje u hladiny. Rychle se převlékáme do plavek a chystáme věci na šnorchlování, abychom si mohli se žralokem zaplavat, ale ten se bohužel něčeho lekl, ponořil se a zmizel na hloubku.
Až do jedné po poledni se přesouváme z jedné mělčiny na druhou a prochytáváme je s jerky a poppy. Nejčastěji skóruje Jirka, který má dnes dobrý den a zejména po té, co vyměnil 14-centimetrový jerk za trochu větší modrorůžový popp přidává jednu rybu za druhou: na své konto si připisuje další dva kranasy obrovské 88 cm, kranasy velkooké 65 cm a 74 cm, chňapaly velké 60-90 cm…
V jednu přerušujeme rybolov, v klidu si vychutnáváme oběd, dezert i odpolední kávičku a po té, co nám trochu slehlo, pokračujeme v přívlači kolem mělčin.
Na nejmělčích místech je 7-12 m, na hlubších je kolem 30 m. Protože je Jirka se svým poppem výrazně úspěšnější, než my ostatní s jerky, postupně měníme nástrahy na poppy délky 14-18 cm, nicméně Jirkův náskok se nám již nedaří dostihnout.
Přiliv vrcholí kolem třetí odpoledne a tou dobou máme výjezd nebo záběr skoro na každý druhý nához. Nejčastěji nám na nástrahy útočí chňapali velcí (pollo, resp. green jobfish) a nejsou to žádní mrňousci, někteří mají 85-95 cm! Na palubu lodě se podívala i jedna metrová barakuda, kranas duhový-rainbow runner, pár bonit, chňapal red snapper 60 cm, jeden bluefin 70 cm a o něco menší kranasi velkoocí. Ryb máme uloveno tolik, že lodníci ohlašují naplněnou kvótu pro všechny tetičky, maminky, doktory, učitele, právníky apod. V půl čtvrté ukončujeme velmi intenzivní rybolov v pásu mělčin u drop-off a vracíme se k 10 km vzdálenému břehu.
V půl páté odpoledne přijíždíme do zátoky Baobabů. Právě včas, abychom v odpoledním slunci mohli obdivovat ostrovy porostlé baobaby a pachypodii a zkusili své štěstí při lovu zdejších trofejních kranasů. Z minulých výprav víme, že zde jsou, máme tu ulovená GT-čka délky přes 110 cm a utržena ještě větší… Tentokrát nám však od skal žádní velcí kranasi na naše nástrahy neútočí. Až když se objevuje naše obytná loď kotvící v malé boční zátoce, mi přímo u lodě vzal z hladiny modrý jerk kranas papuánský 70 cm.
Bylo už po páté večer, když přistáváme u obytné lodě. Zatímco si lodníci a kapitáni vyměňují zážitky uplynulého dne a doplňují benzín na následující den, naskakujeme do zodiaku a jedeme se podívat na břeh do místní rybářské osady. Chýše, resp. střecha, na kterou jsme minulý rok natahovali plastovou folii, už tu není. Teda chýše tam je, ale není tam ta fólie ani střecha. Asi se tento moderní stavební doplněk neosvědčil. Palmičky, které byly loni čerstvě zasazené, jsou o kus větší a zdá se, že zde přibylo i pár dětí. Za vesnicí jsme na stromech objevili skupinku šesti lemurů – sifaka. Jedna ze samic měla na prsou mládě. Pořizujeme pár fotek a pak ustupujeme před náletem komárů zpět na pláž. Rozdáváme dětem pastelky a bonbóny a vracíme se zpět na obytnou loď. Zbývá ještě pár minut světla, nejvyšší čas zaplavat si kolem lodě, dát si sprchu, večeři a užít si na horní palubě krásný večer ozvučený hlasy ptáků, kteří se ozývají z okolního lesa.

20/11/2024

Madagaskar, Indický oceán, den 3.
Kuchař Marc nás dnes vzbudil už kolem páté, jak furt něco smažil, přendával do hrnců a vůbec dělal v kuchyni brajgl. Nicméně protože jsme šli spát večer už kolem deváté, tak jsme vyspaní do růžova. Slunce leze rychle nad obzor, černoušci na pirogách křižují zátoku a pár domorodců loví na pláži rybky - prochází mělčiny se sítí. Panuje úplné bezvětří a pocitově je hned ráno vedro. Michal dnes vynechává snídani, protože ho nebaví chodit pořád na záchod, my ostatní si dopřáváme omeletu, slaninku, džus, čaj, kávu…
V sedm přestupujeme na rybářskou loď a vyplouváme jižním směrem podél pobřeží ostrova ke korálovým ostrůvkům a útesům. Na outriggerech a jistících lanech se během noci objevily filety včera ulovených makrel. Sušené makrely jsou pro místní vyhledávanou lahůdkou. A tak zatímco všechny ulovené kranasy a kanice pouštíme na svobodu, makrely lodníci filetují a suší, některé chňapaly pouštíme, jiné si necháváme k večeři a část si lodníci zamražují.
V plánu dnes máme vláčet kolem korálových útesů, pak se kolem poledne přesunout dál ze zátoky na oceán směrem na drop-off, kde chceme jigovat nebo trolovat, podle okolností.
Hned před osmou však u břehu ostrova nedaleko Královniny zátoky narážíme víceméně náhodou na hejno kranasů obrovských-GT. Prochytávali jsme korálové pobřeží s měli jen záběry od jehlic. Pak Michal jen tak náhodou nahodil opačným směrem na hloubku a přišel záběr od pěkného kranase-GT. Ještě než ho zdolal, chytil kranase i Jirka a po chvilce přidal dalšího také Luboš. Vše to byli kranasi délky 86-88 cm a všichni v parádní kondici. Jednalo se o velké hejno ryb, které najelo z oceánu, chvílemi jsme pod lodí viděli desítky ryb, jak projíždějí směrem do zátoky. Trvalo to asi dvě hodiny a za tu dobu se na palubu podívalo 8 kranasů-GT, vše 82-88 cm. A pak najednou přestali brát kranasi a začaly makrely. Luboš chytil jednu mírně přes metr, pak další spadla, já pak přidal tři menší makrely…
K vysokému sopečnému ostrovu přijíždíme krátce po desáté. Bohužel na nejlepším místě stojí dvě domorodé plachetnice a černoušci se tam potápějí (asi loví langusty) a tak prochytáváme jen část pobřeží ostrova. Povedl se jeden kranas modroploutvý 70 cm a nějaké jehlice do metru.
Před polednem se přesouváme směrem na oceán s tím, že když narazíme na plachetníky, tak budeme trollovat a když ne, tak přijde na řadu vertikální přívlač na hranách, kde se 40-metrová hloubka láme do 60-90 m. Míjíme jedno velké hejno bonit, které doprovázejí hejna rybáků, ale ryby se nám kolem bonit žádné ulovit nepodařilo. Podívat se nás ale přijel žralok velrybí, který se pozvolna sunul po hladině – koukala mu hřbetní a horní část ocasní ploutve.
Když se přesouváme dále na oceán, tak nejsou vidět ani hejna rybek, ani lovící ptáci. Zkoušíme tedy jigovat na hloubkách 60-85 m, kde John pomocí echolotu našel hejna ryb nebo zajímavé struktury na dně. Chytáme jen jednotlivé malé kanice 20-35 cm, Michal chytil jednoho hezkého asi půlmetrového kanice žlutoploutvého a Jirka metrovou barakudu.
Po výtečném obědě (kalamáry na grilu, šunka, sýr, těstoviny) směřujeme pomalu zpátky k ostrovům s cílem najít plachetníky. Jenže místo na plachetníky narážíme na hejna tuňáků žlutoploutvých doprovázená hejny rybáků. Hned u prvního hejna se Michalovi daří ulovit na 16-ticentimetrový jerk tuňáka 88 cm a Jirkovi jeden padá. U dalšího hejna padá další tuňák Michalovi a Jirka zdolává tuňáka až k lodi. Jenže tuňák je ještě plný sil, a když ho Jirka dovedl k přídi a lodník se chystal rybu podebrat, tuňák vyrazil pod loď a o lodní kýl přerval šňůru. Na další hejno tuňáků už jsme nenarazili a závěr dne mezi 4-5 odpolední vláčíme opět kolem sopečného ostrova a u korálových útesů. Začíná odliv a záběrů je výrazně méně, než ráno. Jirka ještě skóruje parádním kanicem délky 68 cm, Luboš přidává kranase obrovského-GT 75 cm a to je pro dnešek z ryb všechno.
V šest večer se vracíme k obytné lodi, následuje koupel, orosené pivko na horní palubě, pak nám kuchař servíruje carpaccio z makrely, dušenou zeleninu a grilované královské krevety délky 30 cm. No a pak už jen rumíček na horní palubě pod hvězdami a to je vše, dobrou noc.

19/11/2024

Indický oceán, Madagaskar, den 2.
Vstávali jsme před šestou, nad mořem byly vidět bouřkové mraky. Zdálo se, že by mohlo sprchnout, ale než jsme se nasnídali, tak mraky zmizely a slunce si nás celý den vychutnávalo…
Krátce po sedmé jsme s rybářskou lodí vypluli ze zátoky na moře a zamířili přes mělčiny na drop-off. Obytná loď zvedla kotvy a vyplula na další kotviště. Dnes máme před sebou přesun v celkové délce přes 70 km, což pro naši rybářskou loď představuje tři hodiny svižné jízdy, ale pro obytnou loď to znamená téměř celodenní plavbu.
Hned po výjezdu ze zátoky jsme v hlubší proláklině mezi mělčinami narazili na hejno drobných rybek u hladiny. Zkoušeli jsme kolem vláčet i jigovat, ale bez úspěchu. Po dalších dvaceti minutách plavby jsme nedaleko hrany mělčin asi 10 km od pobřeží narazili na další hejno rybek a tentokrát naše jerky dravce zaujaly. V jednu chvíli jsme všichni čtyři naráz zdolávali kranasy obrovské nebo modroploutvé. Kranasi obrovští byli délky 65-91 cm, modroploutví byli 55-80 cm. Ještě dvakrát jsme na hraně mělčin 12-15 m (okolo je 30-40 m) zastavili u hejn rybek a na každém místě se nám podařilo ulovit pár kranasů obrovských nebo modroploutvých.
Následně se přesouváme dál k jihu, ale hejna rybek už zde nejsou, a když zkoušíme vláčet „na slepo“ na hranách mělčin, tak už záběry nepřicházejí. Protože nás čeká dlouhý přesun (a také jsme po včerejší rybařině, vydatné večeři a dezertech trochu unaveni…), tak jedeme dvě hodiny bez zastavení, poklimbáváme ve stínu a sbíráme síly na další rybolov. Jenže po poledni trochu zesílil větřík a mořský proud vytvořil na hladině krátké vlny výšky 0,5-1 metr s hřebeny. Hejna rybek z hladiny zmizela a bylo také trochu náročnější vodit nástrahy.
Po obědě měníme taktiku. Jednak jsou tady ty vlny a také potřebujeme, aby nám krapet slehnul oběd (kuskus se zeleninou, langustami a šunkou). Lodníci připravují pruty na trolling, na metr dlouhá lanka, či spíše lana, připínají velké wobblery délky 20 cm, některé modré, jiné hnědozlaté nebo zelenavé a na dva pruty nastražují povrchová dráždidla (jedno velké na mečouny, resp. na tuňáky a druhé malé na plachetníky). Asi po půl hodince přichází první razantní záběr a Michal zdolává makrelu Commersonovu (king mackerel) délky 115 cm a po další půlhodině ještě přidává Jirka makrelku délky 80 cm.
Když se blížíme k ostrovu, který byl až do začátku 21.století obávanou věznicí, objevuje se na obzoru i naše obytná loď. Prochytáváme břehy ostrova, máme pár planých záběrů a Michal zdolává jednoho kranase papuánského (yellow-fin trevally) délky 65 cm. Na kotviště v zátoce připlouváme prakticky společně v šest večer. Slunce zrovna zapadá a večerní koupel nás dostává znovu do formy.
Večerní posezení na horní palubě nám zpříjemňuje svěží větřík, orosené THB chutná skvěle a místní rumíček je lahodný. Vedeme moudré řeči, obloha je plná hvězd a z ostrova se do tropické noci ozývá volání lelků.
Poznámka: THB, tedy Three Horses Beer neplést s THC.

18/11/2024

foto 47. týdne | photo of the 47th week

Druhá polovina léta je vrcholným obdobím sezóny lovu p***ků. Polaci se často zdržují na mělčinách nebo na zlomech hloubek 10-40 m, což vítají zejména příznivci přívlače a mořského rybaření s "lehčím" vybavením.

11/11/2024

foto 46. týdne | photo of the 46th week

Když je v srpnu voda v řekách a jezerech prohřátá, obvykle klesá aktivita štik. Jestliže se k teplé vodě ještě přidá bezvětří a hladina je jako zrcadlo, jsou šance na štiku téměř mizivé.
Aby se alespoň nějaká štika spletla, stačí, když se na hladině objeví drobné v...

10/11/2024

Sportfishing safari along north-eastern coast of Madagascar, X-XI 2024

Rybářské safari podél severovýchodního pobřeží Madagaskaru na přelomu října a listopadu 2024

Přelom října a listopadu obvykle nebývá v našich končinách tou nejkrásnější částí roku. Proto jsme se s několika přáteli – rybáři, rozhodli podniknout výpravu na Madagaskar, přesněji řečeno do pobřežních vod Mosambického průlivu na severovýchodním pobřeží ostrova...

04/11/2024

foto 45. týdne | photo of the 45th week

Možná to sami znáte: několik dnů ryby nejdou, člověk bojuje o každý záběr a když už se nějaký úlovek podaří, je to většinou čudla. A pak přijde den, kdy ráno chytnete štiku 126 cm a po chvilce pak lososa 95 cm, jako nám to v září ve Švédsku předvedl kamarád Kolchoz!