15/10/2024
Dnes, 15. října, je to přesně sto let. Ale ne sto let surrealismu – tato "nová neřest" se v Paříži rozvíjela už několik let předtím –, ale sto let ode dne, kdy byl oficiálně vydán Manifest surrealismu André Bretona. Už v dubnu 1926 bylo možné si část textu mohli přečíst i v českém překladu, a to v časopise Cesta, který vydával Miroslav Rutte. Tematické číslo 26–27 osmého ročníku bylo celé věnováno básním, prózám a manifestům nové francouzské literatury. Nepřehlédněte, že překladatel Josef Heyduk použil například termín "mechanické psaní" místo dnes obvyklého "automatické". Ani o tom, jestli nakonec budeme říkat "nadrealismus" nebo "surrealismus", nebylo ve druhé polovině 20. let ještě rozhodnuto – té první podobě dávali přednost nejen slovenští nadrealisté, ale ve 30. letech i mladý teoretik Jindřich Chalupecký. Určitou kuriozitou je, že v 10. čísle téhož ročníku časopisu Cesta, které vyšlo v listopadu 1925, zveřejnil Miroslav Rutte článek pod názvem "Malíř surrealismu", věnovanou – Janu Zrzavému! "...neboť jeho svět není již realita, obnažená pouze v zrcadle našich pěti smyslů, nýbrž skutečnost zřená v snové perspektivě, kde z tří hmotných rozměrů vystupuje takřka samočinně rozměr čtvrtý, aby posunul všechny tvary do metafysického prostoru."
