Ubytování v Třeboni - Marie Dvořáková

14/11/2023

11/11/2023

Datum 11.11. má více než jen číselnou symetrii; je to duchovní probuzení. Mnoho numerologů přisuzuje hluboký význam této sekvenci a vysvětluje, že tato kombinace čísel působí jako katalyzátor k probuzení vnitřního já. Tato sekvence představuje jedinečnou příležitost, jak sladit svůj hlas s Vesmírem a umožnit, aby naše vize silněji rezonovaly s vyšším plánem.

Vzhledem k tomu, že tento zvláštní den spadá do introspektivní sezóny Štíra, a k tomu ještě v návaznosti nastává Novoluní v tomto znamení (pondělí 13.11. v 10:27h.), astrologové zdůrazňují velký potenciál, jak otevřít portály kreativity a hojnosti. Toto splynutí kosmických energií činí sobotu 11.11. dnem se zvýšenou důležitostí. Štíří sezóna signalizuje intenzitu, transformaci a znovuzrození. Toto významné datum souvisí s konceptem božství a jednoty.

Někteří jsou toho názoru, že 11/11 je portálem pro probuzení lidstva a kolektivního vědomí. Má to být čas, kdy si uvědomujeme svoji pravdu a sny v souvislosti s procítěním jednoty nejen osobní, ale i té kolektivní.

Co znamená 11/11 v numerologii?
Číslo 11 představuje nové začátky, růst, inspiraci a duchovní osvícení. 11. listopad se se svými dvojitými jedničkami stává továrnou pro manifestaci. Je to den, který 4x znásobí energii spojenou s číslem 1 a vytvoří příznivé prostředí pro stanovení záměrů a zahájení pozitivních změn.

Toto období je energeticky optimální pro vytváření nových cest a uvádění jedinečných vizí a změn do života.

Číslo 11:11 je také spojováno s termínem spřízněných duší neboli twin flames, duchovních dvojčat, dvojplamenů. Jedná se o pár, který byl před milióny a milióny lety jednou duší, kterou Bůh rozdělil na dvě. Tyto duše se v průběhu života hledají, aby splynuly opět v jednu. V těchto dnech dochází k významnému posunu na této cestě. Energetický portál vysílá toliko znamení, aby se tito lidé k sobě opět navrátili ve své čistotě a pravdě.

11:11 můžeme uchopit i v tarotových kartách v podobě Čtyřky holí, jejíž symbolika představuje dva sloupy na každé straně. Tyto čtyři sloupy jsou energetickou sekvencí 11:11. Opakovaná čísla vytvářejí „zrcadlový obraz“ dvou lidí, kteří se spojili v dokonalém souladu.

11/11/2023

Uvědomil jsem si, jaký je život dar, a jsem za ten dar nesmírně vděčný...
Všichni si myslíme, že všechno je to samozřejmost, že tady jsme, že myslíme, že chodíme, vnímáme...
Ale on je to obrovský dar, který se může v setině vteřiny změnit.

- Jan Potměšil

02/03/2023

Odkaz pro mé dospělé děti.
Každý rok se mě děti ptají, co chci k Vánocům.
Teď jsem se rozhodla vám říct, co opravdu chci.
Chci, abyste mě navštívili.
Chci, abyste mě požádali o radu.
Mluvte se mnou o svých problémech.
Zeptejte se jak se cítím.
Požádejte mě o pomoc.
Chci abychom mluvili o životě, vtipkování a ovšem.
Řekněte mi o své práci.
Řekněte mi co vás trápí.
Pořád chci být součástí vašeho života.
Chci se s vámi smát.
Na ničem jiném nezáleží, jen chci slyšet váš smich, což je pro mě ta nejkrásnější melodie.
Nekupujte mi dárky, kupte si něco pro sebe hezkého, protože já mám vše co potřebuju.
Chci vás vidět zdravé a šťastné.
Proto když se mě zeptáte co chci k Vánocům, odpovím: Chci vás a vaši přítomnost.💟

14/02/2023

Tento anděl včera pracoval celou noc a zachránil 10 životů. Pevně ​​tě obejmu s únavou na tvé tváři a blátem na tobě…❤️😢 Od jdavid - Tento anděl včera pracoval celou noc a zachránil 10 životů. Pevně ​​tě obejmu s únavou na tvé tváři a blátem na tobě… Ten...

14/02/2023

JAK SE TO STALO, ŽE OTEC A MÁMA NAJEDNOU ZESTÁRLI?
ANO, zestárli.
Naši rodiče zestárli a nás, jako by na to nikdo nepřipravil.
A oni jednoho dne ztratí klid, stanou se zranitelnými a trpí pro nás "hloupými" a nepochopitelnými mániemi.
Prošli dlouhou cestu svým životem a vědí všechno a to, co nevědí, si vymyslí.
Už nemají sílu starat se o jiné a být stále
ve všem příkladem.
Nyní je čas, abychom se o ně postarali my a hýčkali je.
Už si nedělají dlouhodobé plány, věnují se svým malým dobrodružstvím, jako je například potají sníst vše, co lékař zakázal.
Mají vrásky a skvrny na pokožce a bývají často smutní.
Nejsou však staromódní.
Staromódní jsou jejich děti, které odmítají akceptovat koloběh života.
Je těžké přijmout fakt, že naši „hrdinové“ už nezvládají každou situaci.
Jsou křehcí a zapomnětliví.
Mají na to právo, ale my stále od nich očekáváme sílu, jakou měli, když byli mladí a zdraví.
Odmítáme si připustit jejich křehkost a smutek.
Reagujeme podrážděně a někdy je káráme, když se spletou a nevědí jak funguje mobil nebo telka.
Nemáme trpělivost kolem dokola poslouchat tentýž příběh, který se možná ani tak ve skutečnosti nestal.
Namísto toho, abychom klidně přijali, že s přibývajícím věkem už nevládnou, zlobíme se, že zklamali naši naivní dětskou důvěru, že budou nezničitelní superhrdinové.
Zbytečně s nimi diskutujeme a vyžadujeme od nich, aby vše pokračovalo tak, jak tomu bylo doposud.
Za naší netolerancí se skrývá strach.
Strach, že je můžeme úplně ztratit a oni už nebudou pořád ti veselí a rozumní.
Svým hněvem jim však způsobujeme ještě více smutku a zapomínáme, že právě naši rodiče se snažili dělat nám radost, když jsme byli frustrováni z našich dětských selhání..

08/02/2023

Překrásné malované kameny!😊❤👍

08/02/2023

V Itálii udělal otec Tomáš symbolické gesto, které všechny ohromilo - poklonil se, políbil psí tlapku a řekl:

„Přijde den, kdy se celé lidstvo s láskou a obdivem skloní před zvířaty!"

02/02/2023

Zatímco naši rodiče žijí jsme jejich děti!

02/02/2023

Žena píše:
' ' To je můj otec, spolu s Robinem, kocourem, kterého jsme měli doma 17 let. ′′ Když jsme je viděli tak jemně spát, běžel jsem pro foťák.
Toto je poslední fotka mého otce, tu noc, kdy nás navždy opustil a vzal si s sebou kus našich srdcí.
Nebudete mi věřit, ale tohle je taky poslední fotka Robina, po dvou přesných nocích nás také opustil.
Jsme si jistí, že tohle všechno má smysl, že Robin, který byl velmi připoutaný k mému otci, se rozhodl ho následovat, nedrží se odloučení.
Teď si je pořád takhle představujeme, těsně v objetí, které teď už nic a nikdo se nerozdělí."

02/02/2023

Již dlouhou dobu je známo, že psi jsou našimi nejlepšími a nejoddanějšími přáteli, ale historie tohoto mazlíčka stále způsobuje velké emoce po celém světě. Capitan, neobvyklý pes z Argentiny, začal před 12 lety každou noc navštěvovat hřbitov, aby hlídal hrob svého pána. ...

02/02/2023

Přála bych si, aby nebe mělo telefon,
abych mohla znovu slyšet Tvůj hlas.
Myslela jsem na Tebe dnes,
ale to není nic nového.
Myslela jsem na Tebe včera
a pár dní předtím.
Myslím,
že v tichu často říkám Tvoje jméno.
Všechno jsou vzpomínky ...
a obraz v rámu ... .
Tento status si dej i ty,
pokud máš v nebi někoho,
kdo ti chybí

02/02/2023

„Nevolej doktorovi, chci klidně usnout. S tvou rukou v té mé.“
Řekl jí o minulosti, o tom, jak se potkali - o prvním polibku.
Neplakali, usmívali se.
Nelitovali, byli vděční.
Pak tiše řekla: „Miluji tě navždy.“ Vrátil její slova a jemně ji políbil na čelo.
Zavřela oči a pokojně usnula s jeho rukou v její.
Láska je to, co se počítá, protože člověk přichází na tento svět pouze s láskou a opouští jej znovu s ničím jiným než s láskou.

02/02/2023

Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. .
Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji
opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

Báseň stařenky

Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.

Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.

Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.

Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.

Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.

Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím.
co skládala svůj slib za bílou kyticí.

A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,

Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.

A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.

Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.

Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.

Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.

Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu...
Teď už - MĚ uvidíte!

Tento text by se měl stát povinným studijnim materiálem pro veškerý zdravotnicky personál !!!

I rodiny !!!