02/12/2024
OLIVY, OLIVKY, OLIVEČKY
Máme tady prosinec, a to znamená jediné. Olivy. Olivová sezóna je v plném proudu a správně bych už pro vás měla mít sepsanou a natočenou reportáž z olivového háje, tak jako každý listopad-prosinec. Ale jak už jste u mě zvyklí, s tím psaním jsem trochu lajdák, protože na to potřebuji klid, který se mi s naší malou dračicí podaří jen zřídkakdy najít. Sběr oliv je zrovna téma, kterému jsem se tady věnovala už mockrát a možná by bylo jednodušší akorát přesdílet některý z mých loňských, předloňských, předpředloňských příspěvků, protože víceméně píšu pořád to stejné. Ale to ne, já si to pěkně napíšu znova. Od loňska tu mám strašně moc nových čtenářů, kteří třeba o olivách ještě nečetli, tak se sluší a patří vás s tímto důležitým obdobím náležitě seznámit.
Na Zakynthosu máme dvě nejdůležitější období – letní turistickou sezónu a olivovou sezónu, kdy ta druhá bezprostředně následuje tu první. Někdy se i lehounce překrývají. Turistická sezóna končí na konci října, od půlky října už se většinou olivy začínají sbírat. Když ještě Janis pracoval v hotelu, zavírali vždycky skoro jako poslední na přelomu říjnu a listopadu. Od půlky října Janis brblal, že nemůže chodit na olivy, a vždycky jsme začínali sbírat jako jedni z posledních někdy kolem 10. listopadu. Letos skončil práci už poslední zářijový den, a kdy myslíte, že jsme začali sbírat? 7. listopadu. Jako na potvoru byly zrovna letos olivy ve skluzu, v říjnu ještě nebyly dostatečně zralé na sběr. Do toho se nám rozhodlo Janisovo i tchánovo auto trošku stávkovat, takže každé potřebovalo pár dní v servisu. Celý říjen bylo nádherné počasí, téměř bez deště, a samozřejmě jen co jsme začali sbírat olivy, slibovala nám předpověď skoro na každý den větší či menší deštík. Pokud má pršet celý den, nadáváte, ale prostě se nedá nic dělat, naplánujete si jiný program. Nejhorší je chvilkový déšť během dne. Stačí 10 minut deště a máte zkažený celý pracovní den, protože lézt po kluzkém stromě s motorovou pilou není úplně to pravé ořechové, stejně tak česat olivy z mokrých větví nebo se pohybovat po navlhlých, šíleně kluzkých plachtách.
Určitě jste při svých cestách ostrovem obdivovali překrásné majestátní olivovníky, v jejichž kmenech by se dala číst historie. To je „Dopia“, jedna ze dvou odrůd olivovníků, se kterou se tady setkáte. Dopia umí být pěkně vysoká, košatá, a na obejmutí jejího kmene by vám možná občas nestačily ani dvě náruče. Za nejstarší se považuje ta ve vesnici Exo Chora, ale spíš měla jen štěstí, že se ocitla přímo v centru dědiny u hlavního západního tahu a chytří vesničané si z ní udělali jednu z nejvyhledávanějších „památek“. Myslím, že velkou konkurenci by našla v severní vesničce Elies nebo v olivovém háji kousek od letoviska Porto Koukla. Dopia dozrává jako první, už v říjnu můžete vidět krásné černofialové lesklé plody, které mívají 2-3 cm. Druhá, častější, odrůda je „Koroneika“, nejrozšířenější odrůda oliv v celém Řecku, jejíž původ je na Peloponésu u města Koroni. Občas vypadá Koroneika vedle Dopia jako chudý příbuzný, je o dost menší a její kmen obejme i můj malý syn. Olivy Koroneiky jsou drobnější (1,5 - 2 cm) než Dopia, zpočátku zlatozelené plody se během listopadu pomalu mění na strakaté, až zfialoví úplně. Jako první se tedy sbírají Dopia, kterých je většinou méně, pak se pokračuje Koroneikami.
Tady na Zakynthosu má skoro každá rodina větší či menší olivový háj, který si buď obhospodařuje sama nebo ho „pronajme“ někomu, kdo jí olivy sesbírá a dá část oleje. Pro někoho znamená olivová sezóna třeba jen tři dny, kdy si sesbírá pár stromů kolem domu, pro jiného zase 2-3měsíční tvrdou práci a zimní obživu. A to je náš případ. Janisova rodina sbírá olivy odnepaměti a Janis je ze tří dětí jediný pokračovatel. Má na starosti kolem tisícovky stromů v asi deseti různých olivových hájích, které jsou rozesety kolem naší vesničky Lithakia. Některé háje jsou naše, některé strýčků a bratranců, kteří žijí v Austrálii, a loni si „vzal“ dva nové háje souseda kardiologa, který žije v Athénách. Ve většině případů si „berete“ cizí olivové háje na dohodu, že určitou část získaného oleje dáte majiteli.
Co všechno potřebujete ke sběru oliv? Já bych řekla dobrou náladu, trpělivost, a hlavně silné ruce. No, pokud máte jen pár stromků na zahradě, tak přidejte síť, tyč a pytel a bude vám to možná stačit. Pokud však máte stovky stromů, které nechcete sbírat do Velikonoc, budete toho potřebovat o dost víc. V žádném případě se neobejdete bez speciálních sítí/plachet, které jsou veliké cca 6x12 m. Čím víc jich máte, tím lépe. Roztáhnou se pod olivovníky, většinou třeba pod čtyři stromy naráz. Pak je několik způsobů, jak olivy dostat ze stromu dolů a každý to může dělat trošku jinak. U nás se to dělá tak, že Janis vyleze na strom (v případě vysoké Dopia) a ořeže větve obsypané plody. U nižších stromů mu stačí motorová pila na dlouhé tyči a prořezává strom ze země. Uřezané větve ještě rozdělí na menší. Tady přichází na řadu „katsurida“, speciální hůlka se zahnutým koncem. Vezmete si uříznutou větev a katsuridou pak vší silou boucháte do větvě, aby z ní olivy spadly. Když máte hodně stromů, vyplatí se pořídit česačku „tsimologos“ poháněnou benzínem, velikostí podobná asi cirkulárce. Tou pak jenom několikrát proženete větev, a olivy vám očeše rovnou do pytle nebo kýble. Profesionálové s tisícovkami stromů mají traktor se speciálním přívěsem-česačkou, kdy do ní postupně házíte celé větve, které vám rychle očeše. Posledních několik let používáme místo dlouhých obyčejných tyčí speciální česačku poháněnou baterií. Je to dlouhá tyč na jejímž konci je pohyblivý „hřeben“. Tím pouze jezdíte po větvích na stromě a olivy padají dolů do sítě. Olivy spadané do sítí sesypete na jednu hromadu a prohrabete hráběmi, abyste z nich dostali pryč co nejvíc větviček. Potom je v té síti přenesete do „koskiny“, speciálního síta, které vám oddělí i menší větvičky a část listí. Z koskiny padají olivy rovnou do pytle. Do jednoho pytle se vejde přibližně 50-60 kg oliv, které se odvážejí do lisovny, kde se nejpozději každý druhý den lisují. Ale o tom zase příště.
Hezký vstup do prvního prosincového týdne!
